Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Amazonský deštný prales by mohl za pár let zmizet

  12:58aktualizováno  12:58
O neodvratitelném zničení amazonského deštného pralesa by podle Jamese Alcocka z Pennsylvánské státní univerzity mohlo rozhodnout příštích deset let. Americký vědec odhaduje, že tropický les by mohl úplně zaniknout během padesáti let. Nebezpečí spatřuje zejména ve zpětných vazbách. Většina vědců předpovídá mnohem pomalejší zánik amazonského pralesa. Brazilské ministerstvo pro vědu a techniku přesto označilo dřívější výzkumy, které udávají pro rok 2020 asi 42procentní odlesnění Amazonie, za nespolehlivé a futuristické.

Alcockova předpověď je založena na matematických modelech ubývání pralesa působením lidské činnosti a je mnohem naléhavější. Vědec totiž tvrdí, že bez okamžitých a účinných opatření na změnu současných zemědělských, těžebních a důlních aktivit se situace během deseti až 15 let dostane do bodu, kdy již obnova pralesa nebude možná. K naprostému zničení amazonských lesů by pak mohlo dojít během pouhých 40-50 let místo 75-100 let, jak odhadují ostatní vědci.
   

Alcockova metoda je prý užitečná pro předpovídání vývoje také v dalších ohrožených oblastech světa, například v jihovýchodní Asii a v povodí africké řeky Kongo. Plocha lesů v povodí Amazonky je podle Alcocka v současné době menší asi o 25 procent. Vědec vidí nebezpečí v takzvaném procesu evapotranspirace, což je dýchání lesa, při němž dochází k vypařování srážek do atmosféry. Tento přirozený proces narušuje kácení stromů, což dále přispívá k nestabilitě celého pralesního
společenství.
   

"Tropický prales jako celek je závislý na stromech, které navracejí vodu do ovzduší. Tato vzájemná závislost klimatu a pralesa znamená riziko, které může být mnohem blíže, než čekáme. Je to velmi složitý problém z několika hledisek. Nestačí například říct zdejším lidem, kteří žijí ve velké chudobě, aby opustili prales" vysvětluje Alcock.
   

Plány na zachování malých ploch lesa považuje za nefunkční, protože poškození celkového systému logicky omezí dešťové srážky a tím i schopnost přežití rezervací. Pokles srážek bude mít za následek také zvýšené riziko lesních požárů.
   

Dalším následkem bude vyhynutí mnoha druhů zvířat a rostlin, které žijí v deštném lese. "V současné době existuje velký počet druhů, které jsou ohroženy, protože je ohrožen sám prales. Možná budeme schopni zachovat několik živočichů v zoologických zahradách, ale zajisté ztratíme mnoho obojživelníků, plazů a hmyzu."
   

Philip Stott, odborník na biogeografii z londýnské univerzity, považuje Alcockův varovný model za poněkud zjednodušený, pokud jde o politické, hospodářské a ekologické důsledky. "Mnoho vědců soudí, že odhady deforestace jsou většinou
přehnané. V Amazonii může být dosud nedotčeno 87 procent lesů, snad i více. Při jakémkoliv modelování se musí vzít do úvahy také druhotná obnova pralesa," upozornil vědec.

Autor:


Témata: Brazílie, Kongo, chudoba, Zoo


Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.