Určit přesnou diagnózu po návratu je pro lékaře mnohdy složité, cestovatelé už zpravidla nemají infekci, ale jen protilátky z prodělaného onemocnění.
Za vyšším výskytem horečky dengue u českých turistů je podle Maďara mimo jiné přibývání horečky v subtropických a tropických oblastech. „Vyskytuje se i tam, kam jezdí Češi na dovolené, například v Asii, Karibiku nebo Latinské Americe,“ říká Maďar. Za prvních deset měsíců letošního roku byla horečka zaznamenána u 103 českých turistů, za celý loňský rok to bylo jen 40 případů.
Horečka dengue je podle Maďara nebezpečnější než virus zika, kromě vysokých teplot se projevuje úpornými bolestmi svalů a kloubů a vyrážkou. Opakovaná infekce jiným typem viru dengue může vést ke krvácení i mít smrtelné následky. Stejně jako u viru zika je přenašečem dengue komár, proti nákaze by se lidé měli chránit používáním repelentů i ve dne. Infekce virem zika se letos potvrdila u 16 Čechů, dalších 15 lidí mělo už protilátky po prodělané infekci.
Základní ochranou při cestování do rozvojových zemí je podle Maďara očkování proti žloutenkám typu A a B a břišnímu tyfu. Před cestou je ale dobré poradit se s odborníky, kteří mohou lidem doporučit ochranu na míru. Ze stovek infekcí se totiž dá předcházet očkováním jen několika desítkám. Ročně se podle Maďara v síti center cestovní medicíny nechávají očkovat tisíce lidí.
Takhle se válčí s hmyzem, který přenáší onemocnění horečkou dengue, v Indonésii.
Na tuzemský trh se podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) loni dodalo zhruba 147 000 balení vakcín proti žloutenkám A a B v hodnotě 127,6 milionu korun a asi 35 000 balení vakcín proti břišnímu tyfu v hodnotě 13,7 milionu korun.
V případě tyfu je to nejvíce dodávek za posledních 15 let a dvojnásobek ve srovnáním s rokem 2001. Dodávky vakcín proti hepatitidám od roku 2008 klesly o více než 60 procent. Podle Maďara tři dávky očkování proti žloutenkám A a B poskytují ochranu na desítky let i celý život, takže cestovatelé nemusejí při dalších výjezdech očkování opakovat.
Při cestování do oblastí s výskytem malárie předepisují odborníci antimalarika. Těch se loni na trh dodalo asi 99 000 balení za 19,8 milionu korun. Meziročně je to asi o 4 700 balení více, ale ve srovnání s rokem 2001 dodávky klesly asi o 35 procent. Dobrou zprávou je podle Maďara to, že u tuzemských turistů oblíbená Šrí Lanka byla letos Světovou zdravotnickou organizací prohlášena za zemi bez malárie. Naopak výrazné zvýšení počtu případů nakažených malárií zaznamenali podle Maďara ve Venezuele.
