Čekají mě 3 měsíce dobrodružství. První týden bydlení ve veselém Backpackeru na rušné Kings Cross, střídá útulný byteček v klidné čtvrti Potts Point. Když jsem přiletěla, neznala jsem nikoho a teď tu mám mnoho kamarádů. Ano, Češi i Slováci tady v Austrálii drží při sobě a jakákoliv pomoc pro krajana je zde samozřejmostí!
Opouštím Sydney, které jsem si tolik zamilovala. Předtím ale podnikám s jedním kamarádem cestu do hlavního města Austrálie - Canberry a s pár dalšími známými pak zase do Blue Mountains, které jsou tak intensivně nasyceny vůní eukalyptů. Setkávám se se stovkami divokých klokanů, kteří nám jen tak pobíhají kolem stanu, a s obrovským hadem, díky kterému mi ztuhla krev v žilách. Úžasné je ale probuzení rozesmátým Kookaburou (největším ledňáčkem). Slyšela jsem o něm hodně, ale že se opravdu směje jako člověk, když mu někdo vypráví vtipy, to jsem si nedovedla představit.
Kupuji si kombinovanou jízdenku a cesta do neznáma začíná. Pohodlné autobusy McCafferty`s a Greyhound se stávají po celou dobu mým hlavním dopravním prostředkem. Jsou cenově dostupné a zcela spolehlivé. Projíždím celou Austrálii. Snad poprvé jsem opravdu pyšná na to, že pocházím z České republiky. Od té doby, co jsem opustila Sydney, jsem nepotkala už žádného Čecha a na otázku:"Where are you from?" jsem dostatečně nahlas říkala:"Czech Republic". Většina reakcí totiž zněla: "WOW, Praha, nádherné město!" či:"Vy se máte, pořád vyhráváte v hokeji!"
Dozvěděla jsem se zajímavé věci o původních obyvatelích Austrálie. Říká se jim "Aborigincové", ve městech působí spíše jako bezdomovci. Celé dny nic nedělají, posedávají ve skupinkách na trávě a už z dálky se pozná, že se nějaký ten pátek nemyli. Naopak ti, co nadále bydlí v buši, voní po bylinách a působí zcela jiným dojmem.
To, že u protinožců místo našich kosů, špačků a vrabců létají samí papoušci, byl pro mě další zážitek. Například v Sydney se Kakadu v Botanic Garden tak přemnožili, že ničí okrasné dřeviny, takže jsou hubeni. Pro nás, Evropany, je to něco nepochopitelného, vždyť takový bílý ptáček se žlutou chocholkou by stál ve Zverimexu několik tisíc korun.
S ubytováním si v Austrálii nemusíte dělat žádné starosti. Nejste jeden z těch, kdo musí spát v luxusním hotelu a dostávat snídani rovnou do postele? Máte prostě malý "budget", smysl pro romantiku a chuť poznat lidi z celého světa? K tomuto účelu jsou pro vás postaveny Backpackery, což je něco jako hostel, za který zaplatíte 8 až 23 australských dolarů za noc. Na mnoha místech je v této ceně dokonce zahrnutá i snídaně, nebo jedna grilovaná večeře, zvaná "BBQ".
Těžko mohu uvěřit, že 3měsíční cesta bude za pár dní už pouhou vzpomínkou. Vracím se zpět do Sydney, dokupuji dárky, cvakám poslední snímky a také, díky novým přátelům, které jsem tu poznala a kteří mi tolik pomohli, vím, že se sem chci určitě ještě někdy vrátit! Letadlo se vznáší nad obzorem a já, opět nalepená na okénku, se snažím spatřit poslední barvy outbacku a vstřebávám onu nezapomenutelnou krásu australského kontinentu.
 Ayersova skála zvaná Uluru mění podle osvětlení svou barvu od fialova až po temně rudou. Proč tento největší monolit světa leží právě uprostřed Austrálie a nekonečných pustin, je doposud nejasné. Pro původni obyvatele je to posvátné, magické místo a šíří se kolem něj řada pověstí. |
 The Pinnacles Desert, leží v západní části Austrálie, v národním parku Namburg. Občas se lidé domnívají, že se jedná o nespočetné množství termitišť, ale to je omyl. Je to přírodní jev způsobený erozemi, starý několik tisíc let. Dříve na tomto místě bylo moře. "Pinakly" dosahují výška až několika metrů. |
 Sydney, olympijske mesto 2000, se svojí architektonickou chloubou - operou, připomínající skořápky mušle. Neobvyklou budovu navrhl dánský architekt J.Utzon. Opera přes řadu technických a finančních problémů byla v r.1972 konečně zcela dostavěna. Nadherná podívaná je na ni například přes Port Jackson. |
