Emirát Abu Dhabi, kde žiji a pracuji, je největším a nejbohatším emirátem v zemi. Právě tady se skrývá 90 procent všech zásob ropy a o zisky z tekutého zlata se dělí s ostatními emiráty.
Abu Dhabi je typické "americké" velkoměsto s pravoúhlými ulicemi, semafory, mrakodrapy a minimálně čtyřproudými silnicemi v centru. Nebýt čtyřset mešit, ani by vás nenapadlo, že se nacházíte v arabském světě.
Abu Dhabi zbohatlo z ropy v roce 1958, kdy se tu našly obrovské zásoby. Do té doby to byla chudá země s beduíny, kteří lovili perly a ryby.
Během padesáti let se museli přeorientovat na zcela odlišný způsob života. Místo velbloudů se dnes prohání především v drahých klimatizovaných vozech a žijí v přepychových vilách s bazény.
Doprava v centru Abu Dhabi
Horko, horko a zase horko
Slunce tu svítí prakticky celý rok a podnebí je velmi horké. Za pět měsíců našeho pobytu pršelo jen jednou, a to velmi lehce.
Největší teplo přichází v letních měsících. Na pobřeží se vedro násobí nesnesitelnou vlhkostí vzduchu. Ve stínu bývá i padesát stupňů, nedá se dýchat a po pár minutách na sluníčku je člověku nevolno.
Všude jede naplno klimatizace - v bytě, autě a ve všech obchodech. Bez klimatizace to v emirátech prostě nejde.
Jenže z toho velkého rozdílu teplot zase člověk rychle nastydne. Tady se buď potíte, nebo je vám zima. Nic mezi tím. Kdo to nezažije, nemůže to nikdy pochopit.
Označení veřejných toalet pro dámy
Pro panáka s fotkou
Vzhledem ke klesajícímu kurzu dolaru, na který je zdejší měna dirham vázaná (jeden dirham je asi pět českých korun), jsou nákupy příjemným trávením volného času.
Horší je, že se výplata měsíc od měsíce kvůli kurzu zmenšuje.
V emirátech neznají DPH, takže všechno zboží je minimálně o pět až o 19 procent levnější než v Česku.
Velmi laciné je tu oblečení. A to většina značkových obchodů ještě mívá velké výprodeje neméně čtyřikrát do roka.
Levně se tu dá i najíst. Za oběd v restauraci (grilované kuře s přílohou, polévka a pití) jsem zaplatil deset dirhamů. Samozřejmě jsou tu i podniky, kde se najíte za pět set dirhamů.
Pokud máte rádi vepřové, pak máte dost smůlu. V Abu Dhabi je jediný speciální obchod s vepřovým masem, kam je muslimům vstup zakázán. A ceny jsou vysoké.
S alkoholem je to ještě horší. K nákupu alkoholu potřebujete speciální průkaz vydávaný místní policií. Je na něj zapotřebí několik fotografií, potvrzení od zaměstnavatele o příjmu, a hlavně potvrzení od místní ambasády, že nejste muslim.
Mnohem snazší cesta je koupit alkohol na letišti, kde stojí ve free shopu polovinu toho, co u nás.
Abu Dhabi je rájem padělků. Nakoupíte tu levně všechny známé značky počínaje hodinkami, kabelkami a kufry, přes CD a DVD, až po oblečení.
A to i přesto, že po příletu namátkově kontrolují na letišti zavazadla, zda nemá někdo nějaké pirátské DVD, což je v konečném důsledku dost absurdní.
Abu Dhabi - mrakodrapy a mešity
Na výlet do obchoďáku
Procházky nebo výlety se v emirátech kvůli počasí podnikat nedají. Zdejší v podstatě jediná zábava jsou nákupní centra.
Nabízejí kina, kavárny, restaurace, dětské koutky a v neposlední řadě velmi oblíbené "fun" centra ve stylu Matějské pouti.
Ve stísněném prostoru tu sviští kolotoče, houpačky, mini ruské kolo, centrifuga, můžete si zahrát bowling nebo se prověřit na leteckém simulátoru.
