V roce 1968 byla na severu Aljašky objevena naleziště ropy a s vidinou ekonomického růstu se přistoupilo ke stavbě potrubí, které by surovinu transportovalo k následnému zpracování.
Při stavbě ropovodu dlouhého 1 290 kilometrů vládly extrémně těžké podmínky. Trvale zmrzlou půdu (permafrost), vysoké horské masivy i silný tok řeky Yukon se však podařilo překonat a o šest let později bylo potrubí dokončeno. Spolu s ním i zásobovací silnice Dalton Highway.
Původně čistě účelová silnice začíná 134 kilometrů severně od města Fairbanks a končí o 663 kilometrů dále u osady Deadhorse na břehu Severního ledového oceánu.
V posledních letech se na ni kromě obrovských kamionů vydávají i turisté. Právě přes Dalton Highway se totiž dostanou na severní polární kruh a ti nejodvážnější ještě dále. Jinak by se na takto odlehlá místa na Aljašce dostali jen letadlem nebo lodí.
Pověst Dalton Highway coby místa pro turistický výlet není zrovna pozitivní. Po neupravené a na většině trasy nezpevněné silnici se spoustou nerovností, děr a výmolů si to ve velké rychlosti razí ve dne v noci plně naložené kamiony.
S propíchnutou pneumatikou nebo sklem popraskaným od štěrku a kamenů odletujících zpod jejich kol se zkrátka musí počítat. Stejně jako s neexistujícím mobilním signálem a možností lékařské pomoci.
Přesto se rozhodneme zariskovat. Nakoupíme zásoby pitné vody a jídla, dotankujeme plnou nádrž a vydáváme se na cestu. V rodinném minivanu přestavěném na obytný vůz s pohonem pouze na přední kola. Otočit to přece můžeme vždycky.
Aljašská divočina jako na dlani
Čím více se vzdalujeme od Faibanks, tím divočejší nám příroda připadá. Přejíždíme široký tok řeky Yukon a z vrcholků kopců pozorujeme okolní divočinu. Porost nízkých jehličnanů táhnoucí se stovky a stovky kilometrů daleko sem tam protíná bažinatá louka nebo jezero. Rozlehlost krajiny a všudypřítomné ticho nás ohromují.
Dalton Highway ve své plné kráse
Silnice Dalton Highway protíná aljašskou divočinu s hustým porostem nízkých jehličnanů.
Přítomnost civilizace nám připomíná jen potrubí neúnavně se klikatící podél cesty. Občas se zanoří pod zem, aby se o pár set metrů dál zase objevilo nad ní. Postupně míjíme několik čerpacích stanic (Pump Stations), které tok ropy regulují. Žasneme nad tím, že se v tak nehostinné krajině a chladném podnebí podařilo vybudovat tento technický unikát.
Přibližně po pěti hodinách intenzivní jízdy se dostáváme až na severní polární kruh, kde si uděláme obligátní fotku a pokračujeme dál. Naším cílem je osada Coldfoot, kam se chceme dostat ještě před soumrakem, což takto severně během léta naštěstí není problém. Jasné denní světlo vydrží ještě dlouho do večera.
Civilizace uprostřed ničeho
Coldfoot si svůj název nevysloužil náhodou. I v nejteplejších měsících v roce tu maximální denní teploty nepřesáhnou 15 °C. V zimě teploty klesají k neuvěřitelným minus šedesáti stupňům. V osadě je jen pár domů, malé letiště a restaurace spojená s benzinkou. Ceny benzinu jsou tu téměř dvojnásobné než ve Fairbanks, což je vzhledem k blízkosti ke zdroji celkem paradoxní.
Severní polární kruh
Panenská příroda severní části Aljašky
V poměrně neutěšeném Coldfootu nás překvapí velmi příjemné návštěvnické centrum s interaktivní expozicí. Vyslechneme si také přednášku místního ostříleného rangera o přilehlém národním parku Gates Of The Arctic, kam chodí i během nejtužší zimy na třítýdenní kontrolní pochůzky nebo zde provádí výzkum chování zvířat.
Jen několik kilometrů severně od Coldfootu navštívíme historickou vesnici Wiseman, založenou na počátku 20. století. Hrst potomků horníků, kteří sem přišli v dobách zlaté horečky, tu žije dodnes. Zčásti se stále živí sběrem, lovem a rybolovem.
Brána k Arktidě a poslední strom
Druhý největší národní park na Aljašce Gates Of The Arctic bohužel nenavštívíme. Nejsou tu vytvořené žádné turistické trasy a do jeho srdce se dá dostat pouze malým letadlem. Zkušenosti s túrami na divoko v drsném podnebí a nepřístupném terénu nám chybí stejně jako potřebné vybavení. A tak si výhledy na park užíváme jen z dálky a relativního bezpečí Dalton Highway. O nezvyklé různorodosti druhů zvířat a rostlin, které tu žijí, si pouze čteme.
