Existuje jen málo míst v Evropě, kde si na pár desítkách čtverečních kilometrů přijde na své každý: plážoví povaleči, fandové historie, zapřisáhlí „pařiči“ i pěší výletníci. Všude je to kousek, žádné časové ztráty dlouhými přejezdy. Potud pozitiva.
Místa podél Neapolského zálivu ovšem mají také společnou dekadentní auru jižní ležérnosti a absenci jakéhokoli řádu. Bylo by špatně se nad tím rozčilovat, každá šlamastyka nakonec nějak dopadne. Každopádně počítejte s tím, že jich potkáte dost, od nefunkční dopravy přes mizerné hotely až po všudypřítomný nepořádek.
Je třeba se naladit na stejnou notu jako místní, kteří na stížnosti či rozčilení reagují stoickým pokrčením ramen s poznámkou „C’é Mezzogiorno“ (To je jih – myšleno italský jih). Přeloženo do normálního jazyka: nepočítejte s tím, že tu něco bude moc fungovat.
Neztraťte se na pláži
Ano, scenérie jsou to báječné. Charakteristickou siluetu Vesuvu spatříte odevšad, tedy pokud na vrcholu sopky zrovna nesedí mrak, což se vzhledem k poloze těsně u moře stává docela často. Stejně tak oko zaujmou kontury ostrovů Capri a Ischia.
Vesuv pohledem z Pompejí
Římské lázně Baia. Chrám Venere
Kam se vydat, abyste si takové výhledy užili z mořské pláže? To už je trochu složitější. Vzhledem k tomu, že v samotné Neapoli žije milion obyvatel a v metropolitní oblasti dokonce čtyřikrát více, doporučujeme vyhnout se plážím v těsném okolí města.
Pěkný den u moře se dá strávit na některé z pláží západně od Neapole, kde je pobřeží dobře dostupné příměstskou železnicí. Když dojedete až na konečnou do obce Torregaveta (z centra Neapole asi 25 km), tak zjistíte, že hned za nádražím se táhne směrem k severu báječná, několik kilometrů dlouhá pláž. Stačí popojít pár set metrů a budete mít kolem sebe prostoru více než dost. A západy slunce nad mořem jsou odtud báječné.
Cesta do Itálie: tankujte před hranicemi, palivo i dálnice jsou drahéCo je na jízdě do Itálie na dovolenou nejnáročnější? Přežít cestu přes Rakousko. A pak nedostat infarkt z cen paliva a dálnic v zemi pizzy, vína a těstovin. Podívejte se, jak nejlépe se autem dostanete do nejoblíbenějších italských letních destinací. |
Na druhou stranu, východně od Neapole je pobřeží dlouho zastavěné a volného prostoru je tu pomálu. Větší pláže se najdou až u města Torre Annunziata. Nebo ještě dál, v kdysi proslulém antickém městě Castellamare Stabia.
Tady ale bývají potíže s čistotou (pocit „ušmudlanosti“ může opticky zvýšit i fakt, že je tu černý písek) a pokud chcete odpadkům uniknout úplně, tak je třeba popojet z Castellamare ještě asi dva kilometry k jihovýchodu, kde se nachází několik placených i volných pláží. Také do Castellamare jezdí vlak.
Pláže v proslulém Sorrentu mají sice nádhernou polohu pod útesy, ale s klidným srdcem je lze doporučit jen brzy po ránu. Později se budete i o svůj jediný metr čtvereční dělit s dalšími. Místa je tu zkrátka málo a zájemců moc.
Nejsou jen Pompeje
Slavný archeologický areál v Pompejích (Pompei), velmi dobře zachované svědectví o městě zasypaném v roce 79 sopečným popelem a prachem, přitahuje každoročně miliony návštěvníků. Velmi podobný vhled do života před téměř dvěma tisíci lety vám ale poskytne i nedaleké Herculaneum (Ercolano). Ovšem v porovnání s Pompejemi tam potkáte jen zlomek turistů.
Archeologický areál v Herculaneu
Herculaneum bylo na rozdíl od Pompejí zalito žhavou lávou a dosud byla prozkoumána jen malá část někdejšího města. Menší rozlohu areálu za letního horka spíše oceníte, bonusem jsou chladivé podzemní prostory. A pokud se smíříte s tím, že neuvidíte antický hampejz, na který se v Pompejích pravidelně stojí fronty, tak Herculaneum představuje jistou volbu.
