Vizovické vrchy rozhodně neoplývají výraznými kopci. Jednou z výjimek je zdaleka viditelný Komonec (672 m) vystupující nad okolní ploché hřbety v malebné krajině mezi Zlínem a Luhačovicemi. V jeho rozložitém masívu lze strávit den plný zážitků rázu sportovního, krajinářského i kulturního.
Konec světa v Podhradí
Rádius pohybových aktivit návštěvníků Luhačovic končí zpravidla u Luhačovické přehrady, resp. v obci Pozlovice. Jen málokdo si najde cestu dál do údolí, kde se ukrývá vesnička Podhradí. Končí v ní silnice a její zeměpisnou polohu nejlépe vystihuje název místní hospůdky „Na konci světa“.
Konec světa tu však nic nepřipomíná. Donedávna se tu vyráběly proslulé Luhačovické (Cyrilovy) brambůrky a staví se nová dřevěná kaple sv. Zdislavy ve stylu Jurkovičových staveb na Pustevnách.
Dětské návštěvníky potěší několik hřišť s prolézačkami a zájemce o památky lidová dřevěná zvonička typická pro architekturu národopisné oblasti Luhačovické Zálesí.
Bájnou vzpomínkou na dávnější minulost je tzv. turecký kříž připomínající vpád kuruců na Moravu v roce 1663. Původně se nacházel na pastvinách nad údolím u třísetleté oskeruše, kde pohani zamordovali na svatbu přichystanou nevěstu Kateřinu Zvarovou. Kříž nechal zbudovat její ženich ze sousední vesnice.
Pro obtížnou dostupnost byla vzácná památka se starobylým nápisem přenesena dolů k silnici do vsi. Třeba se jednou stane poutním místem odpůrců islámu v naší domovině.
Okolí pramenu Sirčena v Podhradí
Nová dřevěná kaple v Podhradí
Poslední zastávku v horní části Podhradí na samém úpatí hory Komonec obstarává vydatný sirný pramen s typickými bílými usazeninami v okolí výtoku a charakteristickou vůní po zkažených vejcích. Blízkost Luhačovic vytváří tomuto výjimečnému prameni silnou konkurenci, takže o něm nebývá moc slyšet, místní obyvatelé si jej však váží, o čemž svědčí důstojná úprava okolí.
Hrůzná babice ve skále
K Podhradí neodmyslitelně patří samozřejmě hrad. Jmenuje se Starý Světlov a jeho zbytky se nacházejí na jednom z chlumů rozložitého hřebene masívu Komonce. Z Podhradí na něj vedou značky naučné stezky.
Zřícenina Starého Světlova je podobně jako téměř všechna více či méně významná místa v okolí opředena řadou bájí a mýtů. Ústní lidová slovesnost předávaná z generace na generaci se v kraji pod Komoncem uchovala nebývale bohatým způsobem a vydala by na velmi tlustou knihu či nesmírně dlouhou naučnou stezku.
Pověst o mnoha verzích se vztahuje ke kamenné studánce Sojsinka v lesním kuloáru mezi Starým Světlovem a Komoncem. Nešťastnou lásku a tragickou smrt hradní komtesy Jasmíny barvitě přibližuje přilehlá tabule. Nejpůsobivější podání však obstaral vypravěč Miroslav Vladyka se skupinou Čechomor na své desce Pověsti moravských hradů a zámků.
Zbytky hradu Starý Světlov
Skalní útvar Tři sestry: jednooká babice
Lesní kuloár nad studánkou Sojsinkou obklopuje strmý svah, z něhož trčí několik pískovcových skal. Jmenují se Tři sestry a jde z nich doslova strach.
Při pozorování z určitého úhlu se najednou ve skále objeví strašidelně vyhlížející tvář jednooké babice a pod ní dva další obličeje připomínající umrlce. Jistě i o těchto příšerách existuje nějaká strašidelná pověst, možná ale raději neslyšet! Pokud se chcete hrůzyplnému pohledu na Tři sestry vyhnout, neopouštějte značenou cestu a nepřibližujte se ke skálám!
