Archeologové se nyní přou o podstavec

U kruhového zděného podstavce, který archeologové v těchto dnech vykopali na jižní straně olomoucké radnice, včera krátce po poledni živě debatovala skupina historiků, památkářů i archivářů.
Odborníci přímo v terénu řešili problém: Je podstavec zbytek sloupu, šibenice, pranýře, kašny, nebo něčeho úplně jiného? "Do roku 1780 tady ještě nějaký objekt určitě byl," zahájil odbornou konzultaci bývalý ředitel Okresního státního archivu Vladimír Spáčil, který si přinesl historické plány Olomouce. "Já bych se přiklonil k tomu sloupu," přidal se do diskuse historik Milan Togner. Archeolog Josef Bláha chvíli poslouchal argumenty svých kolegů a pak poznamenal: "Já bych ovšem nepodcenil ani myšlenku toho pranýře. " K jakému účelu kruhový podstavec o průměru čtyři a půl metru sloužil, odborníci s definitivní platností nevyřešili. Podnětné náměty přihlížejících, jako že je to Rabínova hrobka nebo pozůstatek UFO, hned zapadly. Přímo při jednání komise se ovšem zřejmě přišlo na to, z které doby podstavec pochází. Karel Faltýnek, který ho s brigádníky na Horním náměstí vykopal, totiž Bláhu na chvíli odvedl a ukázal mu střep keramiky v omítce. Archeolog podle něho odhadl, že podstavec mohl vzniknout v době kolem roku 1500. Přestože historici záhadu nerozluštili, shodli se na tom, že je to neobyčejně zajímavý nález a pokud je to skutečně zbytek pranýře, podobné vzácnosti by se v zemi daly spočítat na prstech jedné ruky. Jak s ní v Olomouci naloží? V takové štěstí, že by město podstavec nechalo v terénu "zasklít" a stal se tak turistickou zajímavostí města, archeologové nevěří. "Pietně ho zasypeme a navrhneme, aby se v těchto místech alespoň náměstí vydláždilo do kruhu," uvedl památkář Pavel Michna. Nápad, že by zde mohl být nápis, se ovšem neujal. "Co tam napíšeme, když nevíme, co to je? To možná rozluští až další generace," dodal.