"My se jen bráníme, nemoc má vrch a zvrátit to je zatím nemožné," říká Ibrahim Soumbounu z nemocnice Gabriela Tourého v Bamaku. Nemoc AIDS zasáhla v Mali, kde žije jedenáct milionů obyvatel, asi 130 000 osob. Hlavní obětí jsou mladé dívky, jež bída v tisících vyhání z rodných vesnic. Stávají se služkami ve městech, což ale také často znamená sex se zaměstnavateli. A nejen to. "Protože nemají ochranu rodiny, jsou snadným terčem mužů z okolí," říká Bill Tod z organizace Zachraňte děti.
Některé z dívek se nakonec přiživují prostitucí. Nejlevnější stojí v přepočtu pětadvacet korun. "Ochraňujte se," zní nápis na billboardu na pobřežní silnici v Bamaku. Jak? Obrázek chlapce a dívky a také prezervativu je dostatečně výmluvný. "Problém je v tom, že ochrana je v chudém státě příliš velký přepych," podotýká však Bill Tod. Vláda se snaží cosi podnikat, ale ani ona nemá peníze, což je typické pro celou Afriku.
Začátkem dubna dojednala se západními farmaceutickými koncerny obrovské snížení cen léků proti AIDS. Zatímco v Americe stojí roční léčba 15 000 dolarů, v Mali nyní vyjde jen na 800 dolarů. I to je však pro většinu Malijců astronomická částka. V cestě AIDS proto stojí jen přednášky o hygieně a ochraně na školách. Je to málo, ale v muslimské zemi je to současně průlom. "A je to taky užitečnější, než se učit nepodstatné věci o Francii," řekla k tomu jedna sedmnáctiletá středoškolačka.
V Ugandě je situace obdobná. AIDS je hlavní příčinou smrti ugandské populace. V současnosti jsou nakaženy dva miliony lidí. I když se díky velké osvětě podařilo nárůst počtu infikovaných zbrzdit, představuje AIDS katastrofu jak pro ekonomiku v Ugandě, tak pro život obyčejných lidí.
V celé Ugandě žije v současnosti zhruba 1,5 milionu sirotků, z toho dvě třetiny ztratily své rodiče právě kvůli AIDS. Děti jsou zanedbané ve všech směrech - jsou podvyživené a nemají přístup k lékařské péči. Mnoho z nich potřebuje naléhavou operaci, například kýly, ale také léčbu vážných nemocí. Některé děti jsou HIV pozitivní. Jejich okolí jim však nemůže pomoci, neboť chudoba rodin v této oblasti je alarmující. Tyto děti, které nechodily do školy, nečeká obvykle dobrá budoucnost. Dívky se provdají v průměru v šestnácti letech a z chlapců se stane nekvalifikovaná námezdní síla, která příležitostně pracuje na cukrových plantážích.
Ta malá chýše vypadala jinak než ostatní hliněná stavení ve vesnici. Nepředstavitelný nepořádek šokoval a chudoba bila do očí. Ne že by ostatní stavení ve vsi Kikube asi šedesát kilometrů od Kampaly vypadala bohatě, ale tato chýše byla opravdu zanedbaná. Vylezla z ní malá holčička v roztrhaných šatech a řekla, že je doma jenom maminka. Ano, byla doma. Ležela uvnitř - umírající žena v posledním stadiu AIDS. Místní pastor později řekl, že v rodině v této chýši žijí ještě další dvě děti, nejstaršímu je čtrnáct let. Nemají žádné příbuzné, protože všichni zemřeli na AIDS.
Děti se snaží všemožným způsobem přežít a postarat se o maminku. Ani jedno z nich nechodí do školy. Místo toho pracují na poli za malou úplatu nebo nosí vodu jiným lidem. Skoro veškeré jídlo si pěstují. Později se ukázalo, že takových dětí je v Kikube více.
Příběh z této vesnice má však alespoň trochu šťastný konec. Dvě děti, které žijí s umírající matkou, našly v České republice sponzory a začaly chodit do školy. Bude o ně postaráno do té doby, dokud se neosamostatní.
 Děti, jejichž rodiny vymřely na AIDS, se řadí do skupiny, aby zaspívaly píseň proti vysokým cenám léků zpomalujících postup nemocí spojených s AIDS. Tato nemoc rozvrací nejen rodiny, ale deptá i hospodářství mnoha afrických států, protože postihuje zejména lidi v produktivním věku |
