„Na mapách ledové pokrývky jsme si všímali, že pravidelně mizí a cesty kolem, které kdysi bývaly neustále pokryté ledem, se otevírají. Říkali jsme si, že to zkusíme obeplout dokolečka a změřit množství mikroplastu,“ vypráví jachtařka o cestě na Špicberky.
Skupina vyplouvala ze severu Norska a cesta na Špicberky jim zabrala pět dní. „Člověk na té plavbě nevidí nic, jen modrou oblohu a šedou vodu. Nebo šedomodrou vodu. Nebo zpěněnou šedou vodu. Jak eskymáci rozeznávají milion odstínů bílé, tak my jsme rozeznávali milion odstínů šedé vody,“ vypráví Marie Magdaléna.
Pluli nonstop a jen na plachty. Při teplotě kolem pěti stupňů patřilo mezi nejoblíbenější činnosti posádky vaření, při kterém se všichni členové, až na kormidelníka, ohřáli. Zhruba v půlce cesty doplula výprava do míst, ve kterých se pohybuje jen málo lodí a kde začíná opravdu velká hloubka. „Dopoledne a večer nás provázeli delfíni, pak se objevili i keporkaci. To jsou neuvěřitelná zvířata,“ vzpomíná česká jachtařka.
Marie se podle dostupných informací stala teprve třetí ženou světa, která toto norské souostroví zdolala na podobném plavidle. Po pandemii covidu udělala zásadní rozhodnutí. Svůj dosavadní život odložila a spolu s manželem se přestěhovali na loď. Jak takový život vypadá? Jaké vybavení potřebujete, když se pro tento krok rozhodnete? A kam bude směřovat další výprava českého jachtařského páru? Dozvíte se v našem hlavním článkovém videu.
