Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Aljaškou za medvědy

  12:27aktualizováno  12:27
- Chtěli jsme medvěda. V srdci aljašské divočiny na konci léta to přece nebylo tak nesplnitelné přání. Informační tabule na přístupové cestě do parku Kenai slibovaly jak černého baribala, tak hnědého, většího a nebezpečnějšího grizzlyho spolu s radami, jak se chovat, aby člověk neskončil jako medvědí svačinka. V místním obchodě navíc prodávají pepřový sprej - odpuzující prostředek proti medvědům. Musí se to tu jimi hemžit. "Jo, medvědi tu jsou.
Většina se sice už nejspíš přesunula dolů k řekám, kudy táhnou lososi, ale pár jich tu v kopcích zůstalo. Tak si dávejte pozor," varoval nás postarší ranger na cestě do hor, nad ledovec Harding. Kromě šedivé americké veverky, jednoho sviště a panensky nádherné přírody tu však byli pouze turisté. Asi chtěli také medvěda. V polovině jakoby nekonečného kopce a s čím dál tím těžší krosnou na zádech přijdou maliny vhod. Seshora, z druhé strany lánu divokých malin, se ozývají také zvuky plenění sladkých plodů. Takže stačí popojít výš a znovu se občerstvit, zní jednoznačný plán. Ale o dvě stě metrů dál a o sto výš to má háček - medvěda. Černý baribal si tu nedaleko hoví u maliní a spokojeně se rozvaluje. Když ho člověk potřebuje, foťák se schovává v tašce anebo právě došel film, a když se odvážně přiblíží, aby stiskl spoušť, medvěd zavětří, vztyčí se na zadní a čuje člověčinu. A pak s výrazem "zatracení turisti!" ukazuje vrtící pozadí mizící v podrostu. Medvěd hned první den? To určitě uvidíme i další. Neviděli. Nikde ani stopa. Park Denali je však nádherný, stačí se ztratit po rozbité cestě v tundře. Nikde ani živáčka, natož medvěda. Prodíráte se klečí, která sahá po kolena nebo i po pás. Na obzoru zapadá slunce za nejvyšší horou amerického severu, věčně studenou Mt. McKinley. Jedinou šelmou je tu člověk hlavně příslušníci milicí, kteří se tu divoce projíždějí na terénních tříkolkách s kulovnicí nebo M-16 přes prsa. Medvědi jako by vymřeli. "Proč chcete grizzlyho? Když ho opravdu potkáte, je z vás sendvič," směje se číšnice Jane v zájezdním hostinci a servíruje na tlusto krájené kusy čerstvého chleba proloženého plátky voňavé šunky, salátu a vajíčka. Určitě bychom mu nechutnali. Každý den se natíráme kvůli moskytům a další havěti litry repelentu. Navíc už týden v lesích ne a ne nějak narazit na sprchu, vysvětlujeme omluvně Jane. "Voníte fajn," říká lišácky a běží obsloužit další pocestné. Aljaška je krásná. A největší medvědi žijí na ostrově Kodiak - tak proč nevyrazit tam. Medvěd kodiak je největší pozemská šelma. Dospělý samec měří až tři metry a váží více než 750 kilogramů. Tahle hora masa přitom dokáže vyvinout rychlost až kolem 56 kilometrů v hodině. A pozor, medvěd umí i neohrabaně šplhat na stromy a neštítí se ani vody. Ovšem na druhou stranu grizzlyové jsou téměř vegetariáni - ze 75 procent tvoří jejich stravu maliny, květiny, byliny, tráva a oříšky. Důležitou součástí jsou i kořínky a hlízy, které zdatně vyhrabávají zpod země. Mají k tomu ostatně vybavení v podobě devět až dvanáct centimetrů dlouhých drápů. A tak pouze 25 procent medvědí stravy tvoří maso a k tomu všemu hlavně ryby, až potom jsou v centru jejich zájmu