V ledovcovém údolí severně od průsmyku žijí ovce aljašské, které jsme bohužel nezahlédli.
S každým přibývajícím kilometrem porost jehličnanů řídne, až najednou dorazíme k ceduli s nápisem The Last Tree In Alaska (poslední strom na Aljašce). Přilehlý smrk je opravdu tím jediným široko daleko a severněji skutečně nevidíme žádný další. Dorazili jsme až k severské tundře, která nás přivítá ještě o něco chladnějšími teplotami, silným větrem a celkovou syrovostí.
Atigun Pass jako poslední zastávka
Míříme dále k průsmyku Atigun Pass, který leží v nadmořské výšce 1 422 metrů. Nachází se na něm kontinentální rozvodí. Řeky tekoucí odsud na sever se vlévají do Severního ledového oceánu, ty v opačném směru pak do Tichého oceánu nebo Beringova moře. Napínáme zrak a marně se snažíme zahlédnout ovce aljašské s hustou bílou srstí a zatočenými rohy. Průsmyk obklopuje hustá mlha a z nebe se snášejí sněhové vločky smíchané s nepříjemným deštěm.
Rychle proto místo přejíždíme a pokračujeme ještě o několik kilometrů dál až k ledovcovému jezeru Galbraith Lake. Cesta údolím Atigun nám odkrývá nádherné pohledy na okolní přírodu, stav silnice se ale začíná rapidně zhoršovat.
Pohled na přírodu za severním polárním kruhem Aljašky patří k silným cestovatelským zážitkům.
Usoudíme, že naše auto už nebudeme dále trápit a otočíme se zpátky. Migrující stáda karibu, vlčí smečky nebo vzácní pižmoni severní, kteří na těchto místech žijí, našim očím zůstali skryti, přesto si odnášíme opravdu nezapomenutelný cestovatelský zážitek.
Do Fairbanks dorážíme už za tmy, s neporušenými pneumatikami a pouze s jedním menším důlkem v předním skle. Zato s opravdu silnou bahnitou krustou pokrývající celou karoserii. V závěru trasy ještě zahlédneme samici medvěda grizzlyho se dvěma mláďaty a několik losů. Jsme vyčerpaní a promrzlí, ale šťastní, že jsme vše zvládli ve zdraví.
Strašák Dalton, který stojí za to zkusit
Stav Dalton Highway nás poměrně příjemně překvapil. V podstatě nejhorší úsek byl hned ten počáteční (snad aby odradil méně zkušené turisty od nebezpečné cesty) a poté za zmíněným Atigun Pass.
Některé úseky Dalton Highway jsou plné hlubokých děr a výmolů.
Místy byla silnice dokonce vyasfaltovaná nebo aspoň pokrytá vrstvou štěrku. Většina řidičů kamionů byla navíc při předjíždění našeho vozu poměrně ohleduplná. Přesto jsme měli velký respekt jak z dopravní tepny a absence signálu, tak z možného střetu s divokými zvířaty.
Na Dalton Highway se pořádají také organizované zájezdy pro turisty v minibusech. Většina z nich míří na Severní polární kruh a poté do Coldfootu a zpět. Jiné nabízejí zájezd až do průmyslového kempu Deadhorse a odtud cestu k Severnímu ledovému oceánu. Výlet k oceánu musíte absolvovat v rámci předem sjednaného výletu s průvodcem i v případě, že se na místo dopravíte po vlastní ose.
Pro získání představy o tom, jak opravdu vypadá tvrdý život v osadách za severním polárním kruhem však stačí absolvovat jen část Dalton Highway.
Může se hoditNa Dalton Highway se vydáte pouze vlastním autem. Pro auta z půjčoven není vstup na tuto silnici povolený. Cesta z Fairbanks do Deadhorse (800 km) zabere přibližně 13 hodin intenzivní jízdy. Mobilní signál poskytuje pouze operátor GCI a to jen v Coldfoot a Deadhorse. Také přístup k internetu je značně limitovaný, stejně jako lékařská pomoc. Zvažte proto, zda si na cestu nepůjčíte satelitní telefon nebo krátkovlnnou vysílačku pro případ nouze. Před cestou natankujte plnou nádrž a vezměte si s sebou také náhradní kanystr s benzinem. Natankovat během cesty je možné v místě Yukon Crossing, osadě Coldfoot a poté až v cílové stanici Deadhorse. Ceny benzinu jsou tu ale mnohem vyšší než v ostatních aljašských městech. Před cestou zkontrolujte stav svého vozidla, doplňte všechny tekutiny a nezapomeňte na dvě náhradní pneumatiky. Hodit se vám budou dostatečné zásoby pitné vody a jídla a samozřejmě teplé oblečení. Nacházíte se na území, kde žijí medvědi a další divoká zvěř. Vždy s sebou noste pepřový sprej na medvědy; potraviny a kosmetiku uschovejte v neprodyšném kontejneru. Veškerý odpad přineste zpátky do nejbližší civilizace. |
