Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z katastrofy turistická atrakce. Do vesnice pohřbené bahnem míří davy

aktualizováno 
V momentě, kdy si turisté fotí zabahněnou zemi v okolí sopky Lusi na Jávě, se Harwati pokouší o úsměv. Poté, co se země pod rýžovými políčky poblíž její vesnice otevřela a sopka začala bez přestání chrlit štiplavé a vařící bahno všude po okolí, přišla o všechno. Tak využívá zájmu turistů o pohromy.

Bahenní sopka u Sidoarja ve východní Jávě | foto: Profimedia.cz

Tragédie bahenní sopky v indonéské správní oblasti Sidoarjo odstartovala před deseti lety, kdy na zkušebním vrtu společnosti PT Lapindo Brantas došlo k havárii. Do šachty tehdy začala pronikat voda a bahno a její množství se každým dnem zvětšovalo.

Denně chrlila bahenní sopka Lusi (její název je novotvar vzniklý složeninou jména oblasti Sidoarjo a indonéským slovem lumpu, který označuje bahno) tisíce kubickým metrů horké vody, bahna a páry.

Fotogalerie

Pod mazlavým nánosem postupně mizely celé obchody, továrny i vesnice, bahno dokonce zaplavilo i mohutnou dálnici. A sopka bohužel ve své činnosti neustále pokračuje. V současné době se zasažená oblast počítá na desítky čtverečních kilometrů a některých částech je zatopená až do výšky 40 metrů.

Třináct lidí tehdy zemřelo při výbuchu plynového podzemního potrubí, tisíce lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. „Potom, co byla naše vesnice zaplavena, tady nebyla žádná práce,“ říká Harwati, místní žena, která provádí senzacechtivé turisty po troskách vesnice, ve které dříve žila.

Hořce vydělané peníze

Právě oni jsou teď jejím jediným zdrojem příjmů ve zdevastované krajině. „Tohle je jediný způsob, jak si vydělat na živobytí a školu pro naše děti,“ říká Harwati reportérovi britského deníku Daily Mail.

Zatímco vypráví svůj příběh, turisté pózují vedle nádherných soch zpola zaplavených bahnem. O víkendech jich sem přijíždějí plné autobusy a nejoblíbenějším suvenýrem se stalo DVD s dramatickým vylíčením celé události „Hodně mě to zaujalo. Chtěl jsem tu obrovskou spoustu bahna vidět, protože jsem slyšel, že to pohřbilo spousty domů,“ řekl agentuře AFP jeden z turistů.

Bahenní sopka u Sidoarja ve východní Jávě

Výše škody způsobené katastrofou dosáhla zhruba tři čtvrtě miliardy dolarů, velkou část nákladů zaplatila a ještě má zaplatit firma Lapindo. Společnost, která patří bývalému ministrovi indonéské vlády Aburizalu Bakriemu, místní vždy považovali za viníka neštěstí (přečtěte si Těžaři spustili mazlavou erupci. Bahenní sopka utopila celé vesnice).

Vyplácení odškodného se neobešlo bez problémů a odstartovalo několik agresivních protestů, do celé situace nakonec musela zasáhnout i vláda. Do dnešního dne by mělo být vyplaceno zhruba 3 300 obyvatel, což je 95 procent všech postižených.

Umořit dluhy začít znovu

Celou oblast netrápí pouze bahno a vroucí voda, ale také velké množství škodlivých látek. „Těžké kovy už nenacházíme jenom ve vodě nebo v usazeninách, ale i v tělech ryb,“ tvrdí indonéský aktivista Rere Christanto. „A postiženi budou i lidé, kteří tyto ryby jedí. Je to opravdu velké nebezpečí,“ dodává.

Bahenní sopka u Sidoarja ve východní Jávě

I on poznal následky katastrofy na vlastní kůži, o dům tehdy přišli jeho rodiče. Podle něj vyplácení odškodného místním obyvatelům nepomohlo. „Ty kompenzace z nich neudělaly žádné boháče,“ říká.

Většina z nich podle Christanta bude celý život splácet dluhy, které jim pomáhaly nastartovat jejich životy z nuly. A provádět turisty po místech, kde kdysi stávali jejich vlastní domy, tak pro některé z nich zůstává nutností.





Nejčtenější

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.