Život na ostrově Magúdú, jednoho z 1 196 ostrovů tvořících Maledivy, se vždy točil okolo rybaření v průzračných vodách a odpočívání pod palmami. „Je to velmi příjemný, šťastný život,“ poznamenává Islam Ahmed, odpočívající v jedné ze dvou kaváren na ostrově. Magúdú přitom neměří na šířku ani délku víc než kilometr a počet obyvatel se pohybuje okolo čtyř set, popisuje idylu v Indickém oceánu americký deník The New York Times.
Jenže po oznámení prezidenta Malediv Yamína Abdula Gajúma v lednu tohoto roku, že představitelé Saúdské Arábie plánují investovat v přepočtu zhruba 248 miliard korun do skupiny ostrovů známé jako atol Faafu, kde se nachází i ostrov Magúdú, se někteří obyvatelé začali strachovat o svá obydlí.
Nejvíce je vystrašily zprávy o možné změně dlouhodobé vládní politiky pronájmu ostrovů, na kterých leží jedny ze světově nejžádanějších resortů. Obyvatelé mají obavy, že by vláda mohla ostrov Saúdům rovnou prodat a oni by se tak museli přesunout jinam. „Je to skličující, že bychom mohli být odsud přesunuti do malinkatých bytů připomínajících krabice,“ postěžovala si reportérovi The New York Times Sobira Aboobukaru, 58letá farmářka, která pěstuje chilli papričky a okurky. „Nedokážu si ani představit, jak těžké by to bylo,“ dodala.
Maledivská vláda však taková tvrzení odmítá. Podle oficiální reakce se jedná o investice, které cílí na turisty dožadující se luxusu, píše agentura Reuters. „Vláda kategoricky odmítá nařčení z toho, že by byl atol prodán zahraniční entitě,“ stojí v prohlášení prezidentské kanceláře.
Proti záměrům investice se kromě místních obyvatel postavila také opoziční strana Muhammada Našída, který byl v roce 2012 pučem sesazen z křesla demokraticky zvoleného prezidenta. Na současného prezidenta Gajúma se přitom valí vlna kritiky za porušování lidských práv a v září 2015 mu bylo dokonce usilováno o život při neúspěšném pokusu o atentát.
Saúdští kolonizátoři, nebo rozvoj?
Podle strany exprezidenta Našída dává mnohamiliardový projekt efektivní kontrolu zahraničnímu státu nad zmíněným atolem. „Jedná se o formu kolonizace saúdskoarabskou vládou,“ dodala strana. Váhu slovům odpůrců dohody přidává fakt, že prezident Gajúm v roce 2015 změnil ústavu tak, aby byl umožněn prodej majetku zahraničním entitám. Pro obyvatele atolu to tedy znamená nejistotu a obavy. Maledivy se navíc čím dál tím víc odklání od tradičních partnerů Indie a Evropské unie.
Ne všichni se ovšem saúdskoarabských peněz obávají. Někteří doufají v rozvoj a s ním spojené nové pracovní možnosti. Víc jak třetina populace navíc žije na nejdůležitějším ostrově v hlavním městě Male. Dokonce i Islam Ahmed připouští, že by byl ochotný se přestěhovat. „Každý, kdo je alespoň trochu bohatý, odejde do hlavního města kvůli vzdělávání svých dětí. Pokud bych i já měl dost peněz, tak tam děti také pošlu,“ říká. Nejvíc se však bojí, že bude nucen žít v apartmánech na umělém ostrově nedaleko hlavního města a ne tam, kde by chtěl.
Příliv saúdskoarabských miliard začal v roce 2014 návštěvou tehdy korunního prince a dnes krále Salmána. Zahraničním hostům, kteří měli na třech ostrovech zamluveny líbanky, byly rezervace zrušeny. Král Salmán si totiž zamluvil a zaplatil na měsíc celé tři ostrovy, informuje stanice BBC.
O Maledivy navíc nemá zájem pouze saúdské království, které na zhruba dvě stě obydlených ostrovů posílá duchovní, buduje zde mešity i zbrusu nový terminál a podporuje výjezd svých studentů. O ostrovy se strategickou polohou má zájem i Čína, která zde také vehementně investuje.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
