"Ve výzkumu budou odborníci pokračovat zřejmě na podzim," řekl ředitel ústavu Miloš Čižmář.
Všechny mísy měly průměr třicet centimetrů a v písku ležely dnem vzhůru. Podle archeologů tak mohl vypálené výrobky ukládat hrnčíř nebo mohly v této poloze sloužit jako rituální obětiny bohům. Nebyly zdobené, řemeslník použil při výrobě polohrubou hlínu.
"Nález patří do mladší doby bronzové, ke kultuře středodunajských popelnicových polí," podotkl vedoucí archeologů Miroslav Bálek.
Při měsíčním výzkumu našli i osadu z mladší doby kamenné, tedy z doby šest tisíc let před naším letopočtem. Odkryli rovněž sídliště ze starší doby železné, tedy z období pět set až šest let let před naším letopočtem, a část původní keltské osady, která pochází z pátého až čtvrtého století před naším letopočtem.
Archeologové zkoumali i zbytky odkrytých nadzemních staveb a hospodářské objekty. "Našli například dvě bronzové jehlice, spoustu keramiky a zvířecích kostí," řekl Čižmář.
Upozornil, že místo bylo pro svou výhodnou polohu na vyvýšené písčité duně v blízkosti řeky Moravy osídleno i ve středověku. V místě nálezu ve 13. století stála vesnice Záblacany.
