Jedinečný pohled se naskytl po odkrytí vstupu do krypty Dobrodinců pod kostelem Narození Páně v areálu hradčanské kapucínské Lorety. Pár desítek centimetrů pod podlahou chrámové lodě stěny podzemní prostory zdobí unikátní fresky z druhé poloviny 17. století.
O tom, kdo vytvořil v odstínech černé a šedé barvy pozoruhodná díla na dobově frekventované téma Ars Moriendi (umění dobré smrti), se dá jen spekulovat. Lze však říci, že se barokní umělec ve ztvárnění Lazarova vzkříšení inspiroval jednou z verzí leptu holandského malíře Rembrandta.
Odsunutý mramorový blok uvolnil vstup po 16 schodech do podzemního pohřebiště o velikosti asi šest krát čtyři metry. Jeho strop ve výšce přibližně tří metrů tvoří dvě pole křížové a jedno valené klenby. Prameny hovoří o šesti pohřbech, pochováno je zde sedm osob.
Stav barokních fresek z roku 1664 nyní zanalyzují odborníci. „Zkontrolujeme jejich zachovalost, podrobně je zdokumentujeme, vyfotíme v UV světle,“ popsala nejbližší úkoly Markéta Baštová, kurátorka Lorety a sbírek Provincie kapucínů v ČR.
Objev výzdoby představuje výsledek archivního bádání. Na počátku stál vlastně omyl při překladu řádových análů, kde se hovořilo o podzemních prostorách v Loretě. Tato informace se ale vztahovala ke chrudimskému klášternímu kostelu.
Po 220 letech hrobku odborníci otevřeli poprvé před deseti lety. „Byli jsme zaskočeni mimořádnou kvalitou fresek. Netušili jsme, že to budou tak kvalitní figurální fresky a podle zajímavých vzorů,“ řekla Markéta Baštová.
Pomíjivost bytí
Nynější výzkum výtvarného díla s motivy Smrti a Vzkříšení, alegorie Času a pomíjivosti lidského bytí, bude detailnější, než v roce 2011. Tehdy odborníci dílo zdokumentovali a popsali, vznikla také 3D prezentace, zpřístupněná v komplexu Lorety.
Prvotní názor expertů zní, že nyní nejsou malby v horším stavu než roku 2011. Zpřístupnění krypty pro běžné návštěvníky Lorety ale očekávat nelze. „Je to kvůli zachování klimatu,“ upozorňují experti.
V březnu kurátoři řešili variantu otevřít hrobku v souvislosti s Rembrandtovskou výstavou v Národní galerii. „Potom do toho vstoupil covid-19 a Rembrandtova výstava skončila dříve než lockdown,“ komentovala to Markéta Baštová.
Anonymní autor
V podzemí není pochována žádná VIP osobnost, přesto její stěny zdobí dílo mimořádné umělecké hodnoty. I to překvapilo historiky umění, kteří místo zkoumali. K poslednímu odpočinku je zde například uložena čtyřletá Anděla dcerka hraběcího rodu Michnů z Vacínova a lidé, spjatí s provozem chrámu.
Ke slavnostnímu vysvěcení místa došlo v prosinci roku 1664. Kdo vyzdobil jeho stěny není jasné. „Spekulace o tom, že fresky vytvořil Fabián Václav Hárovník anebo Karel Škréta, se nepotvrdily,“ uvedl historik umění Petr Bašta. Oba představovali špičky umění českého baroka.
Uvažuje se o italském malíři, inspirovaným holandským vzorem. Také to představuje zajímavost, protože Nizozemí bylo kalvínskou zemí a výtvarník pracoval v katolické Praze pro kapucíny. Autor třeba ale vzešel z jejich řad.
Rembrandtův lept s Lazarským tématem je znám v asi sedmi verzích, vznikajících od 30. let 17. století. Zajímavostí je, že obraz v hrobce pod kostelem Narození Páně vznikl ještě v době Rembrandtova života.
Drahé mecenášství
Kapucínský konvent na Hradčanech má pohnutou stavební historii, stavět se začalo na počátku 17. století. Stavaři svou práci dokončili v 60. letech téhož století. V Loretě se nachází tři krypty, pod Svatou chýší byli pochováni členové Lobkovického rodu, čelní mecenáši kapucínů.
Pochovávání v Loretě nepředstavovalo lacinou záležitost. Za uložení těla do krypty se účtovalo 150 zlatých, za uložení těla v ambitech, 50 zlatých a za pohřeb dítěte v ambitu 25 zlatých. „Platilo se do loretánské pokladny, na což dohlížel loretánský agent,“ uvádí historici. To pro tehdejší obyvatele českých zemí představovalo klidně i roční plat.
V interiéru chrámů a klášterů pohřby skončily v 80. letech 18. století v čase Josefínských reforem.
