Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Antverpy: jak se žije u nejortodoxnějších Židů v Evropě

aktualizováno 
- V trojhelníku mezi městským parkem, hlavním nádražím a ulicí Van den Nestlei se v belgických Antwerpách můžete přesunout v čase a prostoru. Po ulicích pospíchají muži v dlouhých černých pláštích, jimž plnovous často sahá až na hruď. Zpod vysokých klobouků jim splývají stočené kadeře vlasů okolo uší, nazývané pejzy. Právě jste se ocitli v nejortodoxnější židovské čtvrti v Evropě.

"V Antwerpách žije dnes asi 18 000 židů, z nichž více než sedm tisíc jsou chasidové," říká předseda antwerpské židovské obce Marc Gross. "Ultraortodoxní chasidské hnutí vzniklo v 16. století; pro tuto dobu bylo typické i oblečení, které ortodoxní židé bez vyjímky dodnes nosí," dodává Gross.
Svojí neměnností a autentičností, kterou si podržuje už dlouhá staletí, je antwerpské židovské město evropským unikátem. Vedle New Yorku je navíc druhým nedůležitějším místem na světě, kde se mluví jazykem jidiš.
V pátek odpoledne, prý když se se slunka západem objeví první hvězda, se zastavuje pracovní tep čtvrti. Začíná šabat.
Vousatí páni v kloboucích a jejich manželky s hlavami zakrytými šátkem se vydávají na procházku.
"Smyslem šabatu je odpočinout si, protože Bůh stvořil svět za šest dní a sedmý odpočíval. Je to čas věnovaný rodině, společenským kontaktům a studiu," říká s německým přízvukem asi čtyřicetiletý antwerpský ortodoxní žid, než zmizí za těžkými dubovými dveřmi v jedné z postranních uliček. Nepřeje si uvést své jméno a nepřeje si být fotografován, stejně jako většina ostatních židů, kteří se v sedmsettisícových Antwerpách snaží integrovat, nikoliv asimilovat.
Od pátku odpoledne do soboty večera nesmí židovští věřící vykonávat žádnou činnost, která je spojená s vytvářením čehokoliv nového - dokonce i elektrického okruhu. Mimo provoz zůstávají obchody, ale i televize, telefony a výtahy.
"Jídlo se uvaří už v pátek dopoledne a potom se až do sobotního večera přihřívá na plotně. Lampy nemůžeme zapínat a vypínat, a proto až do soboty svítí neustále," uvádí muž ty hlavní z 39 zásad, kterých se Židé o šabatu musí držet. S úsměvem však dodává, že oněch 39 pravidel samozřejmě nepřímo implikuje i mnoho dalších omezení, kterých tudíž v konečném důsledku je mnohem více.
V pátek odpoledne se ulice židovské čtvrti v Antverpách zaplňují davy lidí, kteří směřují na procházku do parku nebo do synagogy. Okolí městského parku zčerná stovkami dlouhých kabátů a vysokých klobouků.
Židovská čtvrť v Antverpách přitom požívá zvláštních výsad. Hebrejsky se jí říká éruf. Toto slovo znamená hradby, které oddělují židovskou čtvrť od zbytku města.
Pomyslné židovské hradby v Antverpách vytváří drát natažený ve vzduchu kolem určitých městských čtvrtí. Kromě něj tvoří antwerpský éruf řeka Šelda, železniční náspy, kus dálnice a dráty vysokého napětí. Uvnitř těchto pomyslných hradeb přestává být město veřejným prostorem a stává se soukromým.
Pro ortodoxní obyvatele židovské čtvrti má éruf ohromný význam. Povoluje jim totiž v době šabatu nosit uvnitř těchto hradeb předměty, které by jinak na veřejném prostranství nosit nemohli. "Znamená to klíče, tašku, ale třeba i kabát přes ruku nebo vlastní dítě," vypovídá muž, jenž spěchá do synagogy. "Bez tohoto privilegia bychom ani vůbec nemohli o šabatu vyjít ven."
Právě to, že natažení speciálního drátu okolo židovské čtvrti město Antverpy Židům umožnilo, vypovídá podle představitele židovské komunity Marca Grosse o velmi tolerantním přístupu belgické společnosti k židovskému obyvatelstvu.
"Je jen velmi málo měst na celém světě, vyjma Izraele, kde by Židům byla dopřána tato výsada," hovoří s uznáním o městě, do kterého jeho rodiče přišli po válce z polských koncentračních táborů. Ti, stejně jako mnoho jiných, mířili do Izraele, ale zůstali v Belgii.
Belgické Antverpy se vůbec staly útočištěm mnoha tisíc Židů z celé východní Evropy. Přicházeli sem samostatně i ve skupinách už v minulých stoletích, poslední vlna přistěhovalectví v sedmdesátých a osmdesátých letech sem přivedla i spoustu Židů z tehdejšího Sovětského svazu.
Více než 25 000 Židů bylo deportováno za druhé světové války i přes ohromnou solidaritu a pomoc místního obyvatelstva. Z nich se do Antverp vrátilo asi dvanáct set. Dnes se celkový počet židovského obyvatelstva v Belgii odhaduje na 35 tisíc.
Antverpští Židé si nemusí dělat starosti s tím, jak v pátek nepracovat a v neděli naopak ano. Naprostá většina z nich je totiž zaměstnaná v židovských firmách, které ctí šabat, z toho nemalý podíl má proslulá antverpská diamantová burza. Židovské děti chodí do vlastních škol, kde se kromě nizozemštiny učí i hebrejsky nebo jidiš.

Autor:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.