Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bájný Radhošť: při troše štěstí odsud uvidíte i Tatry

aktualizováno 
Pověstmi opředená hora Radhošť patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším u nás. Z jejího vrcholu se otevírá překrásný rozhled na nekonečně rozmanitý horský svět Beskyd a Valašska.

Cíl turistických výletů na Radhošti - dřevěná kaple a sousoší slovanských věrozvěstů | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Dívali jsme se z Radhoště, nejčastější chybou byla Lysá hora. Kdo vyhrál v 5. kole soutěže Nejkrásnější rozhledy v ČR? Čtěte ZDE.

Mohutný oblý masív Radhošť o výšce 1129 m tvoří západní zakončení asi osmikilometrového horského hřbetu, v jehož středu se nachází známé a hojně navštěvované horské středisko Pustevny.

Odtud se také většina návštěvníků vydává na nenáročnou hodinovou procházku kolem sochy pohanského boha Radegasta ke dřevěné kapli na Radhošti a zpět.

Jako celá část Moravskoslezských Beskyd jsou i partie okolo Radhoště tvořeny zvrásněnými, kdysi hlubokomořskými vrstvami pískovců a jílovců.

Pohled z Radhoště na SV
Pohled z Radhoště na SV. Masív Ondřejníku, vlevo Frýdek-Místek a Ostrava

Lednička pod Radhoštěm

Neobvyklou zajímavost představují tzv. Radhošťské ďúry - pseudokrasové jeskyně, vytvořené pohybem a odsedáním pískovcových lavic po plastických vrstvách vodou nasátých jílovců.

V minulosti sloužily pastevcům jako přírodní lednička pro úschovu sýrů, dnes zasluhují důslednou ochranu vzhledem k výskytu hojného množství netopýrů.

Některé ďúry bývají sice lokalizovány v mapách, najít vchod však bez podrobné znalosti terénu v podstatě nelze. Navíc pobyt v radhošťském podzemí není vzhledem k častému pohybu a padání skal bezpečný.

Radhošť od severu z Kunčic pod Ondřejníkem
Radhošť od severu z Kunčic pod Ondřejníkem

Národní přírodní rezervace

Původní bukové lesy, pokrývající kdysi celé Moravskoslezské Beskydy, se na Radhošti částečně zachovaly, v nejvyšších polohách se dokonce vyskytují i pokroucené a zakrslé formy způsobené drsnými klimatickými vlivy.

Na mnoha místech hřebene mezi Pustevnami a Radhoštěm se objevují bezlesé nebo řídce zarostlé krajinné partie - zbytky po pastvinách, které tu od 16. století zakládali Valaši, přicházející do Beskyd od východu.

Na těchto loukách se můžete v létě setkat se spoustou hezkých a vzácných květů. Severní svah Radhoště s komplexem bukového lesa je chráněn v kategorii národní přírodní rezervace.

Pohled z Radhoště na JV
Pohled z Radhoště na JV. Rovnoběžná pásma Vsetínských vrchů a Javorníků

Od pohanského Radegasta k Cyrilovi a Metodějovi

Přestože Radhošť (1129 m) není v Moravskoslezských Beskydech zdaleka nejvyšší, stal se již dávno přední dominantou tohoto rozlehlého pohoří a vešel do povědomí lidí jako národní horský symbol.

Podle prastarých pověstí zde naši pohanští předkové uctívali boha Radegasta, v dobách raného křesťanství tu pro změnu (či možná právě proto) působili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj.

Význam hory pro široké okolí vyžadoval své - již v roce 1735 byl na vrcholu vztyčen dřevěný kříž, k němuž směřovaly pravidelně procesí lidu z okolí.

Roku 1868 poskytl masív Radhoště základní kámen ke stavbě Národního divadla a o šestnáct let později (1884) vznikl v oblasti Beskyd jeden z nejstarších turistických spolků v českých zemích - Pohorská jednota Radhošť.

Tradičním symbolem Radhoště je dřevěná kaple či spíše kostelík svatého Cyrila a Metoděje, pocházející z let 1897-98. Je postavena v byzantském slohu a financovaly ji dobrovolné sbírky z celé Moravy.

Socha svatého Cyrila a Metoděje na Radhošti
Sousoší Cyrila a Metoděje

K radhošťské  kapli neodmyslitelně patří i bronzové sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška - rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm.

Aby nevyšli naprázdno ani pohané, byla na radhošťském hřbetu instalována od stejného autora i známá socha Radegasta - pohanského boha úrody, stád a pohostinnosti.

K odhalení sousoší Cyrila a Metoděje i Radegasta došlo současně při příležitosti Všeslovanské pouti v roce 1931. Ve třicátých letech minulého století se také začalo se stavbou horského hotelu. Nejmladší dominantou Radhoště je televizní retranslátor ze sedmdesátých let.

