Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Australským kontinentem na vlastní pěst

  16:08aktualizováno  16:08
"Ach, to je ale krása, podívejte se", křičí na sebe lidé, zapomínající na únavu a tlačící se k okénku nouzového východu velkokapacitního letadla. Pod námi se objevují červené pouště daleké Austrálie. Většina nadšených pozorovatelů asi doufá, že uvidí největší kamenný monolit světa, který se jmenuje Uluru neboli Ayersova skáladá. Konečně přistáváme. Radost je ohromná. Vstupuji na půdu našich protinožců, v olympijském městě 2000-Sydney. Párkrát zalapám po onom horkém vzduchu a s úsměvem na tváři si říkám: "Dokázala jsem to, můj dlouholetý sen se splnil!"

Čekají mě 3 měsíce dobrodružství. První týden bydlení ve veselém Backpackeru  na rušné Kings Cross, střídá útulný byteček v klidné čtvrti Potts Point. Když  jsem přiletěla, neznala jsem nikoho a teď tu mám mnoho kamarádů. Ano, Češi i Slováci tady v Austrálii drží při sobě a jakákoliv pomoc pro krajana je zde samozřejmostí!

Opouštím Sydney, které jsem si tolik zamilovala. Předtím ale podnikám s jedním kamarádem cestu do hlavního města Austrálie - Canberry a s pár dalšími známými pak zase do Blue Mountains, které jsou tak intensivně nasyceny vůní eukalyptů. Setkávám se se stovkami divokých klokanů, kteří nám jen tak pobíhají kolem stanu,  a s obrovským hadem, díky kterému mi ztuhla krev v žilách. Úžasné je ale probuzení rozesmátým Kookaburou (největším ledňáčkem). Slyšela jsem o něm hodně, ale že se opravdu směje jako člověk, když mu někdo vypráví vtipy, to jsem si nedovedla představit.

Kupuji si kombinovanou jízdenku a cesta do neznáma začíná. Pohodlné autobusy McCafferty`s a Greyhound se stávají po celou dobu mým hlavním dopravním prostředkem. Jsou cenově dostupné a zcela spolehlivé. Projíždím celou Austrálii. Snad poprvé jsem opravdu pyšná na to, že pocházím z České republiky. Od té doby, co jsem opustila Sydney, jsem nepotkala už žádného Čecha a na otázku:"Where are you from?" jsem dostatečně nahlas říkala:"Czech Republic". Většina reakcí totiž zněla: "WOW, Praha, nádherné město!" či:"Vy se máte, pořád vyhráváte v hokeji!"

Dozvěděla jsem se zajímavé věci o původních obyvatelích Austrálie. Říká se jim "Aborigincové", ve městech působí spíše jako bezdomovci. Celé dny nic nedělají, posedávají ve skupinkách na trávě a už z dálky se pozná, že se nějaký ten pátek nemyli. Naopak ti, co nadále bydlí v buši, voní po bylinách a působí zcela jiným dojmem.

To, že u protinožců místo našich kosů, špačků a vrabců létají samí papoušci, byl pro mě další zážitek. Například v Sydney se Kakadu v Botanic Garden tak přemnožili, že ničí okrasné dřeviny, takže jsou hubeni. Pro nás, Evropany, je to něco nepochopitelného, vždyť takový bílý ptáček se žlutou chocholkou by stál ve Zverimexu několik tisíc korun.

S ubytováním si v Austrálii nemusíte dělat žádné starosti. Nejste jeden z těch, kdo musí spát v luxusním hotelu a dostávat snídani rovnou do postele? Máte prostě malý "budget", smysl pro romantiku a chuť poznat lidi z celého světa? K tomuto účelu jsou pro vás postaveny Backpackery, což je něco jako hostel, za který zaplatíte 8 až 23 australských dolarů za noc. Na mnoha místech je v této ceně dokonce zahrnutá i snídaně, nebo jedna grilovaná večeře, zvaná "BBQ".

Těžko mohu uvěřit, že 3měsíční cesta bude za pár dní už pouhou vzpomínkou. Vracím se zpět do Sydney, dokupuji dárky, cvakám poslední snímky a také, díky novým přátelům, které jsem tu poznala a kteří mi tolik pomohli, vím, že se sem chci určitě ještě někdy vrátit! Letadlo se vznáší nad obzorem a já, opět nalepená na okénku, se snažím spatřit poslední barvy outbacku a vstřebávám onu nezapomenutelnou krásu australského kontinentu.

Ayersova skála zvaná Uluru mění podle osvětlení svou barvu od fialova až po temně rudou. Proč tento největší monolit světa leží právě uprostřed Austrálie a nekonečných pustin, je doposud nejasné. Pro původni obyvatele je to posvátné, magické místo a šíří se kolem něj řada pověstí.

The Pinnacles Desert, leží v západní části Austrálie, v národním parku Namburg. Občas se lidé domnívají, že se jedná o nespočetné množství termitišť, ale to je omyl. Je to přírodní jev způsobený erozemi, starý několik tisíc let. Dříve na tomto místě bylo moře. "Pinakly" dosahují výška až několika metrů.

Sydney, olympijske mesto 2000, se svojí architektonickou chloubou - operou, připomínající skořápky mušle. Neobvyklou budovu navrhl dánský architekt J.Utzon. Opera přes řadu technických a finančních problémů byla v r.1972 konečně zcela dostavěna. Nadherná podívaná je na ni například přes Port Jackson.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.