Brzy po ránu nebo navečer se dá jít do jednoho z mnoha parků v Abu Dhabi. Anebo k moři. Voda je krásně průzračná a čistá, ale teplota vody v letních měsících přesahuje i 35 °C.
Velmi populární jsou dva soukromé ostrovy poblíž Abu Dhabi, na které vás dopraví loď. Vstupné je asi 15-20 dirhamů a můžete za to užívat pláže, parky a bazény.
Nedaleko města se v současné době staví několik podobných ostrovů, na kterých do pár let vyrostou muzea, akvaparky, golfová centra a další sportoviště.
Na Yas Island se bude od roku 2009 jezdit Velká cena Formule 1 a vyroste tam Ferrari muzeum. V této automobilce je totiž několik akcionářů z Emirátů.
Své pobočky se v Abu Dhabi dočká také muzeum Louvre.
Pláž na ostrově Lulu
Sny o bohatství
Místních obyvatel žije v Emirátech menšina. Z celkových pěti milionů jen 16 procent. Zbytek je levná pracovní síla z Asie a arabských zemí, jako jsou Libanon, Egypt, Írán anebo Sýrie.
Nejméně početnou skupinu obyvatel představují takzvaní Western expats, občané z vyspělých zemí, jako Británie nebo USA.
Je tu i několik desítek Čechů, kteří pracují především jako manažeři nebo ředitelé velkých společností.
Za vidinou vysokých platů sem přijíždějí dělníci z Indie, Pákistánu nebo Filipín. Místo bohatství je ale čeká šestidenní pracovní týden plný tvrdé dřiny. Hlavně na zdejších stavbách jde doslova o život.
Na jedné straně je podle portálu CNN.com Abu Dhabi nejbohatší město na světě. Na straně druhé jsou podle magazínu National Geographic zdejší životní podmínky přistěhovalců velmi špatné.
Nemálo přistěhovalců se mě ptalo na možnost pracovat v Evropě. Myslí si, že právě tam je čeká to vysněné bohatství.
Večerní odpočinek pákistánských dělníků
Al Ain
Emirát Abu Dhabi je jedno velké pískoviště, pokud to mám říci trochu odlehčeně. I přesto je tu k vidění dost a za zmínku stojí dva výlety hluboko do vnitrozemí.
Al Ain je druhým největším městem v emirátu Abu Dhabi. Narodil se tu zakladatel Spojených arabských emirátů šejk Zayed.
Ještě před čtyřiceti lety bylo jednou ze šesti vesniček v oáze na hranici s Ománem. Datlové palmy a zeleninové zahrádky se zavlažovaly vodou z prastarých vodních kanálů zvaných " faladž " a úrodu převáželi velbloudi.
Dnes vede z Al Ainu do Abu Dhabi 160 kilometrů moderní víceproudé dálnice. A centrum města je pro nás “Abudabíčany“ velké překvapení. Žádné mrakodrapy, žádné vysoké budovy, ale naopak nízké domy, všude zeleň, parky a kruhové objezdy.
V Al Ainu je nejvyšší hora Emirátů - Džabal Hafíd (Jebel Hafeet), měřící 1 527 metrů. Na vrchol vede nová dvanáctikilometrová silnice, ze které je nádherný výhled na Omán, na město Al Ain a na poušť.
V horách jsou asi 5 000 let staré hroby, naznačující jedno z prvních sídlišť na území dnešních Emirátů. Jsou tu i fosílie - kamenné pozůstatky z časů před stem milionů let, kdy vápencová hora ležela pod hladinou moře.
Silnice na vrchol hory Džabal Hafíd
Pouštní oázy Liwa
Oblast pouštích oáz a písečných dun Liwa se nachází asi 200 kilometrů od Abu Dhabi a kousek od hranic se Saúdskou Arábií. Liwa vytváří severní okraj obrovské písečné pustiny nazývané Empty Quarter, arabsky Rub al Khalí.
Právě tady jsou nejvyšší duny na světě. Všude, kam lidské oko dohlédne, jsou jen masy písku. Strmé a sypké svahy písečných dun mají úhel až 30 stupňů. Duny jsou na první pohled holé, ale při bližším zkoumání občas objevíte nějakou vegetaci.