menší savci. Ale i přesto přes léto, než se odebéřou k zimním u spánku, spořádají úctyhodné množství potravy - 36 až 46 kilogramů denně, což jim pomůže někdy až téměř ke třem kilům tuku navíc. Kodiaci jsou největší nejspíš proto, že tu v řekách i kolem pobřeží táhnou každý rok hejna lososů. Zlé jazyky však tvrdí, že museli bojovat o život s Rusy. Ti tu žili i po roce 1867, kdy car prodal Aljašku Spojeným státům, ačkoli se tvrdilo, že ji prohrál v kartách. "Jestli chcete vidět medvědy, tak nejjednodušší to budete mít na skládce za městem. Je to tak i bezpečnější, protože tam můžete dojet autem," radí ranger ze správy parku. A opravdu u silnice nad skládkou jsou vyhlídková místa, která od slibného medvědiště odděluje sráz. Čekáme a nejsme sami. Přijely sem ještě dvě rodinky s dětmi, také chtějí medvěda. Už se stmívá a grizzly nikde. Zase nic. Našli jsme si ale hezké tábořiště nedaleko horského potoka. Jeho hladinu čeří stovky lososích hřbetů. O návnadu na vlasci nemají zájem. A tak nastupuje technika z doby kamenné. Ostatně medvědi to dělají podobně. Pořádné tlapy nahrazuje kus klacku. Rychlý úder na zaplněnou hladinu nám vynáší úlovek v podobě nejmíň sedmdesáticentimetrového lososa. Ne, není to pytláctví - v supermarketu prodávají za deset dolarů rybářský lístek na celý týden. Opečený losos je něco jiného než párky ohřívané na malém plynovém vařiči, zapíjené čajem z filtrované vody. Škoda jen, že začíná lít jako z konve. Měli jsme namířeno do parku Katmai, kde už medvědi prý určitě jsou - mají tam takový sněm u vodopádů. Jenže ve špatném počasí nechtějí piloti malých letadélek riskovat. Nezbývá než přenocovat a počkat do druhého dne na trajekt. A tak jediní grizzlyové,kteří ochotně postáli před kamerou, byly dva menší vycpané exempláře v místním muzeu a jeden opravdový macek zdobící prodejnu se sportovními potřebami, bohužel ve špatném světle. Medvědi tu opravdu jsou, jen ne pro každého. Pořád prší a noc pod stanem nikoho neláká, naštěstí je tu útulek sv. Františka, kam chodí přespat bezdomovci a chudí rybáři. Nejsme sice ani jedno, ani druhé,ale za pomoc s úklidem máme sprchu a pohodlnou žíněnku na noc v suchu a teple zajištěnou. Času už moc nezbývá - jen na cestu na letiště do Anchorage a pak domů. V útulku u sv. Františka se jde spát přesně v devět a každý musí být do osmé hodiny pryč, ale přesto je dost času si popovídat. Řeč dojde i na medvědy. Rybář Paul se chlubí, že jednou viděl pořádného grizzlyho přeplavat zátoku. Jiný bezdomovec měl kamaráda, který v lese překvapil grizzlyho, a ten ho napadl, nicméně prý to přežil, protože se schoulil a grizzlymu tohle vítězství stačilo. Indián, který si nechává říkat Joe a místo přikrývky má kus kůže,se jen usmívá a kroutí hlavou. "Hele, Joe, řekni, jak vy jste žili s medvědy." Joe pořád vrtí hlavou a pak jen brumlá: "Nevím, co pořád s těmi medvědy máte: buď je lovíte, nebo se jich bojíte. My jsme s nimi prostě žili. Kdyby grizzly přišel do mého tábora, tak bych mu klidně vysvětlil, že lidi a medvědi se nemůžou míchat."

Nikde ani živáčka, natož medvěda.

Konečně grizzlyové, jenže vycpaní v muzeu na ostrově Kodiak.

Na slunci hraje Hardingův ledovec všemi barvami.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.