Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Antarktida - chráněné území

  10:09aktualizováno  10:09
Antarktida je nejstudenější a nejhornatější kontinent s nejvyšší průměrnou výškou. Má velké zásoby nerostných zdrojů a jedinečnou floru a faunu včetně vzácných velryb, což jsou lákadla, po kterých toužila celá řada států. Nakonec se tahanice o Antarktidu vyřešily v červnu roku 1961, kdy byla podepsána Smlouva o Antarktidě, která tak chrání už čtyřicet let její území před zneužíváním. V současnosti smlouvou respektuje 42 zemí, z nich 26 s plnoprávným členstvím. Bývalé Československo přistoupilo k mezinárodní smlouvě v roce 1962, Česká republika v roce 1993.

Podle washingtonské smlouvy je Antarktida neutrálním a demilitarizovaným pásmem, na kterém je zakázána jakákoli vojenská činnost, jakékoli jaderné zkoušky a pokusy se všemi ostatními druhy zbraní. Smlouva stanovila svobodu výzkumu a využívání Antarktidy výlučně pro mírové účely a předpokládá co nejširší
spolupráci mezi státy, spojenou s výměnou informací a vědeckého personálu. Kontrolu zajišťuje právem volného přístupu do všech oblastí a ke všem zařízením. Smlouva o Antarktidě nepotvrdila žádné územní nároky z minulosti, šanci nemají ani případné budoucí nároky.

Postupně smlouvu doplnilo asi 170 dalších dokumentů, například opatření na ochranu antarktické fauny a flóry (1964) a úmluva o zachování antarktických tuleňů a velryb (1972). Úmluva o zachování mořských živých zdrojů Antarktidy z roku 1980 platí za vzorovou mezinárodněprávní úpravu ekologické problematiky.

Washingtonská smlouva nepředpokládá těžbu nerostného bohatství vzhledem k mimořádně extrémním klimatickým podmínkám. V centrální absolutní poušti se průměrné roční teploty pohybují řádově kolem mínus 50 stupňů Celsia, v oblasti oceánu téměř neustále řádí bouře. Geologický průzkum na dvou procentech
rozlohy území, jediného bez ledového příkrovu, mohl zjistit pouze výskyt nerostů, nikoliv však ložiska. Na většině území neustálý pohyb ledovců znemožňuje průzkumné vrty či hloubení štol.

Přesto začátkem 80. let požadovaly země třetího světa, aby se Antarktida stala společným vlastnictvím lidstva a aby zisky z toužené těžby nerostného bohatství připadly hlavně chudým zemím. Hrozilo nebezpečí nekontrolovaných průzkumných expedic a poškození křehkého ekosystému na pobřeží a v oceánu, jediné oblasti Antarktidy, kde se vyskytují rostlinné a živočišné druhy.

Protokol o komplexní ochraně životního prostředí Antarktidy a na něm závislých a s ním souvisejících ekosystémů přijatý signatáři washingtonské smlouvy 3. října 1991 ve španělském San Lorenzu del Escorial u Madridu však zakazuje v příštích 50 letech jakoukoliv těžbu nerostů na kontinentu. Zavedl přísné režimy pro ochranu přírody a pro nakládání s odpadky, omezil znepokojivě vysoký cestovní ruch. Po ratifikaci šestadvaceti účastnickými státy vstoupil v platnost 14. ledna 1998.

Krajina v Antarktidě.

Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.