Asiaté zpohodlněli a začínají tloustnout

Ještě nedávno stačila Asiatům miska rýže denně. Nyní, s rostoucí prosperitou, jsou v jídle mnohem vybíravější, přicházejí na chuť pivu i sladkostem. Daní za bohatství jsou nadouvající se břicha a nové choroby. Když malajsijský lékař Ismail Núr před deseti roky zvážil a změřil na 4 000 středoškoláků, nezjistil nic, co by lidé už nevěděli. Konstatoval, že otylost je v zemi raritou, skoro jako pověstný šafrán. Jen každý 136. student byl baculatější, než by měl. Po deseti letech je však všechno jinak.

Jeho studie tehdy nezapadla. Její smysl se projevil až po desetiletí, když se lékař znovu vrátil do stejných škol a provedl stejné testy u nové generace studentů. Výsledek a především srovnání s předchozí prací mnoha lidem vyrazilo dech: silnou nadváhou už trpěl každý 18. mladík. "Po letech ekonomického růstu se všechno změnilo," uvedl dr. Núr pro časopis Asiaweek. "Mnoho dětí doma hýčkají, mnoho se jich přecpává. Na vině je více peněz, přehršle podniků rychlého stravování, nedostatek pohybu a věčné vysedávání u počítače."

Podobný povzdech dnes můžete slyšet od odborníků po celé Asii. Nehledě na dva roky ekonomické krize koncem 90. let už prosperita v mnoha regionech nejlidnatějšího kontinentu zapustila kořeny a vedle vyšší životní úrovně přináší i nepříjemné důsledky - zejména dramatický nárůst obezity.

Tradiční "pneumatika" kolem pasu či odulé tváře už nejsou v Asii žádnou vzácností. "Základním důvodem tohoto stavu jsou změny ve stravovacích a pracovních návycích," uvádí zpráva o asijské populaci. Asiaté jedí více masa a moučných jídel, zvykli si na pivo, na sladké, ovšem přebytečné kalorie už nespálí při pohybu. Zlenivěli. "Alespoň ve velkých městech prakticky převzali západní životní styl," tvrdil Frederick Buhrman, manažer firmy Pacific Healthcare, jež na thajském trhu prodává přípravky na hubnutí. "Je to rychlé životní tempo, stravování za letu a nedostatek pohybu."

Nejde jen o to, že lidé jsou tlustí, tvrdí lékaři. U řady z nich se dostavují choroby související s obezitou, v prvé řadě cukrovka, choroby oběhového systému a srdce. "Například na Tchaj-wanu musela vzniknout Společnost pro studium obezity, neboť počet úmrtí způsobených cukrovkou se tam v posledních 15 letech ztrojnásobil," uvedl pro agenturu AP dr. Shiung Lin, její předseda.

Ve většině asijských zemí by si ještě před dvaceti roky při zmínce o otylosti významně ťukali na čelo. Vážnější hrozbou byla podvýživa. Dnes musejí lékaři zvláště v méně rozvinutých státech jako jako jsou Indie, Indonésie či Filípíny, vést boj na dvou frontách: proti přejídání a zároveň i s následky hladu. V rozvinutějších regionech Asie se trendy související s nadváhou začínají podobat těm v Evropě či USA. "Rozhlédneme-li se po Evropě, vidíme, že nejvyšší míru obezity mají oblasti s nižší životní úrovní," řekl pro list The Washington Post britský expert Nicholas Fimer.

Totéž už platí i leckde v Asii. Bohatší a vzdělanější lidé si jsou více vědomi nebezpečí plynoucího z přejídání, více se zajímají o zdravý životní styl a o to, co jedí. "Před 15 roky jsme zaznamenali více případů cukrovky v bohatších městských oblastech," uvedl dr. Lin z Tchaj-wanu. "Dnes se to obrátilo. Víc případů máme hlášeno z venkova." Přes varovné statistiky má Asie stále ještě daleko k západním údajům, kde v některých zemích je obézních patnáct až třicet procent populace. Příkladně v Malajsii trpí nyní nadváhou asi šest procent dospělých, na Tchaj-wanu něco přes čtyři procenta.