Parádní rozhled z Radhoště

Výhled z Radhoště je vskutku impozantní a má své kouzlo za ideální i zhoršené dohlednosti.

Stojíte-li na vrcholu, nejvíce se vám otevřou jižní až jihovýchodní obzory, kde se navzájem několikanásobně překrývají rovnoběžně uspořádané hřbety Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat.

Posledně jmenované pohoří však bývá vidět jen málokdy, stejně tak jako hroty Strážovských vrchů, masív Malé Fatry a rozeklané štíty Tater za hradbou rovného javornického hřebene.

Pohled na severozápad
Pohled z Radhoště na SZ. Velký (Frenštátský) Javorník (918 m)

Směrem na západ se rozprostírá zamlžená sníženina Moravské brány, zprava lemovaná vyzdviženou plošinou Nízkého Jeseníku.

Stočíte-li pohled více doprava na severozápad, upoutá vás v popředí oblá kopule Velkého (nebo taky Frenštátského) Javorníku (918 m), za dobré dohlednosti možná rozeznáte ve stejném směru vyhaslou sopku Velký Roudný a za ní horskou kru Hrubého Jeseníku.

Zvláště v zimě, ozářená dopoledním sluncem, na obzoru krásně září.

Severnímu až severovýchodnímu pohledu kralují zamlžené či spíše zadýmené roviny ostravské aglomerace, jimž částečně stojí v cestě výrazně izolovaný masív Ondřejníku.

Východní obzor zaclání za sebou uspořádané beskydské horské masívy vyšších nadmořských výšek - zleva Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn.

Pohled na východ
Pohled z Radhoště na východ. Nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd: zleva Lysá, Smrk, Kněhyně, Čertův mlýn, vpravo Pustevny

Kudy na Radhošť netradičně

Pokud by se vám zdál být výšlap na Radhošť z Pusteven pomocí autobusu, auta, či lanovky příliš pohodlný až nedůstojný, zvolte dvě netradiční zelené trasy, po nichž se chodí jen zřídka.

Jedna má začátek na jižním úpatí Radhoště v Dolní Bečvě a vede odtud až na vrchol, druhá vychází ze severní strany od železniční stanice v Kunčicích pod Ondřejníkem a míří vzhůru na Pustevny.

Přímo z centra Dolní Bečvy se otevírá překrásný pohled na masiv Radhoště se siluetou televizního vysílače a turistické chaty.

Horský hotel na Radhošti
Horský hotel na Radhošti

Zelené značky směrem k vrcholu odtud vedou neustálým mírným stoupáním přes obloukovitě prohnutý boční hřeben Kamenné, jehož temeno bylo původně osídleno.

Z dosud nezarostlých luk se otevírají překrásné pohledy do údolí Rožnovské Bečvy a na protilehlé Vsetínské vrchy, ale především na stále se přibližující masív Radhoště, oddělený hlubokou dolinou Rozpité.

Asi kilometr před cílem se zelené značky napojují na červenou hřebenovku z Pusteven.

Poutní dřevěná kaple na Radhošti
Dřevěná kaple na vrcholu Radhoště

Druhou málo používanou a netradiční přístupovou trasu zvolte pro změnu k sestupu. Její začátek je na Pustevnách, odkud nejdříve mírně stoupá a jižním úbočím obchází horu Tanečnici.

Teprve po opětovném dosažení a překřížení hlavního hřebene začíná  pozvolně klesat do hlubokého údolí Bystré. Prochází kolem zdrojnic stejnojmenného potoka, které zvláště zjara zurčí zpěněnými stuhami vod.

Na jedné ze zdrojnic se vyvinula i hezká kaskáda a malý vodopád. Přitažlivé je také dno sevřeného a hlubokého údolí, v němž již o poznání mohutnější potok překonává velké převýšení soustavou peřejí.

Spojením obou popsaných zeleně značených tras vznikne velmi neobvyklý, zhruba dvacetikilometrový přechod radhošťského hřbetu z jihu na sever.


Může se hodit

Jak se tam dostat

Po silnici přes Valašské Meziřící a Rožnov pod Radhoštěm do Prostřední Bečvy, zde odbočit u motorestu Zavadilka na Pustevny. Po stejné trase jezdí na Pustevny i autobusová linka z Rožnova.
Z opačné severní strany  je východiskem město Frenštát pod Radhoštěm, odkud se po místní komunikaci vydáte autobusem či vlastním vozem do obce Trojanovice-Ráztoka (cca 4 km). Odtud jezdí na Pustevny sedačková lanovka.

Mapy
1 : 50 000 SHOCart č. 69 Moravskoslezské Beskydy
1 : 50 000 KČT č. 96 Moravskoslezské Beskydy


Autoři:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.