Rybáři v pramičkách se plaví rákosím a klidnými vodami Balatonu, největšího jezera ve střední Evropě a jednoho z přírodních pokladů Maďarska. Stejně jako mnoho obcí na pobřeží „maďarského moře“ si i malebná vesnička Szigliget po staletí udržela svůj tradiční ráz.
Zřícenina hradu, nabílené rolnické domy a malé vinice na mírných svazích tu přežily navzdory dvěma světovým válkám, téměř půl století komunismu a přechodu Maďarska na tržní ekonomiku prakticky beze změn. Podle agentury AP se však objevují nové a vážné hrozby: spekulace s nemovitostmi, „čištění“ venkova kvůli rozvoji turistiky a také změny klimatu.
Starosta obce Szigliget Dániel Balassa má v poslední době obavy o zachování idylické atmosféry letoviska hlavně kvůli nárůstu výstavby. „Nepotřebujeme tady ani obrovské budovy, ani zastavět celé pobřeží. Máme pláž a přístav, nic dalšího nepotřebujeme,“ řekl Balassa agentuře AP.
Jezero je dlouhé téměř 80 kilometrů a pobřeží měří asi 200 kilometrů. S bahnitým dnem a mělkými vodami - průměrná hloubka dosahuje kolem tří metrů - je jezero domovem křehkého ekosystému, který je sezonní destinací pro různé stěhovavé ptáky.
Maďarská vláda ale jezero považuje za potenciální zlatý důl pro domácí i mezinárodní cestovní ruch. V roce 2016 označila region za prioritní oblast rozvoje cestovního ruchu a vyčlenila 365 miliard forintů (26,7 miliardy Kč) ze státních peněz i z fondů Evropské unie na zlepšení železnic, silnic, přístavů, renovaci a výstavbu hotelů a penzionů. Podle maďarské agentury pro cestovní ruch se v posledních letech uskutečnilo 232 takových projektů v 56 obcích.
Jezero Balaton
„Ve velkém se tady ničí životní prostředí. Stromy se kácejí a mizí kvalitní rákosí, což ohrožuje celý ekosystém,“ říká Angéla Badzsóová, která je spolupředsedkyní občanského sdružení Jednota pro Balaton. Rákosí slouží k udržení zdravé rovnováhy ve vodě a zajištění živého prostředí. „Jak rákosí mizí, ztrácí schopnost filtrovat vodu Balatonu. To je jedna z příčin většího růstu řas a úhynu ryb,“ tvrdí Badzsóová.
Ochránce přírody a odborník na ochranu životního prostředí Zoltán Kun upozornil, že kvalita vody v Balatonu se od 90. let výrazně zlepšila, ale úbytek plochy pokryté rákosím hrozí nerovnováhou komplexního ekosystému. „Nešťastnou pravdou v Maďarsku je, že úspěšnost rozvoje měříme spíše v kubících betonu, než v počtu ptáků nebo metrech čtverečních rákosu kolem jezera,“ řekl Kun.
Když se v roce 2010 ujal moci maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz, vláda rozpustila ministerstvo ochrany životního prostředí. Podle Kuna to výrazně snížilo schopnost státu starat se o své přírodní zdroje. Stávající pravidla ochrany přírody jsou často vynucována selektivně, anebo se úřady spokojí s mírnými pokutami po spáchané škodě.
Poslanec vládní strany István Boka tvrdí, že stávající předpisy stačí na to, aby zabránily ničení nedotčených částí jezera. Poslední výstavba se podle něj uskutečňuje na již zastavěné části pobřeží. Boka předsedá radě pro rozvoj jezera Balaton.
Za socialismu býval Balaton oblíbeným místem mnoha pracujících, kteří tam trávili dovolenou, na kterou přispívaly odbory. Jezero směli navštívit občané východního i západního Německa, a tak bývalo místem setkávání rodin, jejichž členové žili na obou stranách železné opony.
Jedním z dostupných zahraničních cílů za socialismu byl maďarský Balaton. (1971)
Od té doby zůstal Balaton pro Maďary dostupnou destinací, ačkoli velká část infrastruktury vybudované za socialismu zchátrala a vyžaduje obnovu. Nyní je však na vzestupu luxusní ubytování pro bohatší turisty a plánuje se také zvýšení provozu plachetnic na jezeře.
Starosta Balassa připouští, že zatímco díky kouzlu jezera a okolních vesniček je růst cestovního ruchu do jisté míry nevyhnutelný, mělo by se tak dít v „lidském měřítku“, které respektuje přírodní a kulturní integritu oblasti. „Ne každý nový projekt je nevyhnutelně hrozná věc. Musíte jenom najít společnou řeč, aby všichni byli spokojeni,“ řekl.
