Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Amy, báječná Amy

aktualizováno 
velké cesty století (16.)

Štíhlá, tmavovlasá ve vysloveně pánské společnosti londýnského Aeroplane Clubu na letišti Stag Lane nemohla uniknout pozornosti reportéra listu Evening News. Zjistil, že se jmenuje Amy Johnsonová a má v kapse čerstvou licenci na pilotování sportovních letadel. Kolegové sice tvrdili, že každé její přistání se podobá řízené havárii, ale oceňovali její kuráž a vytrvalost. A taky to, že jako první žena v Británii získala i licenci leteckého mechanika. Amy pak reportérovi prozradila své další plány. Byl z toho titulek na první straně: Dívka poletí sama do A ustrálie!

Psal se tok 1930 a podobné senzace výrazně dotvářely kolorit oněch průkopnických časů letectví. Mnohé odvážné podniky končily nezdarem, někdy i tragédií, třebaže je připravovali ti nejlepší, nejzkušenější. Co se dalo čekat od bláznivé ženské, která má nalétáno sotva pár desítek hodin? A to se ještě nevědělo, že ji k létání přivedla vlastně jenom - nešťastná láska. Její vyvolený si vzal jinou a Amy se po kratších úvahách o sebevraždě rozhodla ukázat mu raději, o jaký poklad přišel. Amy vystudovala Sheffieldskou univerzitu a potom nějaký čas pracovala v reklamní agentuře. Asi se tam ledacos naučila, když dokázala v krátké době přesvědčit o reálnosti svých utopických záměrů nejen vlastní rodinu, ale i šéfa civilního odboru ministerstva letectví a jednoho naftového magnáta. Za pouhé tři týdny po setkání s nimi, 3. května 1930, už seděla na londýnském letišti Croydon v otevřeném kokpitu dvojplošníku osvědčeného typu DH Gipsy Moth. Byl vyveden v jejím oblíbeném odstínu zelené a pokřtila ho jménem Jason. Aniž tušila, co to všechno obnáší, byla rozhodnuta nejenom jako první žena doletět sólově do nejvzdálenější země britského impéria, ale překonat i dva roky starý rekord, který na této trase dlouhé zhruba 18 tisíc kilometrů vytvořil australský major Bert Hinkler. Začala slibně. Když se 10. května objevila v Karáčí a překonala tak Hinklerův rekord o dva dny, zájem se změnil v obdiv. Potom však začalo drama. U Rangoonu, k němuž se Amy přiblížila navečer 13. května s poloprázdnou nádrží, ji zastihl tropický liják. Místo na letišti přistála omylem na sportovním hřišti a Jason skončil ve škarpě. Vrtule na kusy, poškozená křídla i podvozek. Kdekdo by to vzdal, ne tak Amy. Sama sobě mechanikem vyspravila s pomocí místních lidí, co se dalo a nasadila rezervní vrtuli, kterou naštěstí vezla s sebou. Za dva dny letěla dál. Menší krize následovaly na Jávě, na T imoru i jinde. Když se někdy na den odmlčela, impérium tajilo dech. Až konečně 24. května: »Další tři hodiny minuly... T emná mračna na obzoru... Rozeznávám ostrov... Po další půlhodině se moje kola dotýkají australské půdy.« Bylo to poblíž Darwinu. I když nepřekonala rekord, čekalo ji triumfální uvítání a vyčerpávající oslavná cesta kontinentem od města k městu. Během přistání v Brisbane havarovala a definitivně zrušila svého Jasona. Ale co na tom, hlavně že vyvázla se zdravou kůží. Při návratu do Londýna jí milion lidí připravil nadšené ovace. Vrátil se i zdemolovaný Jason; po zrestaurování »létá« dodnes, zavěšen pod stropem nejvyššího patra londýnského Science Museum. Báječná Amy neusnula na vavřínech. Její rekordní dálkové lety, kupříkladu po africké trase Londýn - Kapské Město Londýn, znovu vzrušovaly veřejnost. Stejně jako její sňatek a rozvod s jinou hvězdou leteckého nebe, rekordmanem a známým playboyem Jimem Mollisonem. Když vypukla druhá světová válka, přihlásila se Amy k pomocnému dopravnímu letectvu A T A. Jednoho zamračeného lednového dne roku 1941 se do ústí T emže zřítil dvoumotorový letoun. Jeho pilot předtím vyskočil padákem, ale než k němu dorazila hlídková loď, ledová voda a silný proud vykovaly své. Podařilo se vylovit jenom tašku s osobními doklady pilota. Zněly na jméno Amy Johnsonová. Její tělo se nikdy nenašlo.


Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.