Toto může být jedna z nejstrašnějších zkušeností, jaké člověk může udělat; záleží jen na okolnostech. Může to být jedna z nejpitomějších, nejneuvěřitelnějších chyb,jaké člověk kdy udělal. Čelo po ní dlouho bolí, jak se do něj plácá a s nevěřícným výrazem opakuje: »To nemůže být pravda!«
Něco podobného si asi říkala jedna Evropanka, která před lety přijela do USA na stáž, a když dorazila na místo, zjistila, že ji čekají až za měsíc. Zesinala. »Podívejte, tady jste to sama napsala ve vašem faxu,« říkali jí (bylo to ještě v éře faxů). »Ale prosím vás, vždyť přece tady jasně vidíte dnešní datum,« řekla Evropanka. Obě strany měly pravdu. Když Bůh nadělil lidem angličtinu, aby napravil svoji pomstu za babylonskou věž, místo zmatení jazyků jim zmátl alespoň způsob psaní dat. A tak odpověď na nejběžnější otázku »Jaké datum napsali na ten papír?« není úplně jednoduchá. Záleží na tom, kdo to psal a kde to psal. Dneska je sobota 6. května 2000, to víme. Ani v angličtině by s tím neměl být problém, protože každý pochopí, že May je prostě máj, květen, a že to číslo 6 napsané před či za ním je den. Zmatení dat nastává, když šetříme čas a píšeme datum jen číslem. My napíšeme toto: 6. 5. 2000. Když něco takového chce sdělit Angličan, napíše to podle stejného principu. Ale Američan ne. Ten by okamžitě věděl, že máme na mysli den pátého června. Byl by o měsíc dopředu. Abychom to zapsali vědecky: 6. 5. rovná se 5. 6. Ale to zdaleka není vše. Aby si lidé svůj úděl ještě zkomplikovali, vymysleli si další nástrahy, jež znemožňují poznat, jak pisatel datum vlastně myslel. Podívejme se na ně. Američané rádi používají lomítka. A tak by dnešek zapsali takto: 5/6/2000. Nebo 5/6/00. Proti mysli jim také nejsou pomlčky. Proto by dnešek mohli také zapsat takto: 5-62000. nebo 5-6-00. Používají i tečky,ale na rozdíl od nás bez mezer, takže je 5.6.2000. Nebo 5.6.00 Přesto by ten problém nebyl tak strašlivý. T o za předpokladu, kdybychom si mohli říci: O . K., včera jsem byl v Londýně, a tam používají stejnou logiku jako my, tedy systém den, měsíc,rok. Ale teď jsem v Americe, a tam je to naopak, podle jejich (ne)logiky jde za sebou měsíc,den, rok. Potíž je v tom, že ne každý Američan se tím řídí. Armáda píše datum »evropsky« takto: 6 May 2000. Jenže tím člověku nasadí brouka do hlavy. Jak to ten voják vlastně myslí, když napíše, že přijede 5/6/00? Vojensky, nebo civilně? Přijede v červnu, nebo v květnu? Některé země převzaly americkou a některé zase evropskou logiku psaní dat. Držte se,chaos triumfuje. A teď to nejhorší. Aby se vše pěkně sjednotilo, organizace nesoucí jméno Mezinárodní standardizační úřad doporučila, aby se například dnešní datum psalo takto: 2000-5-6 (nebo pro líné 00-56). Tedy rok dopředu, za ním měsíc,pak den. Jenže si představte ten zmatek, až bude třeba 10. listopadu roku 2012. Bude to 12-1110, nebo 10.11.12, nebo 11/10/12?
Něco podobného si asi říkala jedna Evropanka, která před lety přijela do USA na stáž, a když dorazila na místo, zjistila, že ji čekají až za měsíc. Zesinala. »Podívejte, tady jste to sama napsala ve vašem faxu,« říkali jí (bylo to ještě v éře faxů). »Ale prosím vás, vždyť přece tady jasně vidíte dnešní datum,« řekla Evropanka. Obě strany měly pravdu. Když Bůh nadělil lidem angličtinu, aby napravil svoji pomstu za babylonskou věž, místo zmatení jazyků jim zmátl alespoň způsob psaní dat. A tak odpověď na nejběžnější otázku »Jaké datum napsali na ten papír?« není úplně jednoduchá. Záleží na tom, kdo to psal a kde to psal. Dneska je sobota 6. května 2000, to víme. Ani v angličtině by s tím neměl být problém, protože každý pochopí, že May je prostě máj, květen, a že to číslo 6 napsané před či za ním je den. Zmatení dat nastává, když šetříme čas a píšeme datum jen číslem. My napíšeme toto: 6. 5. 2000. Když něco takového chce sdělit Angličan, napíše to podle stejného principu. Ale Američan ne. Ten by okamžitě věděl, že máme na mysli den pátého června. Byl by o měsíc dopředu. Abychom to zapsali vědecky: 6. 5. rovná se 5. 6. Ale to zdaleka není vše. Aby si lidé svůj úděl ještě zkomplikovali, vymysleli si další nástrahy, jež znemožňují poznat, jak pisatel datum vlastně myslel. Podívejme se na ně. Američané rádi používají lomítka. A tak by dnešek zapsali takto: 5/6/2000. Nebo 5/6/00. Proti mysli jim také nejsou pomlčky. Proto by dnešek mohli také zapsat takto: 5-62000. nebo 5-6-00. Používají i tečky,ale na rozdíl od nás bez mezer, takže je 5.6.2000. Nebo 5.6.00 Přesto by ten problém nebyl tak strašlivý. T o za předpokladu, kdybychom si mohli říci: O . K., včera jsem byl v Londýně, a tam používají stejnou logiku jako my, tedy systém den, měsíc,rok. Ale teď jsem v Americe, a tam je to naopak, podle jejich (ne)logiky jde za sebou měsíc,den, rok. Potíž je v tom, že ne každý Američan se tím řídí. Armáda píše datum »evropsky« takto: 6 May 2000. Jenže tím člověku nasadí brouka do hlavy. Jak to ten voják vlastně myslí, když napíše, že přijede 5/6/00? Vojensky, nebo civilně? Přijede v červnu, nebo v květnu? Některé země převzaly americkou a některé zase evropskou logiku psaní dat. Držte se,chaos triumfuje. A teď to nejhorší. Aby se vše pěkně sjednotilo, organizace nesoucí jméno Mezinárodní standardizační úřad doporučila, aby se například dnešní datum psalo takto: 2000-5-6 (nebo pro líné 00-56). Tedy rok dopředu, za ním měsíc,pak den. Jenže si představte ten zmatek, až bude třeba 10. listopadu roku 2012. Bude to 12-1110, nebo 10.11.12, nebo 11/10/12?
