Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Albánské vlaky dál táhnou 'čmeláci' od Kolbena a Daňka

aktualizováno 
"A proč?" ptá se mě parta českých turistů před hostelem v Tiraně, když se domlouváme na výletu do Durrësu k moři a já trvám na vlaku.

"A proč?" ptá se mě později úplně stejně Albánec zvaný Freddy, majitel hostelu, když se sháním po nádraží. Běžný obyvatel Tirany totiž s vlakem jen tak do styku nepřijde. Když jede do Durrësu za plážemi, vyrazí na autobus či minibus, který jede přímo k nim, na rozdíl od vlaku, jenž jede do hodně vzdáleného, přecpaného a dost zdevastovaného centra Durrësu.

Takže proč?

MAPA: Albánská osobní vlaková doprava

MAPA: Albánská osobní vlaková doprava

Protože miluju jízdu vlaky, obzvlášť takovými, které se moc nelesknou a moc rychle nejedou, zato je z nich hodně vidět.

Od železnice v Albánii nic jiného čekat nelze. Je proslulá svou zaostalostí a izolovaností, se světem ji dosud spojuje pouze trať do Černé Hory, kde však jezdí jen nákladní vlaky. Celou síť železnic, dlouhou celkem 447 kilometrů, v podstatě tvoří jen trať podél pobřeží Jadranu s jedinou delší odbočkou vnitrozemím...

Protože železnice je ojedinělým místem v Albánii, kde určitě zahlédnete něco z práce zlatých českomoravských ručiček. Tahouny vlaků jsou totiž vesměs "čmeláci", lokomotivy řady T669.1, dodané mezi lety 1968 a 1990 z Československa firmou ČKD neboli kupodivu i za socialismu Českomoravská Kolben Daněk. Snad jen jakýmsi omylem ji nepřejmenovali, třeba na Spojené strojírny.

Nádraží Durrës. Čmelák - stále funkční a stále spolehlivá lokomotiva z ČKD v

Nádraží Durrës. Čmelák - stále funkční a stále spolehlivá lokomotiva z ČKD v albánských službách.

Železniční nadšenci si tak v Albánii mohou zavzpomínat, lokomotivy mají totiž stále cedule s tzv. Kryšpínovým označením, jež nese pojmenování po svém tvůrci, prvorepublikovém šéfkonstruktérovi Vojtěchu Kryšpínovi, a od něhož se upustilo až v roce 1988.

… A protože nám tahle železnice málem patřila! Tedy "jen" na třicet až pětatřicet let. Za návštěvy druhdy premiéra Mirka Topolánka v dubnu 2008 totiž Albánie slíbila dát koncesi na železnici české společnosti Inekon Group, aby ji Češi zmodernizovali. Jenže pak se kolesa zadrhla poté, co česká firma důkladně zanalyzovala tamní podmínky. "Nevyplatilo by se to," řekl mi ještě před odjezdem do Albánie obchodní šéf Inekonu Jiří Obručník. "Funkčnost tamní železnice berte relativně, protože ve vyspělé Evropě by téměř sto procent tratí a vozů bylo postaveno mimo provoz," varoval.

Nádraží ve Vloře. Vlak odtud odjíždí v pět ráno, není nepodobný tomu

Nádraží ve Vloře. Vlak odtud odjíždí v pět ráno, není nepodobný tomu odstavenému a do Tirany dorazí za šest hodin.

Nakonec jsem neodolal, za odměnu jsem potkal nejhezčí holku

Napoprvé v Tiraně jsem ještě "vyměkl". Po zhlédnutí zdevastovaného a navíc opuštěného nádraží půl hodiny před odjezdem vlaku jsem si nechal zajít chuť. Napodruhé ve Vloře, přes niž jsem se vracel podél pobřeží zpět k Tiraně, taktéž. Vstávání na pátou ranní, kdy vlak odjížděl, a pak bezmála šest hodin cesty, když minibusy to zvládnou za zhruba tři, to už člověka umí odradit.

Napotřetí... Durrës. Sem jsem napoprvé chtěl jet, teď tedy naopak? Jedu sice přímým minibusem z Vlory do Tirany, ale při průjezdu Durrësem mi to nedá. Už z Tirany vím, že délka jízdy do metropole je hodina, což ani minibus při tamních zácpách nezrychlí, a cena 70 leki je dokonce o dost nižší, řeklo by se za hubičku, v přepočtu v korunách asi za 12,50. I když je to od zastávky minibusu ještě pěkný kus strávený v městském autobusu.

Na nádraží v Dürres

Na nádraží v Dürres

Cestou vlakem z Vlory

Vlakem z Vlory

Náležitě ošuntělá a rozlehlá budova se po vystoupení prozradí sama. V čekárně, kde ještě do 90. let bývávalo pěkně narváno (auto tu za socialismu znamenalo buď zázrak, či stranickou legitimaci), to dýchá futurismem – na stěnách plakáty strojů připomínajících spíš vlaky TGV. Lístky tu mají krásné, oražené razítkem jako za starých časů doma. A na nástupišti rychle do reality. Okna ve vlacích buď nejsou, nebo jsou paprskovitě vyzdobená průstřely.

Vlaky v Albánii často nemají okna nebo je mívají rozstřílená

Vlaky v Albánii často nemají okna nebo je mívají rozstřílená

Vlakem z Durrës do Tirany

Vlakem z Durrës do Tirany

Pasažéři však nevypadají na albánskou spodinu. Slušně, většinou trochu starosvětsky oblečení cestující, tihle lidé očividně nechodí v Durrësu moc často po plážích. A mezi nimi podle všeho asi stejní nadšenci, jako jsem já. Potkal jsem turisty ze Švédska a Maďarska, koneckonců už z Prahy jsem věděl, že fanouškovské internetové stránky albánských železnic mají i Britové.

A pak už jen k vlaku přistavit českomoravského "čmeláka" a jede se. Přesně načas! (Ono těch časů odjezdů tu zas tak moc není.)

Taky jela vlakem. Cestující nastupující v Shkozetu, jednu stanici od Durrësu.

To je ona, nastupovala v Shkozetu.

Trasa je přesně taková, jakou jsem čekal – s nádražíčky u vesnic, kde se oproti albánským městům trochu opozdil čas, se zónami největší chudoby, které se na mnoha místech světa scházejí právě u vlakových tratí, se zbytky kdysi jistě velkých továren, které už od nikoho, ani od železnice nic nepotřebují a nikomu taky nic nedají...

A koneckonců v obci zvané Shkozet i s vůbec nejhezčí dívkou, kterou jsem v Albánii viděl. Za tu hodinu a dvanáct padesát to stálo.

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.