Bali: příroda, tance i velká pohoda

- Vzduch se chvěje vibracemi malého orchestru. Mladá dívka ve zlatavém rouchu s čelenkou ozdobenou květy svým vějířem uchopeným v pravé ruce soustředěně, ale přece ladně, opisuje kruhy. Poté natažené prsty přecházejí do vířivého kmitu ptačích křídel. Každý její pohyb odpovídá některému z pohybů v přírodě. Jsme na Bali. Nejnavštěvovanějším a nejznámějším ostrovu Indonésie. Právě i kvůli turisty obdivovaným místním tancům. Tato staletá tradice je neodmyslitelně spojená s náboženským a kulturním životem domorodců.

Je výrazem jejich úcty k bohům, starých hodnot předávaných prostřednictvím pohybu a hudby z učitelů na žáky, z rodičů na děti. Některé z nich mohou být dokonce předváděny pouze v chrámech během náboženských slavností a není dovoleno je využívat jako komerční představení pro turisty. Návštěvníci z ciziny se přesto mohou seznámit s tím, jak se tanečníci na Bali stanou tanečníky. Od svých šesti let podstupují adepti tohoto náročného umění tvrdou řeholi, která ve finále vyhlíží tak lehce a samozřejmě. Nejdříve bez hudby, pouze v doprovodu učitele, který koordinuje jejich pohyby, teprve později se přidává orchestr. Po roce padne rozhodnutí, zda uchazeč má natolik talentu, aby mělo smysl pokračovat. Tak jako v jiných zemích rodiče svým dětem platí soukromé učitele jazyků, balijští rodiče jim dopřávají učitele tance. V šedesátých letech proto vznikla v Batubulanu pro zájemce o taneční umění střední škola, jejíž hodiny jsou otevřeny i cizincům. Dostupné jsou i lekce zřejmě nejznámějšího tanečního souboru sídlícího v Peliatanu. Smysl obou je stejný: udržet a rozvíjet nejlepší tradice balijské kultury. A také je předvádět turistům, protože z nich celý ostrov v současnosti žije. Dlouhověká tradice dala vzniknout stovkám tanců. Začátečnice většinou zahajují svá studia legongem, který bohům tradičně tančily pouze panny. Válečný tanec baris je pro muže a musel jej zase zvládnout každý vzdělaný balijský princ. Tucet mužů je při něm vyzbrojeno dlouhými oštěpy ozdobenými papouščím peřím. Důkazem inovačních schopností balijské kultury je tanec kecak. Vznikl až ve třicátých letech tohoto století a svůj název získal podle charakteristického zvuku vydávaného mnohočetným mužským chórem, který představuje opičí vojsko. Taneční představení během chrámových obřadů často trvají celou noc, komerční vystoupení jsou turistům ovšem nabízena ve zkrácených verzích. Těm musí často stačit jedna hodinka. Ukázka pro bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana byla dokonce zredukována na pouhé dvě minuty. Přestože taneční představení nabízí svým hostům většina předních hotelů, nejpřirozenější kulisou zůstává prostředí balijských chrámů. Například v Ubudu lze některý z tanců vidět každý den, Batubulan je známý svým barongem. Dojem z těchto představení je pro cizince úchvatný, ale i domácí jej milují. Navíc každý Balijec jej má v krvi. Je to jejich rodinné stříbro. Pro návštěvníky je vstupní branou na Bali jeho jižní část s mezinárodním letištěm Ngurah Rai a třemi hlavními turistickými resorty - Kuta, Sanur a Nusa Dua. Nusa Dua nabízí luxusní dovolenou, na Kutě se lze ubytovat v cenách okolo tří dolarů. Zajímavé je ale cestovat po ostrově bez pomoci cestovních kanceláří. Pak již nic nebrání uposlechnout rady znalců: odboč z hlavní silnice a prostě jeď. Na konci této zdánlivě bezcílné cesty můžete objevit Bali ještě nepříliš ovlivněné turistikou. Balijský rok sice trvá pouze 210 dní, ale ty jsou zcela zaplněny svátky a festivaly. Obyvatelé ostrova se přítomnosti cizinců při obřadech nebrání, při pohřbech je dokonce žádoucí, nebol pomáhá zahnat zlé duchy. Ze stovek chrámů patří k nejfotogeničtějším Tanah Lot a k nejatraktivnějším Besakih. Kulturní srdce ostrova tepe ve vnitrozemí. Cesta přes vesnici kameníků Batubulan a sídlo řezbářů a nábytkářů Mas vede do Ubudu, kde zase najdete výtvarníky. Kdo dává přednost pobytu u moře a chce se vyhnout hektičnosti Kuty, zamíří na sever. Vyznavači potápění a šnorchlování by neměli minout východ ostrova. Pro mnohé však zůstává první a poslední zástavkou jižní pobřeží. K jejich škodě.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Na Bali pořádá zájezdy mnoho českých cestovních kanceláří. Pokud pojedete individuálně, zpáteční letenka z Prahy do Denpasaru na Bali stojí kolem 24 000 korun. Letět lze i do Jakarty a odtud dále pozemní nebo leteckou cestou přes Jávu na Bali. Pro cestu potřebujete indonéské vízum, turistické stojí 700 korun.

KDY TAM JET

Teploty na Bali se celoročně pohybují okolo třiceti stupňů. Za nejlepší období je považován květen až říjen. V období dešťů, od října do března, se střídají krátké prudké přeháňky s modrou oblohou. CO SI KOUPIT Zajímavým suvenýrem mohou být košíkářské výrobky z Tenggananu. Na ostrově lze ale sehnat suvenýry z celé Indonésie.

NA CO SI DÁT POZOR

Při výměně peněz na nápadně vysoké kursy, které skrývají vysoké komisní poplatky. I na "kouzelné" kalkulačky směnárníků, které číhají na nepozorného turistu. Kolik máte dostat peněz si raději spočítejte předem sami.

Místní chrámové obřady

Balijské tanečnice

Rýžová políčka

Ubundský tanec