Na zřícenině hradu Pyšolec se podařilo obnovit studnu, teď je na řadě věž

Zřícenina gotického hradu Pyšolec nad obcí Vír na Žďársku patří k nejnavštěvovanějším cílům regionu. Lidé, kteří k památce vystoupají, mohou obdivovat její čerstvě zrekonstruované části. Na nádvoří upoutá obnovená studna, opraveny jsou i zdi v jejím okolí. Na příští rok je v plánu sanace věže.

„S úpravami cisterny, která byla už před několika lety odkryta díky Spolku na ochranu památek Bystřicka, se začalo loni. Letos se pracovalo hlavně na vyzdění okolních prostor,“ popsal vírský starosta Ladislav Stalmach.

Právě obci Vír teď zřícenina patří – o památku ostatně usilovala dlouhá léta. Právoplatnými vlastníky se Vírští stali roku 2021, poté co objekt směnili s Lesy České republiky za část svých pozemků a desítky tisíc korun ještě státnímu podniku doplatili.

Nyní se odborníci věnují statickému průzkumu věže. Z jejího stavu má totiž vedení obce trochu obavy, mimo jiné kvůli riziku pádu kamenů. „Ve zdivu je poměrně velká prasklina, také její pata je poškozená,“ podotkl starosta s tím, že i proto byla dominanta zbavena dřevin, jež svými kořeny narušovaly zdi.

„Na věži jsou teď umístěny statické terče ze sádry, pomocí nichž se zjišťuje, zda stavba nějakým způsobem praská, rozjíždí se a jestli pracuje samotný svah. Situace vypadá zatím docela dobře, snad tedy budeme mít dost času na to, abychom věž zajistili,“ přiblížila současný stav Michaela Korbičková ze Spolku na ochranu památek Bystřicka.

Kýble s pískem odnosili na hrad turisté

Rozsah sondáží je na Pyšolci zatím malý, většina věcí tak dosud zůstává skryta pod zemí. Práce na věži by ale mohly objevy přinést.

Hrad Pyšolec

• Hrad Pyšolec se nachází u obce Vír, šest kilometrů na severovýchod od Bystřice nad Pernštejnem.
• Vystavěn byl nejspíš na přelomu 13. a 14. století v raně gotickém slohu.
• První doklady o něm pocházejí z poloviny 14. století, zánik se datuje o jedno století později.
• Pyšolec je tvořen jádrem a dvěma předhradími. Dominantou hradu je torzo tzv. bergfritové věže.
• V terénu je dosud patrný systém valů, zbytky již zmíněné válcové věže a paláce.
• Nedávno byla na někdejším nádvoří obnovena i cisterna na vodu, krytá kovovou mříží.
• Zřícenina je památkově chráněna od roku 1958. Vede k ní červené turistické značení.

„Největší koncentrace nálezů bývá obvykle v jádru hradu a přilehlých svazích,“ dodala Korbičková s tím, že spolek se ve spolupráci s památkáři a dalšími institucemi věnuje Pyšolci z archeologického hlediska už třináct let. Asi tři roky trvalo odkrývání studny.

Obec jako majitel je zase investorem oprav. „Obnova cisterny i okolního zdiva stála kolem půl milionu, více než 80 procent této částky ale pokryla dotace,“ vyčíslil Stalmach.

S opravami pomohli i sami turisté. Jelikož až na hrad se autem dostat nedá, písek byl uskladněn pod zříceninou. Po úzké pěšině náročným terénem jej potom v kýblech odnosili návštěvníci. „Dva kubíky písku byly přepraveny během měsíce,“ chválí turisty Stalmach.

Zvýšit povědomí o hradu chce obec i naučnou stezkou. Jelikož kraj vyhlásil před dvěma lety okolí památky přírodní rezervací, může stezka přiblížit nejen kus historie, ale i přírodní krásy oblasti. Klasické infopanely by mohla nahradit či doplnit mobilní aplikace typu Geofun, jež by turisty s chytrým telefonem provedla po trase zábavnější formou.