Nedávná studie německé oborové asociace Bitkom odhalila, kolik lidí si dovolenou rezervuje jen proto, aby mohli později zveřejnit dobrý obsah na sociálních sítích. Průzkum také zjistil, kolik z nich ignoruje zákazy na různých destinacích, anebo se dokonce vystavuje smrtelnému nebezpečí jen kvůli dokonalé fotce. Za tímto účelem bylo v Německu dotazováno 1 002 lidí starších 16 let. Informaci přinesl rakouský portál Freizeit.
Celkem 59 procent z dotazovaných si v minulosti skutečně vybralo dovolenou, aby mohlo sdílet dojmy na sociálních sítích. Z mladších účastníků ve věkové skupině 16 až 29 let jich celých 71 procent uvedlo, že si vybírají cestovní destinace podle potenciálního obsahu pro sociální média. Dokonce i mezi osobami staršími 65 let se k tomuto postupu přiznalo 44 procent. Stinná stránka ovšem je, že 27 procent se cítí nejistě a nespokojeně, když takové snímky na sítích vidí. „Proč to nemůžu mít taky?“ ptají se.
Drž to pořádně! Jak vypadají největší fotografická klišé cestovatelů |
Z nějakého důvodu se zdá, že fotky z dovolené zveřejněné na sociálních sítích mají jakousi magickou moc. „Právě záběry na sociálních sítích někdy vedou k tomu, že si dříve méně známé destinace získaly značnou popularitu,“ říká Bianca Kokottová, ředitelka digitální transformace ve společnosti Bitkom.
Lidé, kteří si dovolenou rezervují (nejen) kvůli sociálním médiím, ale také riskují vše, aby získali dokonalou fotografii. Podle studie již každý pátý respondent (22 procent) ignoroval zákazy nebo překážky, aby získal obzvláště pěknou fotografii pro příspěvek. Čtrnáct procent se kvůli tomu zřejmě dokonce vystavilo nebezpečí.
Sdílíte během dovolené fotky nebo videa na sociálních sítích?
„Mnoho lidí bylo a stále je naštvaných, když jsem pár jednotlivcům vyčetl, že se vydali mimo stezku a fotili na polích s divokými květinami. Zdá se, že někteří lidé stále nechápou, jaký vliv může mít jeden člověk,“ stěžuje si na Instagramu cestovatel pod nickem @thesimplehiker.
Jeden člověk se podle něj rozhodne nerespektovat pravidla, sejde mimo stezku a pošlape pár květin. Další člověk ho uvidí a myslí si, že je to v pořádku, protože to udělal někdo jiný. Jde však ještě o něco dál, aby získal ještě lepší záběr. „Netrvá dlouho a na dříve nesledovaném poli s divokými květinami se potuluje sedm lidí a razí si novou stezku, po které se určitě vydají další, zákaz vem čert,“ dodává.
V divadle autenticity
Že se cestovatelé vydávají do vzdálených destinací jen proto, aby nalezli ty nejlepší fotografie hodné Instagramu, potvrzuje i belgická fotografka Natacha de Mahieuová. Ta dorazila v srpnu 2021 na okraj odlehlého jezera Obersee obklopeného svěžími zelenými horami a dramatickými vodopády v jihovýchodním Německu. Bylo chladno, pršelo. „Nebyla to taková legrace být tam. Byla strašná zima a všechno bylo mokré,“ říká britskému deníku The Guardian.
K jezeru postupně přicházeli turisté a pořizovali si portréty na pozadí nezvyklého výhledu. Fotografka si všimla, že jakmile se někdo postavil před fotoaparát, svlékl se i navzdory chladu, aby vytvořil na snímku obraz blaženého léta. „Před kamerou: Trička, splývavé šaty. Za ní: vycpané bundy. Byl to Instagram versus realita,“ směje se Belgičanka.
Na místě sama pořídila sérii fotografií, kterou sama nazývá Divadlo autenticity. Zkoumá v ní souvislost mezi turismem a podívanou a to, jak se při cestování předvádíme, zejména když si myslíme, že se nikdo nedívá. Fotografie tvoří diplomový projekt jejího magisterského studia dokumentární fotografie a spojují tři témata, která ji nejvíce zaměstnávají: cestovní ruch, sociální média a klimatické změny.
Výlety na japonský způsob. Kde pořídíte nejhezčí selfie v Česku |
„Sama ráda cestuji a trávím spoustu času na sociálních sítích,“ přiznává. Dodává ale, že ji velice zajímá, proč rádi cestujeme a jaké jsou naše motivace. Sociální média dokážou podle ní rychle proměnit určité třeba neznámé místo v žádanou destinaci, kterou je třeba navštívit.
„Příspěvek influencera na Instagramu může otevřít brány, ale stejně tak tato sláva může mít škodlivé dopady na životní prostředí. Není to tak dávno, kdy například marseillský národní park Calanques poprvé omezil počet návštěvníků, aby ochránil místní skalní útvary. A takových míst je více. „Klimatické změny jsou velmi reálné a zřejmé,“ říká fotografka.
Ani ona se nepovažuje za vyjmutou z kultury zobrazené na svých fotografiích. Cítí všudypřítomný vliv instagramové estetiky, tedy jemné pastelové barvy, úhledná kompozice, které vyhovuje výchozí čtvercový tvar… „Co vlastně hledáme, když opouštíme domov; jak jsou naše každodenní rozhodnutí ovlivněna půvabem krásného obrazu a proč v kultuře, která oceňuje individualitu, všichni zřejmě toužíme po stejném snímku,“ ptá se. Stojíme na snímku před malým dřevěným domkem u jezera v tom nejlepším letním oblečení, obklopeni horami, stromy a vodou. „V té chvíli jsme absolutně někým jiným,“ uzavírá de Mahieuová podle The Guardianu.
