1 Keltové a Římani
Výstup na návrší Bratislavského hradu asi vynechá málokdo, zvlášť milovníci keltských a římských dějin by ale neměli litovat deseti eur za vstupenku do tamního Slovenského národního muzea. To sice zabírá čtyři patra zámeckého paláce, fanoušci předslovanského osídlení by ale místo do horních pater měli sestoupit po schodišti do sklepení.
Expozice věnovaná keltsko-římské historii sama o sobě vydá při podrobném zkoumání na hodiny (mimo jiné odkryje i zvenčí pochopitelně netušenou rozlohu hradního sklepení). Na rozdíl od všudypřítomných vzpomínek na Marii Terezii a další rakousko-uherské panovníky však odkryje dějiny, jež si s Bratislavou běžný turista nespojí.
 |
Čechům se při slově oppidum vybaví nejspíš to na Závisti u Zbraslavi, jehož velikost podle průzkumů přesahovala sto hektarů. To bratislavské bylo podle všeho jen o něco menší (98 hektarů) a jeho opevněná akropole se nacházela přesně v místech dnešního bratislavského hradu.
V pozemních hradních prostorách lze nahlédnout do života, řemesel a obchodu Keltů v tématicky členěných sekcích věnovaných například keramice, odlévání kovových předmětů, či výrobě platidel. Keltské mince biateky jsou jen jedním z mnoha originálních nálezů, vystavených v prosvětlených vitrínách.
I přes množství informací a exponátů se vyplatí neopustit výstavu předčasně a dojít až na konec k dochovaným zbytkům zdejších staveb z prvního století před naším letopočtem. Na první pohled to možná tak nevypadá, ale historikové považují dochovanou mozaikovou podlahu s ornamenty ve tvaru drobných kvítků za naprostý unikát. Nic podobného na Zbraslavi neuvidíte.
Antická Gerulata v městské části Bratislava-Rusovce
Archeologické nálezy v muzeu Gerulata
Pokud jde o čistě římské památky, nedalekému rakouskému Carnuntu se vyrovná máloco, ale významná památka na římské období je i v bratislavské části Rusovce. Antická Gerulata, římský vojenský tábor, se dokonce loni ocitla jako první západoslovenská památka na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Venkovní část muzea zahrnuje volně přístupné pozůstatky opevnění, v budově muzea jsou pak k vidění archeologické nálezy či modely tábora.
2 Danubiana
Jen necelých deset kilometrů od Gerulaty – v městské části Čunovo – se nabízí další netradiční výletní cíl, tentokrát ovšem veskrze moderní. Od roku 2000 je na břehu Dunaje, v místech kde už se před Gabčíkovem Dunaj rozlévá do úctyhodné šíře, otevřená galerie moderního umění Danubiana. U jejího zrodu stál nizozemský sběratel umění Gerard Meulensteen a slovenský galerista Vincent Polakovič.
Galerie Danubiana nabízí pohled nejen na umělecké exponáty, ale i na mohutný tok Dunaje.
Expozice v Danubianě se průběžně mění, ale díky jejich pestrému složení se příjemně zabaví i ti, kdo se v abstraktních dílech moc nevyžívají.
Velká okna s průhledy na Dunaj navíc nabízejí uklidňující výhledy, příjemná je i procházka venkovní expozicí a hřiště, kde si od umění můžou odpočinout menší děti. A příjemná kavárna opět s výhledem na řeku asi uspokojí každého.
3 Moderní Bratislava
Na území vymezeném zhruba ulicemi Mlýnske nivy, Dostojevského rad, Pribinova a Košická se nacházelo průmyslové srdce města. Jeho ráz určovaly tovární komíny, výrobní haly, koleje… V posledních letech však průmyslové stavby začaly nahrazovat obytné domy, kanceláře a obchodní centra.
Zaha Hadid pro Bratislavu. Vůbec nejúspěšnější žena v oboru pro Pentu navrhla několik bratislavských mrakodrapů v organickém tvaru.
Procházka tímto směrem se určitě vyplatí, budovy Sky Parku přitahují pozornost už zdálky, jakkoli se výsledné provedení od futuristických vizualizací Zahy Hadid přeci jen trochu liší. Romantici se od nich odkloní směrem k Dunaji na procházku po Nábřeží Milana Rastislava Štefánika, milovníci nákupů do nového nákupního centra Nivy.
To unikátní se ale skrývá ve stínu mrakodrapů. Jakkoli památkáři developerům vytýkali, že technických památek na industriální éru mohli zachovat více, pár ukrytých architektonických střípků se najít dá.
Budova Jurkovičovy teplárny ve stínu výškových budov Sky Parku.
Největší je Jurkovičova teplárna – vzpomínka na architekta, kterého kvůli Luhačovicím, Pustevnám nebo rožnovské rozhledně máme v Česku sklon si přivlastňovat. Jurkovič se však po první světové válce přesunul na Slovensko a jeho práce zde je minimálně stejně impozantní.
Pro Západoslovenské elektrárny projektoval řadu technických budov a v centru Bratislavy dodnes stojí jeho teplárna. Původně stavba vznikala jako podniková elektrárna zdejší rafinerie Apollo, na teplárnu byla předělaná později. Dnes je zde kavárna, multifunkční sály a coworkingové prostory.
Menší žlutá budova bývalé továrny Klingerka v sousedství výškových budov Sky Parku.
Jednou z prvních staveb, které na tomto území vůbec vyrostly, je nenápadný domek, v němž dnes sídlí pobočka Tatra banky, je ve skutečnosti. Původně byla postaven pro potřeby zdejší papírny, mnohem známější je jako pozdější součást továrny na plachty, lana a jutové výrobky.
Po svém zakladateli Henriku Klingerovi nese dodnes název Klingerka a domek u paty budov Sky Parku je jen malou zbylou částí někdejšího komplexu, z něhož putovaly lana a jutová tkanina do celého světa.
4 Petržalka (a UFO)
Milovníci pohraničních opevnění nesmí vynechat výlet na pravý břeh Dunaje a procházku Petržalkou. O vybrané objekty tu pečuje Múzeum petržalského opevnenia, podrobné informace najdete v dřívějším článku Smutné vojenské dědictví. Petržalku poznamenal Mnichov, války i komunisté.
Cestu můžete začít třeba u základní informační tabule s jednoduchou mapkou a zákresem bunkru B-S-4 Lány. Tabule stojí poblíž mostu SNP, který sice určitě nejde označit za „skrytý tip“, ale cesta výtahem na horní vyhlídku za úvahu určitě stojí, jakkoli vstupné 8,90 eura (220 Kč) za dospělého není zrovna malé.
Výhled na bratislavské mrakodrapy, hrad, katedrálu svatého Martina i Staromestskou ulici, která se v 70. letech razantně zařízla do historického jádra, je odsud zkrátka jedinečný.