Tajemné komonecké stezky
Ze Starého Světlova toho opravdu mnoho nezbylo. Hradů je však v okolním kraji poskrovnu, takže i z několika základových zdí okořeněných barvitými starobylými příběhy může vzniknout významný turistický cíl. Nejzajímavější objektem celého areálu je pro mnohé ztrouchnivělá a rozpadající se dřevěná konstrukce stavebního výtahu z dob, kdy se konzervovalo hradní zdivo. Jistou tajemnost nelze tomuto monstru upřít.
Kromě klasických značek pro pěší vedou kolem Starého Světlova i značené trailové trasy pro horská kola. Jedná se o atraktivní síť bajkových stezek v okolí Komonce – nejvyššího vrchu v regionu, který je vzdálený sotva kilometr. Start a cíl těchto Komoneckých stezek je u hotelu Vega v Pozlovicích a základní okruh s celkovým převýšením 690 m měří 12 km. Terén je náročný, stezky vedou po nezpevněných cestách nebo lesních stezkách.
Starý Světlov a Komonec nad Podhradím
Ať už jste pěšky nebo na kole, hlavním a nejvyšším cílem bude vždy vrchol Komonce (672 m). Je to moc hezké místo s posezením, ohništěm a nachystaným dřevem pod provizorním přístřeškem. Taky tu stojí kříž a k dispozici je vrcholová kniha.
Výhled bohužel žádný, ale okolní les s hustým podrostem kapradin zato vytváří tak trochu tajuplnou atmosféru. Velká snaha o postavení rozhledny zatím ztroskotala na dosud nevyřešených sporech o vlastnictví pozemků. Bez rozhledny je tu určitě líp!
Zázračná voda a červený sloup
Pokud se vydáte ze Starého Světlova opačným směrem než na Komonec, brzy dorazíte k překrásnému a málo známému poutnímu místu Malenisko nad Provodovem. Nechybí samozřejmě zázračný léčivý pramen, jehož objevení v roce 1711 přisuzuje pověst mlynářce Vlaštovicové s nemocnýma očima.
V roce 1735 přibyl k upravené studánce také barokní kostelík zasvěcený Panně Marii Sněžné, jenž nechal postavit tehdejší majitel luhačovického panství Wolfgang Sereneyi. Údajně z vděčnosti za uzdravení vodou. Pro návštěvníky, kteří síle posvátného pramene nevěří, se nabízí útulný poutní hostinec. Během sezony mívá otevřeno každý den kromě pondělí a úterý.
Poutní kostel na Malenisku
Čertův kámen pod Rysovem
Naproti Malenisku se vypíná izolovaný a výrazný vrch Rysov – útlý soused rozložitého a „tlustého“ Komonce. Na jeho vrcholu stojí podivuhodný červený sloup jako součást památníku obětem druhé světové války. K němu doputuje ovšem málokdo, většina lidí zdolávání Rysova obrátí už u impozantního Čertova kamene, upomínajícího pro změnu na války turecké a vpády uherské. Obyvatelé okolních vesnic pod ním hledali bezpečný úkryt před násilím divokých kuruců ze Sedmihradska. A to navzdory tomu, že lidové pověsti skále přisuzují pekelný původ.
Kromě pozoruhodných dutin jsou na 10,5 m vysokém a 13 m širokém pískovcovém útvaru patrné i stopy po ukotvení dřevěné konstrukce, jež patřila malému skalnímu hradu z období 14. století.
Všechna zmíněná místa lze podle možností navštívit jednotlivě anebo formou delší okružní trasy. Dá se absolvovat pěšky nebo na horském kole.
Může se hoditMapa Jak se tam dostat Doporučená trasa: |
