Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Aborigince zachránily britské misie

  12:37aktualizováno  12:37
Násilí, nepochopení, nevraživost - tak vypadaly vztahy mezi australskými domorodci a přistěhovalci v době příchodu Evropanů. Postupem času si Britové uvědomovali utrpení Aboriginců a snažili se jim pomoci. Jejich odlišnou kulturu však přitom nepochopili. Chtěli, aby Aboriginci absolutně změnili způsob života a stali se prostě Brity s jinou barvou pleti.
Původní obyvatelka Austrálie

Původní obyvatelka Austrálie - Paní Plane Jane ze stanice Roper Valley, konec 60. let. | foto: M. Prokopec, Australis

Na australské půdě se v 17. století setkaly dvě naprosto odlišné kultury. Časté násilí vedlo mnohdy i k masakrům.  Původní obyvatelé začali navíc umírat na zavlečené nemoci jako jsou neštovice, spalničky, tuberkulóza, černý kašel a úplavice.

Domorodci byli kvůli svému způsobu života oproti přistěhovalcům v nevýhodě. Jednotlivé kmeny žily rozprostřeně na rozsáhlém území, a tudíž jakýkoliv výraznější organizovaný odpor vůči osadníkům byl prakticky nemožný. Do příchodu kolonizátorů ani nepoznali žádný větší válečný konflikt. A tak organizovaně bojovat prostě neuměli.

Snaha Britů pomoci 
Způsob zacházení s původním obyvatelstvem nezůstal v Británii bez povšimnutí, o pomoc se pokusila vláda i občané.

V roce 1837 byla ustanovena Výběrová komise Dolní sněmovny pro záležitosti domorodců (The House of Commons Select Committee on Aborigines). Ta doporučila založit misie, jmenovat zvláštní ochránce a schválit zákony na obranu domorodců. Všechny tyto vládní pokusy ale skončily fiaskem - zástupci Aboriginců neměli dostatek pravomocí.

Domorodci žijí v Austrálii už desíty tisíc let - čtěte ZDE

Dnešní Aboriginci žijí na okraji společnosti - čtěte ZDE

Misie zabránily úplné likvidaci Aboriginců 
O něco účinnější pomoc přišla ze strany britských občanů. Začátkem 19. století se zformovala dvě důležitá humanitární hnutí zaměřená na zlepšení vztahů mezi domorodci a kolonisty.

Jedním z nich byly náboženské skupiny zakládající v Austrálii misie, jejich cílem byla ochrana, vzdělávání a samozřejmě obracení domorodců ke Kristu. Druhou aktivitou bylo zřízení Organizace na ochranu domorodců (Aborigines Protectorate) v státě Victoria. Ta měla vést domorodce k usedlejšímu způsobu života, ovšem bez nutnosti přijetí křesťanství.

Bohužel veškerá pomoc, která do Austrálie směřovala, vycházela opět z nepochopení odlišné kultury, vyžadovala totiž po domorodcích absolutní změnu způsobu života, měli se z nich prostě stát Britové s jinou barvou pleti.

Přestože přístup misionářů nebyl zdaleka ideální, je jejich zásluhou, že dnes v Austrálii vůbec ještě nějaké domorodé obyvatelstvo existuje. Nucené obracení na víru a příjímání britského způsobu života později misionáři aspoň částečně opustili a středem zájmu se stala skutečná ochrana před kolonizátory.

JAK ŠEL ČAS

1902 – domorodci byli vyloučeni ze sčítání lidu
1908 – zákon o důchodech stanovuje, že se tyto dávky nevztahují na domorodé obyvatelstvo
1960 – domorodci získávají přístup k základním sociálním jistotám
1962 – je jim přiznáno volební právo
1967 – pozměněna ústava, domorodci získávají všeobecné hlasovací právo, do tohoto roku spadali pod Listinu flory a fauny (The Flora and Fauna Act)
1992 – 3. června byl rozhodnut právní spor o ostrovy vedený mezi E.K. Mabem a dalšími čtyřmi žalobci proti státu Queensland, porota rozhodla ve prospěch domorodců, uplatňujících své nároky na ostrovy s odůvodněním, že byly dlouhodobě obydleny a vlastněny lidmi, kteří zde žili ve stálých komunitách. Rozhodnutí vrchního soudu tak poprvé právně uznalo fakt, že v Austrálii existovalo vlastnictví půdy před příchodem Evropanů. Doktrína Terra Nullius žádné vlastnictví půdy před příchodem Evropanů neuznávala. Tento rozsudek otevřel cestu k půdě dalším domorodcům. Následkem je v roce 1993 schválení Native Title Act, ten opravňuje původní obyvatele vznášet vlastnické nároky na půdu.
Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.