Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Americká střední stojí za to. I když bydlíte třeba v kukuřičném poli

aktualizováno 
Ráda cestuji a poznávám cizí země, nejlépe tak, že tam aspoň rok žiji. Proto jsem studovala na univerzitě v Británii, vyzkoušela život au-pair hned ve třech zemích i pilovala francouzštinu u Ženevského jezera. S cestami jsem začala brzo, už v 17 letech jsem zamířila do USA na střední školu, píše Pavla Smotlachová.

Na výletě v Grand Canyonu | foto: Archiv Pavly Smotlachovépro iDNES.cz

Kolem mých sedmnáctých narozenin se začala projevovat moje celoživotní cestovní horečka. Rodiče jsem uprosila pro studium v USA. Už si nevzpomínám, co mě na ten nápad přivedlo. Asi jsem viděla příliš filmů z americké střední školy, kde se hrdinové z plátna do školy dopravovali žlutým školním autobusem a já se jim chtěla podobat. Jaké však bylo později moje zklamání, když jsem poznala, že školním autobusem cestují nikoliv pohlední středoškoláci, ale děti ve věku 6 - 10 let. Jedním z důvodů je i to, že držitelem řidičského průkazu se v USA můžete stát už v 16 letech. Šťastní držitelé řidičského oprávnění pak vozí do školy i mladší spolužáky, aby je ušetřili autobusových útrap.

Finance a výměnný program

Jelikož nejsme rodina nejmovitější, mamka s taťkou si vzali půjčku, aby mi moje přání splnili. (Vím, mám nejúžasnější rodiče na světě!) V konkrétnějších číslech pobyt na střední škole v USA vyjde asi na 150 000 Kč včetně letenek, programového poplatku, stravy a kapesného. 

Fotogalerie

Výměnný program funguje tím způsobem, že student vyplní formuláře od agentury a obstará dokumenty od výpisu známek z české školy, přes doporučení od učitelů až po zprávu o zdravotním stavu a podstoupených očkováních. Dále je nutné napsat esej a vytvořit foto koláž o sobě, svých zájmech, rodině a přátelích, aby hostitelská rodina v USA měla dostatek informací k výběru vhodného studenta, který splňuje jejich požadavky. Ano, americká rodina si vybírá studenta.

Destinaci svého ročního pobytu můžete ovlivnit jen přibližným zeměpisným určením. Moje mamka to shrnula asi takto: „Na jihu řádí hurikány a tornáda, na západě zemětřesení, východní města jsou plná vrahů a terčem teroristů. Venkov na severovýchodě, tam se ti nic nestane!“ Moje přihláška tedy cestovala k rodinám ze severovýchodu, do oblasti farem a kukuřičných polí. Ráda bych zdůraznila, že hostitelská rodina otevře svůj domov studentovi z cizí země z čistě dobročinných pohnutek, z vašich poplatků nevidí ani haléř. Jsou považováni za dobrovolníky.

Školení v New York City

Můj bláznivý sen studovat na americké High School se vyplnil a já v srpnu 2006 ve svých 17 letech poprvé v životě nastoupila na palubu letadla a vzlétla směrem New York. Cílovou destinací se mělo stát městečko Versailles o 3 000 obyvatelích ve státě Ohio, kde žila má hostitelská rodina. V New Yorku mě a další české studenty čekalo úvodní školení, které bylo zaměřeno na pravidla programu (zákaz řízení automobilu, konzumace alkoholu a drog či záškoláctví). Dále nás mělo připravit na tzv. kulturní šok, který může být způsoben cizím jazykem, stravou, podnebím, zvyky i mentalitou Američanů.

Po několika dnech v New Yorku, kdy jsem se taky prošla po Central Parku, shlédla na celé město z výšky mrakodrapu Empire State Building či obdivovala symbol americké nezávislosti Sochu Svobody, bylo na čase pokračovat k rodině, se kterou jsem měla strávit rok života.

Typicky žlutý školní autobus

Typicky žlutý školní autobus

Se svými hostitelskými rodiči na výletě v Grand Canyonu

Se svými hostitelskými rodiči na výletě v Grand Canyonu

Hostitelská rodina

Na letišti mě čekala Karen, Dan (hostitelští rodiče) a koordinátorka zastupující agenturu, jejímž úkolem bylo zabezpečit hladký průběh pobytu. Už před odletem jsem věděla, že si mě vybrali bezdětní manželé, ve věku téměř padesáti let, katolíci, povoláním učitelka a zaměstnanec společnosti zabývající se nákladní automobilovou dopravou. Musím přiznat, že jsem byla trochu zklamaná. S kým budu trávit volný čas, když nemají děti? Katolíci? Moje rodina do kostela nechodí ani na Vánoce. To se budu muset modlit před jídlem? Moje počáteční pocity nebyly vůbec naplněné nadšením, převažovala panika, obavy a předsudky. Dokonce jsem přemýšlela nad odstoupením z programu. Zaplacené programové poplatky mě od nápadu naštěstí odradily.

