Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jedinečný ostrov, kam je vstup zakázán. Češi se do tohoto ráje dostali

aktualizováno 
V této části Indického oceánu řádí piráti a navíc je sem vstup zakázán. Ostrov Aldabra, ležící asi 1 000 km od seychelského ostrova Mahé, tak zůstává pro cestovatele a dobrodruhy pouze v říši snů. Českým filmařům se sem po dlouhých letech snažení podařilo dostat.

Český štáb s režisérem Stevem Lichtagem a producentem Petrem Kellerem natočil právě na Aldabře unikátní film ve formátu 3D s názvem „Aldabra: Byl jednou jeden ostrov“, který vstoupí do kin už za dva týdny, 19. listopadu. Exkluzivně vám již nyní přinášíme záběry z tohoto kouzelného ostrova, který je na seznamu přírodních skvostů UNESCO.

Naposledy tady natáčel Jacques-Yves Cousteau

Jediným známým filmařem, který měl možnost v minulosti na Aldabře pracovat, byl Jacques-Yves Cousteau. Ten zde natočil část svého filmu Svět ticha, oceněného roku 1956 Zlatou palmou v Cannes a roku 1957 Oscarem.

Po téměř 60 letech jsou tak Češi prvními filmaři, kterým se tady podařilo pracovat. „Poprvé jsem se o ostrově dozvěděl v roce 2005 a dalších šest let jsem usiloval o získání licence, abychom tam mohli točit,“ líčí producent filmu Petr Keller ze společnosti Starlite Pictures s tím, že vody jsou prošpikované somálskými piráty a ostrov hlídá přes satelit armáda.

Je to jako cesta do pravěku

Aldabra je druhým největším korálovým atolem na světě, je 34 km dlouhý a 14,5 km široký. Leží v západní části Indického oceánu na Somálské pánvi, asi 650 km od africké pevniny a asi 410 km od ostrova Madagaskar. Základem povrchu je korálový útes, jehož stáří se odhaduje na 125 tisíc let.

Fotogalerie

Atol o rozloze 155 km2 tvoří čtyři samostatné ostrovy (Picard, Malabar, Polymnie, Grand Terre), které obklopují vnitřní téměř uzavřenou lagunu o velikosti 196 km2, vyplněnou slanou vodou - ta během odlivu zhruba ze dvou třetin vysychá.

Ostrov je součástí seychelského státu, patří k Vnějším Seychelám.

Mimořádnost Aldabry jako unikátního přírodního teritoria vnímal již Charles Darwin, který v roce 1874 podepsal petici za ochranu atolu, želv a ostatních druhů, které tady žijí. O více než sto let poté, v roce 1982, organizace UNESCO zapsala Aldabru na seznam světového přírodního dědictví.

„Když se sem dostanete, je něco jako cesta do pravěku,“ vzpomíná na první dojmy Petr Keller. „Zdálky atol vypadá jako nenápadná placka, nejvyšší bod vystupuje asi tři metry nad hladinu. Pak ale vplujete dovnitř laguny, a ocitnete se rázem jakoby na jiné planetě, která se řídí svým časostrojem. Pak ohromeně sledujete, jak se při odlivu z laguny stává poušť, a při přílivu zase to nejbarevnější akvárium, jaké si můžete představit,“ vypráví český producent.

Kromě pracovníků malé přírodovědecké výzkumné stanice, která sídlí na ostrůvku Picard, nemají lidé do těchto míst přístup. Díky tomu představuje Aldabra téměř neporušený ekosystém, vytvářející podmínky pro udržení životaschopné populace řady ohrožených druhů.

Zásoby pro výzkumnou stanici vozí loď ze 40 km vzdáleného ostrůvku Assumption, kde je i přistávací hliněná plocha pro jedno malé letadélko.

Nejvíc mořských želv na této planetě

Atol, který podle geologických poznatků v minulosti nejméně šestkrát zmizel pod hladinou a zase se vynořil, je útočištěm pro více než 400 endemických druhů a poddruhů. Výjimečná je zdejší populace želv obrovských, kterou nenajdete nikde jinde na světě - podle webových stránek UNESCO čítá až 150 tisíc jedinců! Mimořádné jsou i zdejší ptačí kolonie a podmořská flora a fauna.

Aldabra je atol v západní části Indickém oceánu na Somálské pánvi, asi 650 km od africké pevniny a asi 410 km od ostrova Madagaskar. Je součástí seychelského státu, patří k Vnějším Seychelám a je součástí souostroví zvaného Aldabry. (Wikipedie)

Aldabra je atol v západní části Indickém oceánu na Somálské pánvi, asi 650 km od africké pevniny a asi 410 km od ostrova Madagaskar. Je součástí seychelského státu, patří k Vnějším Seychelám a je součástí souostroví zvaného Aldabry. (Wikipedie)

Autor:
Témata: UNESCO




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.