Obyvatele španělské Barcelony, kterých by se budoucí stavební práce na katedrále mohly dotknout, zastupuje Salvador Barroso. Ten podle serveru Euronews tvrdí, že se bourání může týkat více než tří tisíc domů a tím pádem i zhruba patnácti tisíc lidí.
A to konkrétně kvůli výstavbě nového schodiště, které bude po svém dokončení sloužit jako hlavní vstup do chrámu. Loni list El País napsal, že se rozšiřování katedrály dotkne zhruba tisíce rodin.
„Náš návrh jak pro radnici, tak pro stavební výbor říká, že je nám v našich domech velmi dobře. Zaplatili jsme za ně a jsou naprosto legální,“ říká Barroso. Lidé se navíc neobávají jen samotného nuceného stěhování, ale i budoucí podoby místa, na kterém slavný chrám stojí.
Poukazují při tom na městský urbanistický plán, podle nějž se mají jejich uliční bloky změnit v takzvané zelené zóny, které mají zklidnit dopravu v okolí a rozšířit prostor pro chodce a cyklisty. A kromě nich i pro turisty, ještě před covidem svatostánek navštívilo zhruba 4,5 milionu lidí ročně.
Zatím však není nic jisté a všechny zúčastněné strany hledají řešení situace. Ještě loni na podzim si lidé ze sousedství stěžovali, že s nimi úřady nejednají a že se ani po nejtěžší fázi pandemie neobnovily schůzky, na kterých se téma budování katedrály na úkor domů v Mallorské ulici mělo řešit.
„Neumíme čarovat. Nemyslíme si, že se musí kvůli dokončení baziliky všechny budovy strhnout. Rovněž si však nemyslíme, že se všechny budovy podaří zachránit,“ přiznává zástupkyně barcelonského starosty Janet Sanzová, která má v gesci městské plánování, infrastrukturu, ekologii a mobilitu.
Jasno by podle ní mohlo být v květnu příštího roku. Světoznámý svatostánek podle Gaudího návrhu se přitom staví už 139 let a stále není hotovo. Poslední plány si jako deadline stanovily rok 2026, kdy uplyne sto let od architektovy smrti. Ani to se však kvůli zdržení během pandemie covidu zřejmě nestihne.
Gaudí, který je autorem i několika dalších unikátních staveb v Barceloně, stavbě chrámu zcela zasvětil několik posledních let života. Tehdy přestal dbát o svůj zevnějšek, takže když ho v červnu 1926 porazila tramvaj, považovali ho zprvu za žebráka.
Po architektově smrti se pokračovalo ve stavbě podle jeho návrhů. Během občanské války ve druhé polovině třicátých let však část stavby vyhořela a zničeny přitom byly i Gaudího plány a modely. Ty posléze obnovil architekt Francesc de Paula Quintana, někdejší Gaudího spolupracovník.
O dokončení velkolepé katedrály si Gaudí nedělal velké iluze. „Tu dokončí až svatý Josef,“ říkával.