Dan a Karen mě svým způsobem adoptovali a i já je považuji za své druhé rodiče. Chovali se ke mně, a stále chovají, jako k vlastní dceři. Samozřejmě ne vždy bylo všechno růžové, příkladem může být moment, kdy Karen v časných ranních hodinách zazvonil telefon s výzvou, ať si mě vyzvedne na policejní stanici. Věková hranice pro konzumaci alkoholu v USA je 21 let. Já se ocitla na party, kterou navštívila policie a všechny nezletilé účastníky zadržela. Přestože mi bylo v té době již 18 let, jedno vypité pivo mě stálo hodně problémů. Následné domácí vězení bylo zcela zasloužené

Jazyková bariéra

Angličtina byla od dětství mým oblíbeným předmětem, který jsem se učila už od čtyř let, a proto jsem neměla strach, že bych se nedomluvila. Naopak jsem si představovala, jak zaperlím. Opak byl pravdou. Jedničky ve škole mě nepřipravily na místní accent (přízvuk). Několik prvních měsíců jsem se jen usmívala a přikyvovala. Především můj hostitelský otec a jeho vtípky pro mě byly oříškem, jelikož jsem mu rozuměla tak každé páté slovo. Bez větších problémů jsme začala smysluplně komunikovat po zhruba třech měsících. Kupodivu domluvit se ve škole bylo jednodušší, protože učitelé mluví „správnou“ angličtinou, tedy bez slangových výrazů.

Památník obětem druhé světové války s Washingtonovým monumentem v pozadí

Památník obětem druhé světové války s Washingtonovým monumentem v pozadí

Let vrtulníkem nad Grand Canyonem

Let vrtulníkem nad Grand Canyonem

Maturitní ročník

Byla jsem zařazena do posledního ročníku, a stala se tzv. „Senior “ neboli maturantkou. Odmaturovat pro mě znamenalo zapsat si předměty, které jsou k připuštění k maturitní zkoušce povinné, tedy americká historie, angličtina, americký politický systém a ekonomie, dále jsem studovala třeba francouzštinu, matematiku či zdravotní výchovu.

Češi ve světě

  • Pracujete nebo studujete v cizině a chcete se podělit o svoje zážitky s ostatními čtenáři?
  • Odjeli jste do zahraničí na zkušenou a přivyděláváte (přivydělávali) si na farmě, jako au-pair nebo třeba v restauraci?
  • Nebo jste si některou zemi zamilovali tak, že se do ní pořád vracíte a přemýšlíte, že se tam usadíte natrvalo?

HONORÁŘ 1 000 korun
Napište nám svůj příběh do rubriky Od čtenářů. Za váš zveřejněný příběh nabízíme odměnu 1 000 korun. Příspěvky posílejte na libuse.tomanova@idnes.cz. Do předmětu e-mailu uveďte Češi ve světě.

Většina mých „Senior“ spolužáků už k maturitě nezbytné předměty absolvovala v předchozích letech, a proto jsem hodiny navštěvovala se studenty z nižších ročníků – „Sophmores“ a „Juniors“ (druhý a třetí ročník střední školy). Zde jsem poznala své nejlepší přátele, se kterými jsem dodnes v pravidelném kontaktu.

Po absolvování všech povinných předmětů mi bylo povoleno složit OGT – Ohio Graduation Test, který se skládá z několika částí - porozumění textu, eseje, všeobecného přehledu, matematiky, přírodních věd, vše na základní úrovni. Je téměř nemožné propadnout, a tak jsem se stala pyšnou držitelkou High School Diploma - maturitního diplomu. Zúčastnila jsem se slavnostního amerického předávání diplomů v tradičních „Caps and Gowns“ - hábitech s čepcem. V té době jsem si neuvědomovala, jak moc mi americká maturita v budoucnu pomůže. Jako „Senior“ jsem měla také možnost zúčastnit se amerického maturitního plesu, tzv. Prom.

Přátelství

Navazování skutečných přátelství může být obtížné. Všichni se na vás ve škole usmívají a chtějí si dozvědět, odkud jste a co jste zač. Ale tím to často končí. Pro mě bylo snazší spřátelit se s mladšími spolužáky, kteří byli ochotnější mě mezi sebe přijmout. Mými nejlepšími kamarády se stala Jacqueline a Cole, o dva roky mladší studenti.

