Aletschský ledovec, Švýcarsko - ledovcové potoky | foto: Ondřej Valášek, iDNES.cz

Aletsch: ledovcový král Evropy, kterému taje trůn

  • 11
Se svojí plochou 115 km2 a délkou 24 km je Aletschský ledovec ve švýcarských Alpách největší v Evropě. Následkem globálního oteplování však švýcarské ledovce rychle mizí, za posledních 150 let se zmenšily o třetinu. Sám aletschský ledovec ustoupil od roku 2005 do roku 2006 o celých 115 metrů!

Cesta k Aletschskému ledovci

Masa ledu o tloušťce 350 metrů se sune od sedla Jungfraujoch celých 24 km směrem k údolí Fieschertal. Právě v tomto údolí, v malém městečku Fiesch v nadmořské výšce 1089 m. n. m, začíná naše cesta k ledovcovému králi Evropy. Parkujeme zde auto a vydáváme se do končin, které se příliš nezměnily od dob, kdy zde člověk žil jako sběrač a lovec.

Časně ráno vyráží naše čtyřčlenná skupinka z Fiesche směrem vzhůru někam ke stanici lanovky Fiescheralp. To, co se bude hodit k několikadennímu postupu po ledovci, jsme naskládali do krosen, které svými více než dvaceti kilogramy zatěžkávají hřbet každého z nás.

Aletschský ledovec, Švýcarsko
Cestou z Fiesche

Cest k lanovce Fiescheralp vede několik a jsou značené červeně. My vybíráme ne zrovna tu nejvhodnější, nakonec však po několika hodinkách ostré chůze, kdy strmě stoupáme nad jakoby se nevzdalující Fiesch, konečně dorážíme k první křižovatce. Odsud se dá jít ke stanici lanovky Fiescheralp či na poměrně frekventovaný třítisícový vrchol Eggishorn.

My však míříme k chatě Gletcherstübe, od níž se pak dá sestoupit k ledovci Aletsch. Cesta je nekonečná, jsme proto vděčni za malé rozptýlení nad námi kroužícím paraglidistům, pro něž je zdejší kraj jako stvořený. Cestou se občerstvujeme z řady studánek nebo nasbíráme pár hrstí zralých borůvek. Poté, co projdeme spoře osvětleným tunelem skrze horský hřeben, vynořujeme se u chaty Gletcherstübe.

Aletschský ledovec, Švýcarsko
Gletcherstübe

Tábořiště u jezírka Märjelesee

Místo ubytování v chatě volíme nedaleké tábořiště u jezírka Märjelesee. Z tohoto prostoru se nám otvírá nádherný pohled k obřímu ledovci, k němuž je to už jen necelých 10 minut chůze.

Aletschský ledovec, Švýcarsko
10 minut od Aletschgletcheru

Stavíme stany, vaříme jídlo a aspoň na chvíli se ponoříme do studené vody jezírka. Zvuky zvonců doprovázejí stáda ovcí, které se šplhají za potravou i na ty nejprudší svahy. Večer přichází od ledovce chladný vzduch, proto raději zalézáme do tepla našich stanů.

Ráno nás vítá jasnou oblohou, a tak balíme a vyrážíme k ledovci. U něj nasazujeme mačky - stoupací železa, navazujeme se na lano a vyndáváme cepíny, což je pro postup na ledovci nutností! 

Aletschský ledovec, Švýcarsko

Aletschský ledovec, Švýcarsko
Märjelesee

Opatrný postup přes ledovec

Vláďa jde první a hledá cestu, za ním pokračují ostatní jako korálky navlečené na niti. Směřujeme přes rozeklané trhliny doprostřed dva kilometry širokého ledovce, kde trhliny nejsou tak nebezpečné. Zdejší trhliny představují vysoké riziko zejména v zimě, kdy jsou pokryté vrstvou zmrzlého sněhu. Přesto i v létě narazíte na zrádné mosty, po kterých se nedoporučuje krátit si cestu.

Trhliny překračujeme, přeskakujeme, obcházíme nebo slézáme a vylézáme. Posléze zase slyšíme, jak kdesi pod námi teče ledovcová řeka. Cesta středem ledovce, kde se táhnou dvě brázdy plné hlíny a kamení, je poněkud jednodušší než po jeho okraji.

Aletschský ledovec, Švýcarsko

Ale i tak se cesta zdá být nekonečná. Často odpočíváme a pojídáme sušené maso, které připravil Vláďa. Chutná výborně, je velice kalorické, skladné a má řadu dalších výhod na cestách, kde není možné zbytečně táhnout kilogramy navíc. Vodu čerpáme z řady tůněk nebo potůčků, které stékají po tajícím ledovci.

Nakonec se dostáváme k místu ve výšce 2600 m. n. m, které nese název Konkordiaplatz. Poslední úsek ledovce, který vede na suťovisko, jež se táhne po délce ledovce, je nejobtížnější. Ledové séraky se tyčí k nebi a trhliny dosahují velkých hloubek. Nakonec se to povedlo a všichni si mohli oddechnout.

