Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože samotná stavba napodobující styl newyorských mrakodrapů je jedním ze symbolů Varšavy, je docela možné, že do konce tohoto roku bude její osud zpečetěn.
Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny...

Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny nižší. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Návštěva Paláce kultury a vědy, který je s 231 metry stále nejvyšší stavbou Polska a jednou z nejvyšších budov Evropy, patří ve Varšavě k povinnostem i pro ty, kteří se jinak historií či architekturou moc nezabývají. Velkolepá stavba totiž nabízí celou řadu unikátních zážitků.

Atmosféra monstrózních sálů či mramorových schodišť vrací návštěvníky do éry studené války a dokonale dokumentuje velikášství Stalinovy éry.

Z vyhlídky umístěné ve 30. patře ve výšce 114 metrů je fantastický výhled na celou Varšavu (základní vstupné činí zhruba 120 korun, od jara do podzimu je v pátek a v sobotu vyhlídka otevřena až do půlnoci).

Silný hlas premiéra

Přestože se památkářům podařilo před deseti lety získat pro Palác kultury a vědy titul národní památky, čímž měla být „navždy“ zajištěna jeho ochrana, dnes je všechno jinak.

Ikonická, ovšem zdaleka ne milovaná stavba, má v současné době velmi vlivné nepřátele. Stalinský palác nemá v oblibě nejen současný ministr kultury, ale především premiér země Mateusz Morawiecki, u něhož se v Polsku obvyklá nelibost k paláci přetavila v otevřenou nenávist.

Vzdělaný historik a ekonom dokonce prohlásil, že by byl rád, aby tento relikt komunistické totality navždy zmizel z povrchu země a že o jeho odstranění sní už dlouhých čtyřicet let. Za takové situace nebude zase tak složité památkovou ochranu Paláci kultury odejmout a nařídit jeho demolici. A stále častěji se mluví o tom, že by k tomu mohlo či mělo dojít už letos – při příležitosti 100. výročí Polské republiky.

Zbourat a postavit

Jak je možné, že stavba, která by sama o sobě byla ozdobou mnoha evropských měst a jejíž podoba připomíná newyorské mrakodrapy inspirované stylem art deco, nemá v Polsku na růžích ustláno? Důvod je jednoduchý.

Po dlouhou dobu druhé nejvyšší stavbě Evropy hrozí likvidace.

Na dostatek prostoru si v Paláci kultury a vědy nikdo nemůže stěžovat.

Monstrózní budova je jedním z hlavních symbolů komunistické totality. Oficiálně sice šlo o Dar národů Sovětského svazu (tedy dar Stalina) novému, komunistickému Polsku, ovšem tento dar Polsko nemohlo odmítnout.

Šlo totiž o demonstraci moci, a to jak směrem k Západu (ukázka, že podobné stavby nevznikají pouze v Rusku, ale také v nově zabraných zemích), tak k samotným Polákům. Palác kultury a vědy totiž vznikl v centru města, které Stalin deset let předtím nechal záměrně srovnat se zemí (nikoliv vlastní armádou, ale nacisty).

A protože vztahy Polska a Ruska jsou dlouhodobě pod bodem mrazu, není divu, že Palác kultury a vědy nemá většina Poláků vůbec v lásce. Byť z čistě estetického pohledu poměrně dobře ladí s novými mrakodrapy a vytváří velmi zajímavé panorama dynamicky se rozvíjejícího města.

Polsko bude nejvyšší

Palác kultury a vědy byl po desetiletí druhou nejvyšší stavbou Evropy – hned po o dva roky starší a o pár metrů vyšší věži Lomonosovovy univerzity v Moskvě. Jeho rozměry jsou skutečně úctyhodné. Čtyřicet dva pater vysoká budova skrývá 3 288 místností, z nichž většina slouží jako kanceláře, ale v budově fungují také čtyři divadla, dvě muzea, koncertní hala pro tři tisíce lidí (dokonce zde v roce 1967 vystoupila kapela The Rolling Stones) či velký plavecký bazén.

V Paláci je také spousta sálů a salónků, které sloužily komunistickým vládcům.

Kazetový strop byl inspirován renesancí.

Palác kultury a vědy je dosud nejvyšší stavbou Polska a celé střední Evropy a přestože v centru Varšavy vyrostlo v posledních letech několik nových mrakodrapů, všechny zůstaly o kousek menší.