Wupatki National Monument, obydlí původních obyvatel Ameriky

Wupatki National Monument, obydlí původních obyvatel Ameriky

Hooverova přehrada vybudovaná uprostřed pouště na řece Colorado

Hooverova přehrada vybudovaná uprostřed pouště na řece Colorado

Obavy z náboženství byly zbytečné

Dostala jsem se do silně věřící komunity, 90 procent obyvatel Versailles jsou katolíci chodící do kostela pravidelně každou neděli či výjimečně sobotu. Myslím, že je to typické pro venkov, pokud však žijete v multikulturních městech jako New York, náboženství nehraje tak významnou roli.

Moje obavy z náboženského fanatismu byly zbytečné. Věřící lidé nejsou rozdílní od nevěřících. Stejně jako mezi ateisty tak i mezi pobožnými lidmi se najdou blázni. Já na žádné nenarazila. V neděli jsem šla s Danem a Karen do kostela, poslechla si pár písní a příběhů z Bible a po hodině a půl byl konec. Nikdo mě nenutil se modlit či přijmout náboženství za své, kostel jsem prostě vzala jako zajímavou a přínosnou zkušenost.

Bezedné porce

Pokud bych měla stravování shrnout jednou větou, nejvýstižnější by bylo: Přibrala jsem skoro 15 kilogramů. Ne že bych si denně pochutnávala na hamburgerech, jedla jsem poměrně zdravě, ale ty porce! Amerika je proslulá obřími porcemi a bezednými nápoji. Já jsem byla vždy vedena k omezení plýtvání a nenechávání zbytků, a proto byl můj talíř po večeři vždy prázdný.

Krásné výlety

Během roku jsem se s Karen a Danem podívala například na Floridu, Niagarské vodopády, lyžovala ve státě New York či vyrazila na nákupy do Chicaga.

Po mém návratu do České republiky mě moji hostitelští rodiče dvakrát navštívili a po dokončení vysokoškolských studií mě pozvali na návštěvu USA. Velkým překvapením byl výlet do Las Vegas, během cesty na západní pobřeží jsme navštívili i Wupatki National Monument s pozůstatky pouštních obydlí původních Američanů či Hoover Dam, dechberoucí přehradu na řece Colorado.

Památník prezidenta Jeffersona

Památník prezidenta Jeffersona

Floridské pláže

Floridské pláže

Sportování

Školy nabízejí rozličné sportovní aktivity, já se rozhodla pro cross country běh, basketbal a track. Cross country je běh na dlouhé vzdálenosti po značených trasách. Běhání mě moc bavilo a dokonce jsem v něm byla dobrá. Zimní basketbal byl katastrofa a nejen já zjistila, že míčové hry tohoto druhu mi opravdu nejdou. Track jsou různé disciplíny na běžecké dráze.

Když už se pro nějaký sport rozhodnete, musíte počítat s tím, že je to časově velmi náročné. Tréninky se konají každý den po vyučování a závody každou sobotu. Být členem týmu je důležité i z hlediska navazování kontaktů, jelikož alespoň do jednoho sportu se během roku zapojí valná většina studentů.

Zpět v České republice

Po návratu ze studijního pobytu jsem se o letních prázdninách ponořila do studia českých předmětů, abych se mohla vrátit do své původní třídy. Tedy přeskočit 3. ročník gymnázia složením srovnávacích zkoušek a jít rovnou do ročníku čtvrtého. Jedinou zkouškou, která mi byla odpuštěna, byla angličtina. Podařilo se.

Po absolvování posledního ročníku jsem znovu odmaturovala a hlásila se na vysokou školu. Přihláška putovala na obor anglistika, amerikanistika na Filozofické fakultě Kalovy Univerzity a na několik právnických fakult. K mému nemilému překvapení jsem byla odmítnuta filozofickou fakultou. Zájem o mě však projevila právnická fakulta díky plusovým bodům za americký maturitní diplom, který mi byl uznán jako jazykový certifikát. Studium na právnické fakultě mi ve 4. ročníku umožnilo vydat se na rok do Anglie, městečka Newcastle upon Tyne v rámci programu Erasmus, ale o tom zase v dalším článku.

Nezapomenutelný rok

Jak bych shrnula pobyt v USA? Rok na střední škole v Ohiu byl jedním slovem nezapomenutelný. Dokonce bych řekla, že významně ovlivnil celý můj budoucí život, usnadnilo mi to další studium i následné hledání zaměstnání. Studentům uvažujícím nad výměnným pobytem na americké střední škole bych ráda předala můj osobní poznatek. Nezáleží, zda budete žít na vesnici uprostřed kukuřičného pole jako já nebo na Floridě. Váš pobyt se bude odvíjet jen od jediné věci, a to s kým své zážitky budete sdílet. Nemějte obavy z toho, v jakých končinách byste mohli skončit, třeba získáte druhou rodinu jako já, ale možná ne. Tak jako tak bude váš pobyt jedinečný.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.