Aletschský ledovec, Švýcarsko
Čaroděj ledovec... 

  Aletschský ledovec, Švýcarsko

Aletschský ledovec, Švýcarsko

Noc na křižovatce pěti ledovců

Nad námi na skalním ostrohu se tyčí chata Konkordia. My však míříme pod ní, kde opět na ledovci, který je zde pokryt sutí, stavíme stany. K chatě, kde vlaje švýcarská vlajka, vede pěkných pár železných schodů.

My dole stavíme proti větru kamenné hradby, vaříme teplé jídlo a čaj. Výhledy na ledovec Aletschgletcher jsou fascinující, což je umocněno občas padající lavinou ze svahů okolních skal.

Aletschský ledovec, Švýcarsko 
Na vrcholu chata Konkordia

Zde, na místě Konkordiaplatz, se střetává masa pěti ledovců, která zde tvoří úchvatnou scenérii v tichu vysokých a zasněžených hor Bernských Alp. Se zapadajícím sluncem  v dálce pozorujeme náš cíl, sedlo Jungfraujoch, vedle něhož se tyčí známý vrcholek čtyřtisícové Jungfrau.

Náhle však pod námi cosi zapraská, všichni se lekneme, a pak už jen pozorujeme, jak z ledovce pod námi syčí unikající vzduch z právě vytvořené pukliny. Naštěstí to bylo vše a nic horšího, ale i tak s ne právě veselou myslí uléháme do našich spacích pytlů.

Aletschský ledovec, Švýcarsko
Konkordiaplatz

Probouzíme se do chladného rána, obloha je potažena šedivými mračny, z kterých padají kapičky vody. Rychle balíme a vyrážíme vzhůru k Jungfraujoch. Cestou míjíme několik bizarních útvarů, jež vytvořil na své cestě ledovec.

Překračujeme nejeden ledovcový potok, než se dostaneme k místu, kde je led pokryt sněhem. Cestou nás míjí skupinka taktéž navázaných horalů, která míří stejným směrem. Tempo udává zkušený švýcarský horský vůdce, jehož služby využívají mnozí z návštěvníků zdejších krásných, leč nehostinných končin.

Do sedla Jungfraujoch, na nejvyšší horské nádraží v Evropě

Jungfraujoch je horské sedlo, odkud vede železnice do údolí na druhé straně Bernských Alp. V horních partiích zasněženého ledovce dáváme větší pozor na skryté trhliny a pohybujeme se jen po vyšlapané stezce. Po několika hodinách chůze se konečně dostáváme pod Jungfraujoch. Nacházíme zde několik desítek čepic, které vítr sebral mnohým návštěvníkům tohoto vyhlídkového místa.

Aletschský ledovec, Švýcarsko
Poslední metry k sedlu Jungfraujoch

Unaveni přicházíme na vyhlídkovou plošinu komplexu Jungfraujoch, kde se fotografuje nejeden vyšňořený turista z celého světa, a rádi přijímáme pohostinnost tohoto nejvyššího horského nádraží v Evropě. Jsme totiž ve výšce 3454 m. n. m. O něco výše se nachází štít hory Sphinx, kde se nalézá meteorologická stanice a vědecká observatoř.

Předpověď na další dny není vůbec příznivá, a proto raději volíme ústupovou cestu vláčkem na odvrácenou severní stranu bernských Alp, který sem jezdí již od roku 1912. Za 65 franků na osobu a necelou půlhodinku s námi vláček zastavuje ve stanici Kleine Scheidegg, kde pod severní stěnou Eigeru rozbíjíme tábor.

Aletschský ledovec, Švýcarsko
Kleine Scheidegg, v pozadí Eiger 

Poté už jen zbývá vrátit se stopem přes Grindelwald, Interlaken a Kandersteg zpět do Fiesche, kde čeká zaparkované auto, připravené s námi odjet zpátky do Čech.

Může se hodit

Aletsch ze satelitu
Aletschský ledovec. Klikněte na mapu pro zvětšení.
Zdroj: GOOGLE MAPS

Jak se tam dostat

Do Fiesche se dostanete po dálnici přes Rozvadov, Mnichov, Bregenz a Chur. Odtud vás horská silnice dovede k průsmyku Furkapass a odsud je to do Fiesche už jen slabá hodinka cesty. Cesta vám zabere celý den bezpečné jízdy, je to zhruba 1000 km.

Ubytování

Ve  Fieschi je široká síť ubytovacích zařízení od penzionů po kemp. Ubytování je možné v chatě Gletcherstübe, Konkordiahütte nebo Mönchhütte. Zejména na Konkordiahütte je lépe si ubytování zajistit předem.


Autor článku ONDŘEJ VALÁŠEK je fotograf, nezávislý publicista a cestovatel. O svých cestách do zemí po celém světě pořádá přednášky pro veřejnost.