Údolí Bílého potoka

Údolí Bílého potoka - Tady nezbývá než vzít kolo do ruky a držet rovnováhu | foto: Martin Janoška, iDNES.cz

Adrenalin brodů Bílého potoka

  • 38
Romantická přírodní zákoutí a starobylé technické památky okořeněné šestnáctinásobným vzrušujícím broděním potoka! To vše včetně několika záchranných občerstvovacích stanic nabízí jedno z nejmalebnějších údolí na Vysočině.

Jedno z nejkrásnějších údolí Vysočiny se vine v délce téměř 30 km mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou, jen kousíček od dálnice D1 Praha - Brno. Na starších mapách vyčtete, že je to údolí říčky Bitýšky, nověji se však uvádí spíše Bílý potok.

Tento název se také vžívá do současného povědomí cyklistů, kteří údolí Bílého potoka v poslední době s oblibou vyhledávají. Důvodem je 16 brodů, které je nutno překonat při jízdě tímto překrásným údolím. Kromě adrenalinových zážitků, spojených velmi často s nedobrovolnou koupelí dolních částí těla, čekají v údolí Bílého potoka na návštěvníka také starobylé technické památky a romantická přírodní zákoutí.

Nevynechte Velkou Bíteš

Putování údolím Bílého potoka nebo chcete-li Bitýšky se obvykle zahajuje v železniční stanici Vlkov u Tišnova, kam vás dopraví osobní vlaky z Brna nebo Žďáru nad Sázavou. Můžete však začít také o zastávku dál v Osové Bítýšce, kde potok Bitýška pramení, a přidat si navíc ještě prohlídku Velké Bíteše.

Tohle město, na které se člověk většinou dívá jenom letmo z dálnice, patří mezi zajímavá historická (malo)města s bohatým kulturním životem. Dominantu tvoří gotický kostel sv. Jana Křtitele obehnaný kompletně zachovalým opevněním, za prohlídku stojí i historické centrum s budovou radnice, které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Budete-li mít štěstí a strefíte se do otevírací doby, můžete navštívit i malé muzeum s expozicemi věnovaným historii, řemeslům a pivovarnictví.

Ve Velké Bíteši začíná také modrá turistická značka údolím Bílého potoka, která vede v délce 27,5 km až do Veverské Bitýšky, kde se Bílý potok vlévá z pravé strany do Svratky. Údolí je zpočátku mělké a nevýrazné, postupně se však stále více zahlubuje do okolní ploché krajiny. Za vesnicí Křoví (cca 5 km od Velké Bíteše), kam se sjíždí na kole z železniční stanice Vlkov u Tišnova, začíná jeho nejzajímavější část. Zde se zároveň zahajuje klasický cyklistický přejezd.



Opevněný kostel sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši
* VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - ZDE

Přírodní park Bílý potok

Úsek prvních pěti kilometrů od Křoví po Ryglovský mlýn nenabízí příliš vděčný cykloturistický terén a je určen spíše pro pěší. Zpočátku sice jedete po polní cestě, ta se však po chvíli ztrácí a mění ve stezku, která se prodírá hustými křovinatými porosty a strmé zalesněné svahy zdolává tu prudce nahoru a hned zase dolů. Také partie kolem potoka přes kořeny a kameny uspokojí jenom skalní vyznavače terénních jízd.

Za Ryglovským mlýnem se však terén zlepšuje. Jede se již v podstatě pořád po lesních cestách, šlapání je pohodlnější a kilometry ubíhají rychleji. Údolí je stále hlubší a zalesněnější, přibývají skaliska a peřejnaté úseky. Krajina se otevírá jenom v okolí někdejších mlýnů, jejichž budovy slouží většinou soukromým rekreačním účelům. Vzhledem k zachovalému přírodnímu rázu krajiny, lesům s převahou původních listnáčů (dub, habr, buk, jedle) a typickým olšovým břehovým porostům bylo údolí Bílého potoka vyhlášeno za přírodní park.



Stezka podél potoka je někdy na kole nesjízdná

Vzrušující jízda přes brody

Rozcestník u Pavlovcova mlýna prozrazuje, že další kilometry budou vzrušující: na směrovce je napsáno "na trase až ke Šmelcovně několik brodů". Ono však těch brodů není několik, ale šestnáct. Na sedmi kilometrech to rozhodně není malé číslo! Putujete-li pěšky, některým se vyhnete, na kole však musíte projet všechny.

