Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Đavolja Varoš, srbský přírodní div světa

  6:00aktualizováno  6:00
Jižní lesnaté svahy srbského pohoří Radan skrývají přírodní raritu. Skalní město Đavolja Varoš, česky Ďáblovo město. Unikátní oblast zemních pyramid zaujímá 1. příčku mezi 14 náhradníky finále ankety o sedm přírodních divů světa.

Srbsko, Đavolja Varoš | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz

Výjimečná kombinace tvarů a barev

Impozantní skalní rezervace leží na jihu Srbska v pohoří Radan, asi 27 km jižně od města Kuršumlija a 89 km jihozápadně od Niše. Na ploše zhruba 67 hektarů se tu dá napočítat přes 200 zemních pyramid a věží. Jsou vysoké až 15 metrů, průměr u špice je zhruba metr, u základny kolem 4 až 6 metrů.

K přírodní památce se zpočátku jde staletým habrovým lesem, na jedné straně cestu lemuje nažloutlý potok. Postupně se k němu přidávají okrově zbarvené přítoky, vytékající z opuštěných štol. Od 13. století tu totiž horničtí mistři, pozvaní ze Saska, řídili těžbu rud železa, mědi i zlata.

Srbsko, Đavolja Varoš, přítok z opuštěné štolySrbsko, Đavolja Varoš

Jakmile vzrostlé stromy ustoupí, objeví se rozlehlá plocha mrtvé země a další barvy, hlavně bohatá škála odstínů rudé. Za to může Crveno vrelo (Červený pramen). Voda extrémně mineralizovaného pramene se nedoporučuje k pití, zato však pomáhá při hojení ran.

Srbsko, Đavolja Varoš, Crveno Vrelo (Červený pramen)

Druhý z místních pramenů - Đjavolja Voda, u kterého hodnota pH dosahuje údaje 1,5, bývá na konci léta takřka vyschlý. Nad ním se tyčí vyprahlý amfiteátr obrovské erozní rokle. Už samotný pohled na obnažené srázy, hýřící křiklavými tóny, je velkolepý. Všude kolem jsou pak rozesety bizarně vymodelované neobyčejné útvary, tzv. zemní pyramidy, soustředěné především kolem rozhraní dvou strží - Ďáblovy a Pekelné. Od úpatí skutečně evokují iluzi hradeb temného města. Nebo, díky špicím pokrytých kameny - andezity, strnulých postav.

Srbsko, Đavolja Varoš

Město božího hněvu

Zemní pyramidy

Zemní pyramidy vznikají erozí měkkých hornin. Mívají špičatý tvar a na vrcholu bývají převážně pokryté odolnějším kamenem. Na Balkánském poloostrově jsou známé také např. v Bulharsku (okolí Melniku a podhůří Rily - Stob) či Makedonie (Kuklice)... Díky unikátní koncentraci zemních pyramid získala mezi cestovateli proslulost turecká Kapadocie.

Vznik tajuplných přírodních útvarů je spojený s řadou místních pověstí.

Jedna z nich vypráví o ďáblovi, který toužil svést na scestí zdejší bohabojné vesničany. Očaroval tedy vodu potoka, až se omámení sedláci rozhodli oženit bratra se sestrou. Svatební průvod se pokoušela zastavit horská víla. Avšak ani ona svými prosbami nic nezmohla. Nakonec zasáhl samotný stvořitel - v návalu hněvu spojil nebe se zemí a všichni svatebčané zkameněli.

Příznačnost názvu Ďáblovo město podtrhuje i výjimečná akustika celé oblasti. Zvuky větru mezi jednotlivými pyramidami připomínají různé hučení, kvílení, naříkání, a děsily místní obyvatele po celá staletí.

Srbsko, Đavolja Varoš

Pohled do Pekelné rokle, v pozadí vrcholky pohoří Radan

Polem, nepolem, malotraktorem...

Už během éry socialistické Jugoslávie patřila Đavolja Varoš k místům propagovaným v informačních materiálech. Nyní, když získalo nominaci do ankety o sedm přírodních divů, zájem návštěvníků pochopitelně vzrostl. S ním i komercionalizace lokality.

Nová asfaltová cesta usnadnila přístup, rozlehlé parkoviště obklopily stánky se suvenýry. K mání jsou různé publikace, jednu tu prodává na karoserii auta dokonce sám autor. Koupit můžete i pohlednice, tradiční čokanje - tedy skleničky na rakiji hruškovitého tvaru s dlouhým úzkým hrdlem, ale i trika, ponožky…

Dojem z přírodního fenoménu poněkud kazí elektrické osvětlení přístupové stezky, zvláště s ohledem na to, že návštěvní doba končí v 18 hodin. A jestli se někomu zdá ujít půlkilometr pěšky příliš náročné, může se nechat dovézt přímo pod pyramidy. Na korbě multikáry, posprejované ďábelsky kýčovitými motivy po vzoru kolotočářů, případně přívěsem traktoru, "zkrášleného" plechovými siluetami rozšklebených zemních pyramid.

Srbsko, Đavolja VarošSrbsko, Đavolja Varoš

může se hodit

Jak se tam dostat
Đavolja Varoš leží v jižním Srbsku poblíž hranice s Kosovem. Je velmi dobře přístupné z hlavní silnice Niš – Kuršumlija – Priština, vše přehledně značeno směrovkami. Pro cestovatele, využívající veřejnou dopravu, bude návštěva komplikovanější. Řídké autobusové spojení jezdí z města Kuršumlije do obce Zebice, vzdálené od přírodní památky 2-3 km.

Ubytování a ceny
Lze využít i možností organizovaných exkurzí z nepříliš vzdálených lázní Prolom Banja (28 km po silnici), kde se kromě hotelů naskýtá dostatečně příležitostí k ubytování v soukromí, zejména mimo hlavní sezónu. Cena noclehu se pohybuje okolo 5 eur. Motel Rudare ve stejnojmenné obci u magistrály působí lehce opuštěným dojmem a ubytovává pouze po telefonickém ohlášení.

Z lázní Prolom Banja do Đavolja Varoš také směřuje značená turistická stezka o délce 11 km. Vstupné činí 250 dinárů, tedy necelá 3 eura.

Více na: www.djavoljavaros.com

Mapy © Google

Autoři:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.