Aljaška, země extrémů

Ač si většina lidí představuje Aljašku jako zemi věčného ledu, obydlenou drsnými zálesáky, lovci kožešin či zlatokopy, ve skutečnosti je její klima velice rozmanité: v létě můžete zažít třicetistupňová vedra vnitrozemí, ale i stěží deset stupňů nad nulou u severního pobřeží. Tato teplota je zase příjemným zimním průměrem v přímořských oblastech Jihovýchodní Aljašky (včetně hlavního města Juneau). Zatímco ve Fairbanksu již dávno klesl teploměr k minus třiceti, či čtyřiceti stupňům.

Fairbanks, největší město aljašského vnitrozemí, představuje „pravou“ Aljašku, alespoň pokud jde o klimatické podmínky. Ačkoli léta zde bývají horká (v červenci a v srpnu zde teploty dosahují 20 –25 stupňů a občas se krátkodobě  vyšplhají i ke třicítce), zimy jsou kruté. Minus čtyřicet představuje poměrně běžný zimní průměr a teprve když rtuť klesne pod -50°C, hovoří místní usedlíci o „pořádném“ mrazu.

Takto nízká teplota, kdy při každém výdechu po vás zůstává  ve vzduchu viset obláček zmrzlé páry, samozřejmě nesvědčí autům o nic víc než člověku.  Zatímco při krátkodobých zastaveních (např. nákupech) je běžné nechat motor auta běžet, co dělat v případě, že nemáte pokaždé k dispozici vytápěnou garáž? Řešení je typicky americky  důvtipné a spolehlivé – zabudovaný elektrický ohřívač motoru a olejové nádrže. Přijedete na parkoviště před vaším pracovištěm nebo nákupním střediskem, zapojíte svého „oře“ do zásuvky a v klidu  se odeberete za svými záležitostmi s jistotou, že po návratu úspěšně nastartujete.

Aljaška, to nejsou jenom teplotní extrémy. Na území největší státu Spojených států totiž najdete nejvyšší hory i nejrozsáhlejší kotliny severní Ameriky, větry bičovanou tundru i bujné deštné lesy,  věčně zmrzlou půdu, která se v létě mění v neprůchodné močály,  na nichž je téměř nemožné vybudovat silnici.

Aleuti, původní obyvatelé stejnojmenného sousostroví,  tuto obrovskou pevninu odjakživa nazývali „Aljeskou“, neboli Velikou zemí. Pro Evropany, kteří přicházeli do těchto končin především za zlatem a kožešinovou zvěří, byla Aljaška „Nejzazší hranicí“. Hordy letních turistů naopak s oblibou hovoří o „zemi půlnočního slunce“,  neboť v období letního slunovratu se většina Aljašky těší minimálně osmnácti hodinám denního světla.

Aljaška, 49. stát USA, zaujímá natolik velkou plochu (má dvojnásobná rozlohu než druhý největší stát unie, Texas) a je natolik členitá, že se obvykle dále rozděluje na šest oblastí s odlišnými zeměpisnými a klimatickými podmínkami – Arktický sever,  Severozápad, Vnitrozemí, Středojižní Aljaška, Jihovýchodní  Aljaška a Aleutské souostroví.

Nejstarší obydlenou oblastí Aljašky je její jihovýchodní cíp, který tvoří západní pobřeží amerického kontinentu a přilehlé ostrovy. zde se také nachází hlavní město Aljašky – Juneau.

Pobřeží Aljašky se táhne neuvěřitelných 50 000 km  (11násobná vzdálenost z New Yorku do San Franciska). Vyskytují se zde čtyři horské maisvy: Wrangell, Čugač, Brooks a Aljašské pohoří s nejvyšší horou severní Ameriky Mt. McKinley. Na Aljašce se také  nachází největší národní park USA, Wrangell-St.Elias.

Aljašská divočina je domovem a rájem bezpočtu zvířat, z nichž nejznámější a nejvyhledávanější jsou karibu, medvědi, losi, horské kozy a vlci. Na své si přijdou i rybáři:  zdejší řeky se v době tření doslova hemží miliony lososy a pstruhy, moře u pobřeží zase brázdí až stopadesátikilogramoví halibuti.

Aljaška je poněkud odlišná od ostatních států  USA a pro turistu je tento rozdíl obzvlášť zřetelný. Vzhledem k extrémním zeměpisným a klimatickým podmínkám je pouze asi jedna třetina snadno dostupná po silnici.  Pro cestovatele přivyklé husté síti perfektně udržovaných dálnic a silnic „dolních“ Spojených států, je výlet na Aljašku jistým překvapením a z hlediska pohodlí nijak příjemným. Nejenže mnohé z komunikací dosud nemají asfaltový povrch, do většiny vzdálených oblastí nevede silnice. Letecká doprava je tudíž velmi rozšířená. V počtu malých osobních letadel na obyvatele vlastní Aljaška suverénně americký a zřejmě i světový primát. Letecká doprava však není nijak levná a pro většinu turistů se skromným až průměrným rozpočtem tudíž nedostupná. Nejenom letecká doprava, ale i ceny za turistické služby jsou většinou výrazně vyšší než ve zbytku USA.

Národní park Denali patří k největším lákadlům na Aljašce.