Další možností pro milovníky antiky je krásný areál římských lázní v lokalitě Baia západně od Neapole. Místo bylo v pozdní době římské známo jako luxusní resort pro bohaté Římany a lázně tvořily jeho součást. Budovy jsou dobře dochované a archeologickým areálem se dá bloumat celé hodiny, bez nutnosti strkat se s tisíci dalších návštěvníků.
Vzhůru k oblakům
Prvním cílem po kopcích bude asi Vesuv (1 280 m), kde se dá od parkoviště pěšky vyjít po prašné pěšině až na okraj kráteru. Tedy není to úplně výšlap pro polobotky či lodičky. Výhledy jsou odtud famózní, jak dovnitř kráteru, tak zejména na Neapolský záliv. Jako na dlani ho odtud budete mít celý, včetně ostrovů Capri a Ischia. Zjistěte si ale předem počasí, je hloupé vážit cestu a vydat i nějaké peníze za vstup do národního parku a potom koukat do mraku.
Pohled na Amalfinskou riviéru z Ravella
Další možnosti na pěší túru, tentokrát bez čínských či japonských skupin, se otevírají na kopcích nad Sorrentem. Na Monte Faito (1 131 m) vás vyveze z Castellamare lanovka, případně až skoro nahoru vede silnice. Od horní stanice je na výběr z několika pěších okruhů, které jsou bohaté na výhledy jak na Neapolský záliv, tak k jihu na členité pobřeží tzv. Amalfinské riviéry. Nahoře zpravidla pofukuje větřík a teplota je tu o nějakých šest stupňů nižší než u moře. A to je bonus, který v létě ocení úplně každý.
Ranní ptáče dál doskáče
Pobřeží kolem Amalfi určitě vidět chcete, v Evropě existuje jen málo pobřežních úseků srovnatelné krásy. Jenže kromě vás to tu chtějí vidět i tisíce dalších a do Amalfi vede po pobřeží jen jedna silnice. Úzká silnice. Proto i pro notorické spáče platí: pokud si Amalfinskou riviéru chcete aspoň trochu užít, vyrazte opravdu zavčas.
Ze Sorrenta byste měli vyjíždět nejpozději v osm. V pozdějších hodinách se na cestě tvoří nesnesitelné zácpy. Na mnoha místech se prostě dvě auta vedle sebe nevejdou, občas někdo parkuje, kde nemá, ve vesnicích pořád někdo přechází.
Hrad Castel Nuovo v Neapoli
Alternativou je použít linkový autobus, který teoreticky jezdí každou hodinu. Každopádně si naplánujte zastávku v Positanu a Amalfi, tamější románská katedrála je skutečným klenotem a přilehlá křížová chodba, Chiostro del Paradiso, epitomé středověké krásy.
Nad Amalfi se v krásné výhledové poloze nachází rázovitá obec Ravello, kde se opět dýchá o něco lépe. Je tu čerstvý vzduch i mnohem méně návštěvníků a ti vytrvalejší sem z Amalfi mohou vystoupat po turistické stezce pěšky. Převýšení dělá 350 metrů.
A co Neapol?
Polorozpadlé domy, páchnoucí hromady odpadků, nemálo pobertů všeho druhu, týpci na skútrech dnem i nocí se prodírající všude, kam nesmí. Není řeč o Pobřeží slonoviny či Haiti, ale o Neapoli. Na relativní spořádanost průmyslových oblastí italského severu tady rychle zapomenete.
Tržiště ve starém centru Neapole
Náměstí San Domenico v Neapoli
Snad právě proto se ale Neapol každému vryje pod kůži. Je syrová, drsná a autentická. Patří k tomu i zchátralá, leč velkolepá průčelí barokních kostelů a paláců, stovky miniaturních kapliček na zdech tamějších domů s planoucími svícemi, přísná až odrazující pevnost Castel Nuovo stejně jako pompézní pasáž Galleria Umberto I..
Na Neapol doporučujeme vyhradit si nejméně jeden celý den a pokud chcete vidět krásné mozaiky z Pompejí v archeologickém muzeu, tak dny dva. Staré centrum, kde je teoreticky vyloučená motorová doprava, je rozsáhlé a snadno se v něm ztratíte. A až nohy přestanou sloužit, zajděte na pizzu, v Neapoli tento pokrm přece vymysleli.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditDoprava do Neapole Doprava v oblasti Půjčení auta přesto nedoporučujeme. Na silnicích a v ulicích vládne zákon džungle a šance, že vozidlo z půjčovny minimálně odřete a pak za to draze zaplatíte, je vysoká. Ubytování Praktikálie |