Tady nezaprší ani jednou za celý rok. V zimě se občas vytvoří mlha, a to je jediná možnost zachytit pár kapek vody na zbytek roku. Sám jsem osobně viděl rostlinu, která měla místo listů váčky naplněné vodou.
V historii Emirátů představuje Liwa důležitou oblast. Právě odtud pochází kmen Bani Yas, odkud se dodnes rekrutují vládci Abu Dhabi a Dubaje.
Písečné duny v oblasti Liwa
Skopové, cizrna a zelenina
To jsou hlavní suroviny pro přípravu místních jídel. V každém jídle je zelenina - především lilek, rajčata a místní okurky.
Oblíbený je i u nás známý kebab, hummus (neboli pomazánka z cizrny) a mohalla – chlebová placka s medem a datlovým sirupem podávaná k snídani. Jako dezerty se podávají hodně přeslazené, ale velmi dobré baklavy vyrobené z ořechů a medu.
Z místních surovin se dá uvařit i evropské jídlo. Pro nás Čechy není problém připravit svíčkovou na smetaně nebo upéct vánoční cukroví. Mouka, koření i další ingredience jsou k dispozici ve všech obchodech.
Na prvním místě islám
Veškerý život místních obyvatel se točí kolem islámu. Místní lidé nosí tradiční arabské oblečení. Pro muže je to dlouhá košile a na hlavu kus látky zvaný gutra. Pro ženy je to dlouhý černý plášť nazývaný abája.
Místní muži jsou ale stále častěji vidět v drahých značkových džínách a tričkách. Toto oblečení je ale dovoleno jen mužům.
Správný muslim by se měl pětkrát denně pomodlit. V Abu Dhabi má spoustu možností, jsou tu stovky mešit. Ke každé modlitbě svolává věřící muezzin svým zpěvem o věčném Aláhovi.
A musí být dobře slyšet, aby všichni věděli, že nastal správný čas na modlitbu. Vedle jedné mešity bydlíme, takže vím, o čem mluvím. Každý den zažívám budíček před první modlitbou Al Fajr, která začíná někdy kolem páté hodiny ranní.
O víkendu většina rodin tráví celý den poblíž pláže. Scházejí se celé velmi početné rodiny a grilují a diskutují. Ze sportů jasně vyhrává fotbal, mnoho místních Arabů zná našeho Pavla Nedvěda.
Místní obyvatelé Abu Dhabi
Běs na cestách
Můj pracovní den začíná každé ráno v sedm hodin modlitbou, aby mě nikdo cestou do práce nesmetl. Díky nízké ceně benzinu, dostupné ceně aut, a hlavně nutnosti vlastnit zde auto, jsou i pětiproudé silnice ucpané.
Přidejte si k tomu řidiče z Indie nebo Pákistánu, kteří získali řidičák snad náhodou, a silná auta, která vám dýchají na záda za zvuku klaksonu a problikáváním dálkovými světly vás upozorňují, abyste okamžitě uhnuli, jelikož oni mají silného "teréňáka“ - pak jde fakt o život.
O blinkrech, které by naznačily směr příští jízdy, se mi může jen zdát, proto raději jezdím v dostatečném odstupu. To se ale nelíbí autům za mnou a troubí, ať přidám, protože by přece mohli být v cíli o dvě sekundy dříve.
Po dobrodružné cestě mě čeká můj každodenní chléb - naučit místní manažery správnému byznysu. Na všechno mi sice kývají, ale ve finále stejně většinou nic z toho neudělají anebo nedokončí.
Centrum Abu Dhabi
Na všechno vám odpoví, že to udělají zítra. Nejvíc mě fascinuje, že když někoho konzultuji za špatně provedenou práci, on mi odpoví "no problem". No jak pro koho, že?
Práce je to dlouhodobá, a hlavně velmi zajímavá. Nicméně doma je doma. A představa o tom, jak to v Emirátech chodí, je naprosto jiná pro českého turistu a pro Čecha, který tu stráví pár měsíců pracovně.
Jako turista však mohu SAE jedině doporučit. Už kvůli nádhernému a zaručenému počasí, nulové kriminalitě a velmi nízkým cenám prakticky všeho díky absenci DPH.