Některé brody se dají překonat v pohodě, jiné hůře. Záleží na stavu vody a cyklistických dovednostech, které lze získávat i postupným projížděním jednotlivých brodů.

Obecně platí, že pokud je vjezd a výjezd kamenitý, pak lze vodou bez větších problémů projet. Horší je to ovšem v případě bláta a písku, v němž se nedá získat patřičná rozjížděcí rychlost. Pokud se pak na zrádných kamenech uprostřed potoka bicykl zvrtne nebo zastaví, nedobrovolné šlápnutí do vody bývá nezbytností. Mnohdy se však zmácháte pouhým šlapáním do pedálů, protože v nejnižším bodě jde šlapátko i s vaší botou pod hladinu.



Vzrušující jízda začíná...

JAK SE TAM DOSTAT

Půjdete-li pěšky, pak nejlépe autobusem do Velké Bíteše. Pokud by se vám zdálo údolí příliš dlouhé pak lze začít, resp. skončit třeba v obcích Javůrek, Maršov, Svatoslav nebo u dálničního motorestu Devět křížů.

Pojedete-li na kole, pak je nejlepší dopravit se vlakem do stanice Vlkov u Tišnova nebo Osová Bitýška (trať č. 250 Brno – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod.

Z cíle ve Veverské Bítýšce jezdí autobusy do Brna. Na kole lze dojet k vlaku do Čebína (rovněž trať č. 250).

Zastávka ve starobylém mlýně

Vzrušující, za slunného teplého počasí úsměvnou, v opačném případě spíše zneklidňující jízdu určitě přerušte u mlýna Ve Žlebě, který se dříve jmenoval Absolónův. Pochází ze 17. století a jeho majitelé jej opravili ve starobylém duchu.

V jednoduše zařízeném interiéru se zbytky původního mlecího zařízení můžete posedět u piva, kávy nebo tatranky. Kromě samotného mlýna vybízí k prohlídce také vodní pila neboli katr přistavěná k hlavní mlýnské budově ve 30. letech minulého století.

Za mlýnem následuje několik dalších brodů, naposledy se stále mohutnějící Bílý potok překonává pomocí dvou kmenů, z nichž výše položený slouží jako zábradlí. Zde nezbývá než vzít bicykl do jedné ruky a držet rovnováhu. Pro menší děti nepříliš vhodný úsek! Za tímto místem následuje již bezproblémová lesní cesta, která vás brzy dovede k oblíbenému výletnímu místu Šmelcovna.



Torza původního strojního zařízení mlýna Ve Žlebě,
dnes součást stylového posezení

ITINERÁŘ TRASY
Velká Bíteš – Křoví (4,5 km) - Ryglovský mlýn (8 km) – Pavlovcův mlýn (11,5 km) – ve Žlebě (14 km) – Šmelcovna (19 km) – Veverská Bitýška (27,5 km).

MAPY
1 : 50 000 KČT č. 84 - Velkomeziříčsko
1 : 50 000 KČT č. 85 – Okolí Brna, Svratecko

DALŠÍ INFO O ÚDOLÍ BÍLÉHO POTOKA
www.alena.ilcik.cz
www.cyklostranky.cz

Konečná na Šmelcovně

Osada Šmelcovna je pojmenována podle německého slova "smelzen" – tavit. V minulosti tu stávala 13 m vysoká železářská pec, která v době své největší slávy v polovině 19. století produkovala 670 t surového železa týdně. Jednalo se o celý průmyslový areál doplněný hamrem, drtírnou, slévárnou, kovárnou, cihlářskou pecí, skladem cihel a dřevěného uhlí, vodním náhonem a porůznu rozsetými doly.

Úpadek osady po zániku železářství roku 1873 oživila hospoda U Mašků, která se stala místem pravidelného vítání jara. S oblibou sem první jarní neděli chodíval mezi své přátelé i básník Petr Bezruč.

Dnešní vítání probíhá v hospodě U Čadíků, jejíž majitelé jsou přímými potomky legendárního hospodského Maška. Otevřeno bývá od čtvrtka do neděle od 12 hodin, takže s výletem moc nespěchejte, ať nemusíte čekat.

Posledních 9 km údolím Bílého potoka mezi Šmelcovnou a Veverskou Bítýškou vede z větší části po vyasfaltované lesní cestě a má charakter oddychového pohodlného dojezdu do civilizace.



Osada Šmelcovna s oblíbenou výletní hospodou