JÍZDA BEZ CÍLE
Nemusíte mít ani žádný konkrétní cíl, na mapě si jen vyberete jednu ze stovek úzkých asfaltových silniček a necháte se jí vést napříč fascinující krajinou. Nejlépe ve vlastním dopravním prostředku. Ceny za pronájem automobilů či motorky jsou víc než přijatelné a místní doprava naopak velmi nejistá.
Snad každá vesnička na cestě vás něčím překvapí. V jedné defilují podél silnice obří dřevěné sochy slonů lákající k návštěvě místních řezbářů, jinde se můžete zase třeba zaposlouchat do symfonie linoucí se z dílniček zručných sochařů. Kromě toho objevíte v každé z nich nejméně tři hinduistické chrámy (každá obec má povinnost postavit alespoň tři) a téměř jistě se zúčastníte nějaké barvité slavnosti.
|
|
SLAVNOST KAŽDÝ DEN
Život na balijském venkově je totiž doslova prostoupen všemožnými svátky, festivaly a oslavami. Spatříte-li někde ve vesnici stoupající dým, můžete si být jisti, že se tam zrovna grilují malá prasátka, bez nichž se neobejde žádná oslava.
S největší pravděpodobností se bude jednat o jednu z "menších", rodinných iniciačních ceremonií. Ty se provádějí v důležitých okamžicích života jedince a jejich hlavním cílem je očistit člověka a napumpovat ho dostatečnou duchovní silou. Příkladem takové ceremonie je obřad pilovaní zubů, jehož účelem je odstranit u člověka jakýkoliv náznak hrubého a neovladatelného chování. Zpravidla se provádí mezi 6. a 18. rokem života.
Větší a významnější chrámové slavnosti poznáte nejspíše podle průvodu balijských žen nesoucích na hlavách pyramidy z květin a ovoce. Všechny tyto dary nesou do chrámu, kde si je převezmou kněží a posvětí je posvátnou vodou. V chrámovém komplexu se pak konají různá představení za doprovodu gamelanového orchestru a často se předvádějí posvátné či obětní tance. (gamelonový orchestr - hudebníci hrají na měděné bubny různých velikostí a rozmanité tradiční nástroje a přitom poněkud monotónně a nemelodicky zpívají).
|
|
ZLOMYSLNÉ DUŠE
Jinou, neméně barvitou a vlastně i docela veselou slavností je pohřeb.
Vyřítí-li se proti vám v zatáčce dav rozesmátých vesničanů utíkajících a podivně kličkujících s nosítky s mrtvolou, nejedná se rozhodně o natáčení nějaké ztřeštěné komedie, ale o skutečný pohřeb. Při cestě ke kremační hranici se totiž musí s mrtvým všemožně kličkovat, aby se duši zemřelého podařilo dostatečně zmást a ona nenašla cestu zpět na zemi, kde by mohla provádět zlomyslné kousky.
|
Fotky z Bali si prohlédněte ZDE |
|
Přečtěte si: Křížem krážem Bali na motorce |
PÉČE O DHARMU
Všechny tyto rituály a slavnosti pochopitelně úzce souvisí s hinduistickou vírou, kterou vyznává naprostá většina Balijců.
Balijský hinduismus se i přes určité podobnosti výrazně liší od indického a nepálského hinduismu. Jeho podstatou je pochopení, že svět se skládá z protikladných sil, jež musejí být stále v rovnováze. O pozitivní síly (dharma), představované bohy, je potřeba stále pečovat, bavit je a uctívat krásnými pozemskými příbytky (chramy). Zlé síly (adharma), neboli démony, projevující se nemocemi či sopečnými výbuchy je naopak třeba zneškodnit složitými rituály.
|
ZVLÁŠTNÍ TIP Jedním z navýsost zajímavých a přitom poměrně málo navštěvovaných míst na Bali je vodní palác Tirtagangga. Palác se nachází ve stejnojmenné vesničce na východě ostrova asi 6 kilometrů od města Amlapura. Na rozsáhlém terasovitě upraveném pozemku objevíte skvostné zahrady, vodní kanály s rozkvetlými lotosy či umělá jezírka s vodotrysky. Ve dvou z nich si můžete i zaplavat. Vstupné do celého areálu činí asi 15 Kč a stejnou částku zaplatíte i za možnost koupání. V okolí paláce se rozprostírá překrásná krajina terasovitých rýžových políček. V jednom z obchůdků na hlavní silnici si můžete koupit mapu okolí a vyrazit na výlet přes rýžová pole do nedalekých vesnic a chrámů. |
Péči o dharmu i boji s démony se věnuje každý správný Balijec prakticky neustále. Již od časného rána se kolem chrámu či sošek božstev kupí malé tácky z banánových listů s obětinami. Ještě menší, třeba jen s jedním kvítkem a kouskem ovoce jsou pokládány na předměty denní potřeby jako je motorka, jízdní kolo či židle.
V hojném počtu jsou zapalovány vonné tyčinky i velká kadidla. Řada drobných obětin je pak předkládána bohům v průběhu celého dne. Každá z nich je pochopitelně doprovázena náležitou modlitbou.
MŮJ DŮM, MŮJ CHRÁM
Přestože se velká část slavností, náboženských ceremonií i každodenních obětování bohům odehrává na veřejných prostranstvích, minimálně stejnou porci rituálu si odbydou Balijci za dveřmi svých domů. Snad každá rodina má doma alespoň jednu malou svatyňku, domy těch bohatších pak připomínají opravdový chrám.
Jedním z nejlepších míst, kde můžete nahlédnout za jejich zdi a dokonce se v nich i ubytovat, je vyhlášené centrum balijského malířství - městečko Ubud. Celá řada rodin zde pronajímá pokoje ve svých domech a vy tak máte ideální příležitost se ještě lépe seznámit s jejich zvyky.
A pokud vás již omrzí poznávání balijského hinduismu, stále je tu ještě opičí tanec kecak, stínové divadlo wayang kulit či dramatická hudba gamelanových orchestrů. Bali zkrátka není jen pláž...