To se však brzy změní, neboť ve Varšavě se staví nový mrakodrap Varso, jehož výška by měla být 310 metrů, čímž bude nejvyšší stavbou v celé Evropské Unii – jeho dostavba je plánovaná na rok 2020. Vyhlídka z nového mrakodrapu bude umístěná ve výšce 230 metrů.

Mrakodrapům věří Moskva

Mimořádně zajímavé je současné rozmístění nejvyšších staveb v Evropě. Většina zemí je totiž značně konzervativní a výškové stavby tu nejsou příliš v oblibě – snad s výjimkou Frankfurtu a Londýna.

Nicméně z deseti nejvyšších budov v Evropě jich šest najdete v Moskvě a další tři pak nově v Istanbulu (všechny dokončené v loňském roce). Do desítky nejvyšších mrakodrapů se vklínil pouze londýnský Střep.

A ještě připomeňme, že prvním skutečným mrakodrapem v Evropě byla již zmíněná budova Lomonosovovy univerzity (Moskevská státní univerzita), dokončená v roce 1953.

Palác kultury a vědy

Palác byl vybudován podle vzoru stalinských výškových budov v Moskvě, ale architekt Lev Rudněv nacházel inspiraci i jinde, například v Spasské věži v Kremlu. Kromě sovětských vlivů však chtěl také použít i styl polský, a před návrhem budovy tedy navštívil mnohá významná města v zemi. Nakonec vzniklo pět projektů, ze kterých Poláci vybrali jeden a ten byl nakonec realizován. Na budování 231 m (42 pater) vysokého paláce pracovalo od 2. května 1952 do 22. července 1955 kolem tří a půl tisíc sovětských dělníků, 16 z nich na stavbě zahynulo.

Ještě před dokončením budovy a dva dny po smrti Stalina dne 7. března 1953 rozhodla Státní rada a Rada ministrů PRL o názvu stavby Palác kultury a vědy Josifa Stalina (polsky Pałac Kultury i Nauki imienia Józefa Stalina). Rovněž bylo rozhodnuto, že památník Stalina bude umístěn před samotný palác. Soutěž na památník byla sice vypsána, ale žádný z projektů nesplnil očekávání zadavatelů.

Z vyhlídkového patra často páchali lidé skokem sebevraždu, první takový incident se objevil již roku 1956, proto musely být do výhledů nainstalovány bezpečnostní mříže.

Zdroj: wikipedia.org

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  4.5 11:52

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Už toho máme dost! Jak se populární destinace perou s přemírou turistů

1. května 2024

Velké pokuty za prkotiny, deklasování turistů na chodící peněženky, vytváření organizovaného...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko

2. května 2024

Po celém světě bychom napočítali více než 1 200 veřejnosti přístupných jeskyní, které ročně...

Dálková trasa pro odvážné. Češi jako první prošli Greater Patagonian Trail

4. května 2024

Jako první na světě úspěšně dokončili dálkovou pěší trasu Greater Patagonian Trail. V obtížných...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na co zírá mašinfíra: S chebským Hurvínkem po nejzápadnější trati v Česku

28. dubna 2024

Dnes se svezeme po nejzápadnější dráze v České republice. Kdysi vedla až do Německa, od roku 1945...

ZANIKLÉ TRATĚ: Vlečku do Terezína stavěli vězni ghetta, vozila je na smrt

5. května 2024

Seriál Devětasedmdesátý díl zaniklých tratí se bude věnovat snad jediné dráze u nás, která neměla nikdy...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  4.5 11:52

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Dálková trasa pro odvážné. Češi jako první prošli Greater Patagonian Trail

4. května 2024

Jako první na světě úspěšně dokončili dálkovou pěší trasu Greater Patagonian Trail. V obtížných...

Očima šotouše: vyberte nejkrásnější fotografii Karkulky nebo Rosničky

3. května 2024  14:33

Dubnové kolo naší fotografické soutěže Očima šotouše pro všechny milovníky železnice jsme tentokrát...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Je to šílený, hodnotily firmy práci řemeslníků, kteří opravili střechu

Po zimě se často ukážou mnohé „vady na kráse“ domu, střechy nevyjímaje. Někdy nezbývá nic jiného než kompletní výměna....