Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Al-Džam vyrazí dech i zcestovalým

  9:53aktualizováno  9:53
Stačí jen zavřít oči. Pojednou uslyšíte ryk arény, vnímáte grimasy divoce gestikulujících mužů, rozsazených po nekonečných mramorových lavicích kolem dokola. Nad tím vším se vznáší pach smrti. Návštěva gigantického starořímského kolosea v tuniském městečku Al-Džam vám spolehlivě vyrazí dech. Celá stavba se až zázračně dochovala.
Tuniský amfiteátr v městečku Al-Džam

Tuniský amfiteátr v městečku Al-Džam | foto: ISIFA

Jako by to bylo včera, a ne před skoro 1800 lety, kdy se tu odehrávaly velkolepé orgie krutosti, při nichž nechávali mocní Římané do sytosti naplnit své vyznání "panem et circenses", chléb a hry, při nichž se tak často písek arény barvil krví gladiátorů a dalších nešťastníků hynoucích ve spárech dravých šelem.

Dnes prastaré zdi obtékají kaskády omamně vonícího růžového a bledě modrého svlačce. Venku malátně posedávají obchodníci před svými krámky se vším možným i nemožným, a nebýt naléhavého volání muezzina, zdejší poklidná atmosféra ze všeho nejvíc připomíná ospalá městečka na mexicko-americkém pomezí. Ovšem slaný vzduch neomylně signalizuje blízkost mořské hladiny.

Hodina dějepisu v Tunisku
Tunisko, od nás nejbližší výspa Afriky (letadlem jste tam co by dup, za necelou hodinku a půl), to nejsou jen luxusní či méně honosné hotely, přehršle kaváren a obchůdků, hotelových zahrad a bazénů, stovky kilometrů čistých a lákavých písečných pláží, mlčenlivé písky pouště a úrodné oázy, kuskus, mešity, šoty - bahnitá solná jezera, živé mediny a súky plné mazaných obchodníků, ručně vázané koberce, přívětiví lidé, velbloudi, moderní bulváry, vodní dýmky, šperky, tymián, vůně pomerančovníků, skvělé jídlo, datlové palmy, mátový čaj a keramika a žhoucí slunce.

Možná vás to překvapí, ale málokterá země měla tak bohatou a pohnutou historii. A ta tu zanechala opravdu výrazné stopy. Tak až vás znudí povalování u průzračného moře, neváhejte a vydejte se za nimi do vnitrozemí.

Nebudete litovat, naopak, zjistíte, že Tunisko je jedna velká učebnice dějepisu: ostatně sídlili tu Berbeři i slavní Féničané - stavitelé legendárního Kartága, ty pak vystřídali Římané, Byzanc, Vandalové, Arabové, Turci, Francouzi.... Říká se, že kdo chce vidět nejkrásnější antická města římská, musí do Afriky. A třeba právě do Tuniska.

Velkolepý amfiteátr
Jsou tu skvosty jako Dougga a Sbeitla, Bula Regia či Thuburdo Majus, v nichž se můžete procházet mezi vilami, chrámy a amfiteátry. Nabízejí velkolepé setkání s nedotčeně zachovanou atmosférou z doby na počátku prvního tisíciletí. Stejně jako amfiteátr v Al-Džamu. Dnešní prašné městečko leží uprostřed stříbřitých plantáží olivovníků, na železniční trati spojující Sáfakis se Súsem.

Nebýt faktu, že se pyšní jednou z nejpůsobivějších římských památek v Africe, asi by to do tohoto obvykle horkého a nijak výrazného koutu Tuniska nikoho moc netáhlo. Ovšem s koloseem, jež je jen nepatrně menší než jeho světově nejproslulejší příbuzný v Římě, je to jiné.

Gigantická stavba, která od roku 238 okázale dominuje zdejšímu okolí, bývala hlavní chloubou kdysi mocného a kvetoucího římského města Thysdrus, které tučnělo z olivového oleje prodávaného do Říma. To bylo největším obchodním centrem v severní Africe a mívalo až čtvrt milionu obyvatel.

Tehdejší stavitelé také nebyli žádní troškaři, elipsovitý amfiteátr svými rozměry vyráží dech. Je 138 metrů dlouhý, 114 metrů široký a vypíná se do výše přes třicet metrů. Vešlo se do něho na 35 000 diváků, paradoxně mnohem víc, než je počet dnešních obyvatel Al-Džamu.

Kamenné schodiště, rozkotané zubem času, stoupá ke zbytkům sloupoví a ke zmrzačeným mramorovým obloukům. Pod arénou vedou dvě široké chodby s obdélníkovými kamennými celami, v nichž drželi dravou zvěř i gladiátory před vstupem do arény.

MŮŹE SE HODIT

Jak se tam dostat: Dvakrát týdně létá z Prahy přímo do Tunisu společnost Tunisair, do Monastiru pak jednou týdně. 
Víza: Pokud jedete s cestovní kanceláří, nemusíte víza vyřizovat
Informace: Praktické rady, mapy apod. obdržíte zdarma v Tuniském národním úřadě pro cestovní ruch, Praha 2, Sokolovská 39.






Nejčtenější

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.