Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha...

aktualizováno 
160 metrů vysoká svatovítská katedrála na Pražském hradě, auta svištící přes Petřín a kousek vedle petřínské rozhledny TV vysílač, který dnes stojí na Žižkově. Podívejte se, jak by vypadala Praha, kdyby se realizovaly některé návrhy a sny stavitelů.

Katedrála sv.Víta


Jak mladý stavitel Hilbert neubránil sen svých předchůdců Krannera a Mockera o vysoké věži

Velké plány měl stavitel Josef Kranner, když koncem 50.let 19.století dostal za úkol dostavět svatovítskou katedrálu na Pražském hradě. Rozhodl se, že postaví jedinou špičatou gotickou věž podle záměru Petra Parléře, vysokou úctyhodných 160 metrů! Jenže v roce 1871 zemřel.

V jeho záměru pokračoval Josef Mocker. I on toužil po vysoké věži, ale pro jistotu ještě dvě menší přidal u vstupního portálu - tak je známe i dnes. Kvůli plánované stavbě vysoké věže stačil zpevnit zdivo, ale dál se nedostal a v roce 1899 také zemřel.

   
Obraz vytvořený podle plánů Josefa Krannera dokazuje, jak citlivě první stavitel jednoty vnímal výjimečnost Parléřova díla. Velkou jižní věž chápal jako jedinou dominantu dómu, kterou chtěl zachovat i po přístavbě. Proto trojlodí pojal bez západních věží.
*** Klikněte na fotky pro zvětšení
 Návrh Josefa Mockera. Plány uznávaného stavitele zavrhli po jeho smrti konzervativci.
(Oba snímky - repro z knihy Katedrála sv.Víta v Praze, Academia Praha 1994)

A tady nastává zlomový moment - na jeho místo byl povolán mladičký, teprve třicetiletý Kamil Hilbert. I on chtěl splnit sen mrtvých předchůdců a dostavět vysokou gotickou věž - leč nebyl tak odolný proti vtíravým výčitkám konzervativních architektů, kteří se čím dál víc zamilovávali do barokní helmice trůnící "dočasně“ na věži. Po úmorných debatách nakonec v roce 1903 ustoupil a souhlasil, že "velká jižní věž je nejkrásnější taková, jakou ji vytvořila staletí“.

Sny mrtvých mistrů šly stranou a turisté dnes neostřelují digitálními fotoaparáty 160 metrů vysokou štíhlou věž, ale barokní helmici.

Katedrála sv.Víta dnes

Ve stejné době vznikal velkolepý plán Antonína Balšánka na regulaci Malé Strany. Na břehu Vltavy měla stát budova nové sněmovny a místodržitelství. Kritika tento návrh však ztrhala a respektovaného odborníka Balšánka to stálo funkci vedoucího regulační kanceláře.

Petřín

Mohl tam stát Bajkonur a jezdit auta

Nebyl to jediný návrh, který by zbortil dnešní pražské panoráma. Petřínské zahrady měla podle plánů z roku 1920 přeštípnout široká silnice, kde se počítalo i s tramvajemi! Hlas lidu ovšem opět rozhodl, plány definitivně padly po 2. světové válce, a tak dnes Petřín nepatří funícím automobilům, ale milencům.

Na horním snímku - jak to mohlo vypadat, na dolním současnost.
Vizualizace: Studio Horák - www.studiohorak.com
Zdroj: sborník Praha Zmizelá (Ing.arch.Viktor Procházka, Ing.arch.Václav Aulický)
*** KLIKNĚTE NA FOTKY PRO PŮVODNÍ VELIKOST

Další stavbou, která mohla zásadně změnit nejen Petřín, ale panorama celé Prahy, byl TV vysílač Žižkov, přezdívaný díky bohaté české lidové tvořivosti všelijak - Bajkonor, Biľakova jehla, Jakešův prst či Trojkokot.

Ten totiž měl původně stát na Petříně, hned vedle petřínské rozhledny, pár metrů od Pražského hradu. 160 metrů vysoký stožár tam chtělo postavit tehdejší ministerstvo spojů ( - viz.výše na panoramatu Prahy).

"Důvod byl pikantní,“ vzpomíná šéf projektu Václav Aulický. "KSČ se bála, že když se vysílač umístí jinam než na Petřín, lidi si budou muset přetočit antény a to je naštve. Toho se hrozně báli. Tehdejší podnik Kovoslužba neměl zaměstnance ani drátky, ani hliníkové trubky a kdosi spočítal, že přesměrování všech antén v Praze by trvalo tři roky. Na plánovacích poradách se to řešilo jako velmi vážná věc,“ tvrdí bez úsměvu Aulický.

Z Petřína se nechtělo vycouvat ani spojařům, kteří tam měli natažené kabely k rozhledně, tehdejšímu provizornímu vysílači. A tak Aulický, který byl pověřen projektem, začal s rozpaky kreslit studie věže na Petříně.

I kdyby tady byl Husák, jsme proti!

"Vše zvrátili až stateční památkáři. Jedna z renomovaných pracovnic na jedné poradě vstala a rázně prohlásila: Kdyby tady byl sám prezident Husák, my jsme proti!“ vzpomíná.

To už utíkal rok 1984, devět let od stranického rozhodnutí vybudovat nový vysílač, a stále se hledalo ideální místo, ale všechny lokality opakovaně troskotaly na třech problémech: energetika, letecké koridory a geologie.

Uvažovalo se i o tom, že se vysílač postaví u Nuselského mostu, ale to by musel být kvůli signálu vysoký přes 320 metrů, tedy o polovinu vyšší než nynější! Až pak si kdosi vzpomněl na zpustlé Mahlerovy sady na Žižkově.

Ze dvou desítek siluet dostala šanci unikátní, 216 metrů vysoká konstrukce o třech sloupech, úřady byly pro, začalo se stavět.

     
Z architektova stolu. Podobných siluet k pražskému vysílači nakreslil Václav Aulický přes dvacet. ... a takhle to je. Místo pro žižkovský vysílač se našlo až po devíti letech. Původně měl stát na Petříně.

Až do převratu v roce 1989 se proti vysílači nikdo neozval. Ale pak si Aulický užil. Nejvíc mu spílali ti, kdo se báli "škodlivého“ záření. Měření ukázalo, že české limity jsou mnohem přísnější než zahraniční, navíc výkon vysílače zůstal hluboce pod jejich povolenou hranicí.

"Když dnes slyším, že si komunističtí megalomani postavili v Mahlerových sadech pomník, musím se smát. Naopak! Oni ho tam vůbec nechtěli!“ říká Aulický.

Autoři: , ,




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.