Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Australské straky hnízdí, jděte z cesty

  11:02aktualizováno  11:02
Nad Canberrou je jarní nebe bez mráčku, ale mnoho obyvatel australské metropole chodí s otevřenými deštníky nebo v kloboucích, dětem na hlavách trůní překlopené kalíšky na zmrzlinu. A přece nikdo déšť nečeká a není to ani radikální ochrana před ultrafialovými paprsky. Vzduch však víří údery tisíců křídel, je slyšet cvakání zobanů ostrých jako břitva. Ano, je čas náletů australských strak, před nimiž je třeba schovat hlavu pod cokoli.
Straky už začaly ve východní Austrálii stavět hnízda a každého muže, ženu i dítě nyní čeká každodenní ulička vířícími křídly a prudkými nálety ptáků žárlivě střežících svá čerstvá "bydliště" na okrajích lidských měst.
    "Přiletělo to z ničeho nic, hrozně velká černá věc, dvakrát mne to klovlo a nálety pokračovaly. Naštěstí jsem měla brýle, jinak bych snad přišla o oči," tvrdí mladá matka, kterou si straky vybraly, když před sebou tlačila kočárek s dítětem. Na hlavě má dosud škrábance a jizvu od drápů.
    Černobílé australské straky nejsou příbuzné s evropskými kolegyněmi známými slabostí ke všemu, co se třpytí, jímž si "zařizují" svá hnízda. Podobají se spíš vránám a postrachem padajícím z nebe jsou po osm jarních týdnů, kdy hnízdí a vyvádějí mladé.
    Útočí většinou na lidi, ale nejsou vzácné případy, kdy se v "tlupách" vrhají na jiné ptáky a uklovou je k smrti. Obětí může být i straka-kolegyně, která se přiblíží k cizímu hnízdišti moc blízko.
    "Loni bylo od srpna do listopadu ohlášeno 254 útoků strak na lidi a letos už máme nová hlášení," říká Aaron Kennedy ze služeb na ochranu přírodních parků na území hlavního města. Celostátní bilance není k dispozici, ale ví se, že straka je jedním z nejčetněji se vyskytujícím ptákem v Austrálii a že hnízdí na celém území. Ušetřeni nebyli ani účastníci nedávných olympijských her, protože straky se pustily do závodníků projíždějících ulicemi Sydney na horských kolech.
    Pracovníci parků stračí nálety nepodceňují a na místech pravidelných "bitev" najdete sloupky s cedulkami: "Pozor na nalétávající straky". U vchodů do rezervací dostávají návštěvníci informační materiál a rady nikdo nepodceňuje. "Nejlepší ochrana je otevřený deštník," říká jedna z pouček, v níž se dovíte, že straky nalétávají vždy na nejvyšší bod
vytyčeného cíle. Pomůže prý i hůl s vlaječkou nesená nad hlavou. Cyklistická helma nebo tvrdý klobouk vás aspoň ochrání před ostrými zobáky a drápy. Existuje i sofistikovanější přístup: "Nechají vás na pokoji, když si na klobouk přišijete obrázky očí. Neútočí, když se domnívají, že se díváte," říká Kennedy.
    Nechová ke strakám žádnou zášť, jak by si na první pohled zasloužily. Chodí po školách a vypráví dětem, že straky nádherně zpívají a že jsou užitečné, protože se živí hmyzem. Neskrývá, že mezi stračí zvyky bohužel patří také útoky na lidi. Učí dělat klobouky z lepenky a kornoutů na zmrzlinu, jež děti "v sezóně" s oblibou nosí, kudy chodí.
    Kennedy viděl hodně mrtvých strak, protože hodně lidí si myslí, že klovající bestie nemají právo na život, a tak se mstí. "To není dobrý nápad. Straky mají kromě jiného výbornou paměť, dokážou si cíle vybrat a útočí pak stále jen na ně," říká ochránce. Ví, o čem mluví, protože z některých oblastí přicházejí hlášení o útocích výhradně na cyklisty nebo jenom na kočárky. Kennedy zná i místo, kde si straky vybíraly pouze rusovlasé lidi.
"Tam jim prostě musel někdo s rudými vlasy kdysi ublížit," soudí. Straky prý v devíti případech z deseti na oběť pouze nalétávají, aby ji zastrašily. Ostatní jsou buď poklováni nebo zasaženi křídly. Kromě škrábanců a jizev na hlavě pak zůstává také srdce bušící v hrudi jako zvon. "V takovém případě neváhejte a zavolejte strážci parku. Stane-li se to podruhé na tomtéž místě, dáme tam cedulku," říká pro útěchu Kennedy.

Australská straka

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.