„Ze strany ministerstva bude důrazně požadována změna uvedených údajů,“ zní ministerský závěr tohoto sporu, zaslaný dopisem palestinskému velvyslanci. Vydavatel bude muset údaje o hlavním městě Izraele přepsat. Pokud to neudělá, přestane být jeho atlas oficiálně uznanou učebnicí.
„Rozhodnutí ministerstva velmi oceňuji,“ říká ve své kanceláři v pražském Suchdole Khaled Alattrash, palestinský velvyslanec v Česku.
Celý spor, z něhož je dodnes očividně velmi rozezlen, podle něj začal, když rodiče dětí z místní palestinské komunity přinesli výtisk školního světového atlasu firmy Shocart. V mapě i ve výčtu zemí je v něm jako hlavní město Izraele uváděn Jeruzalém, což je pro Palestince velmi citlivá záležitost.
„Ten atlas uvádí něco, co je nepřijatelné nejen podle nás, ale také podle mezinárodního práva nebo oficiálních postojů EU včetně České republiky,“ vysvětluje Alattrash, proč se následně obrátil na ministerstvo zahraničí se žádostí, aby byl atlas opraven.
Od příštího roku bude v atlasu hlavním městem Tel Aviv
Spor se po několika týdnech přesunul z ministerstva zahraničí do resortu školství. Následovala schůzka palestinského velvyslance s náměstkyní ministryně Danou Prudíkovou a ještě jeden dopis zaslaný z ambasády tentokrát na ministerstvo školství.
Výsledek je, že ve zmíněném atlase už nebude moci jako hlavní město být uváděn Jeruzalém, ale Tel Aviv. Atlasu letos skončí doložka, díky níž mohou školy, které si ho zakoupí, žádat ministerstvo o proplacení výdajů. „Od Nového roku bude opraven,“ popisuje mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.
Vydavatelství Shocart si chyby ve svém školním atlase prý nevšimlo. „Já o tom nevím. S námi se to bude řešit, až budeme ministerstvo žádat o doložku, což bude na konci tohoto roku,“ říká odborná redaktorka firmy Pavla Tesaříková.
„U nás v mapě máme jako hlavní město uveden Tel Aviv,“ říká Jan Ptáček, vedoucí odborné redakce vydavatelství Kartografie Praha. O postoji izraelské vlády k problematice Jeruzaléma prý však jejich atlas také informuje.
Rozdělené hlavní město
Ministerstvo zahraničí má na status Jeruzaléma jasný názor, který koresponduje s postojem EU. „ČR nepovažuje východní Jeruzalém za součást Státu Izrael,“ uvedla mluvčí ministerstva Irena Valentová s tím, že zmiňovaný atlas nevyjadřuje oficiální pozici Česka.
„Členské státy EU včetně ČR, považují Jeruzalém za budoucí hlavní město obou států, to znamená Státu Izraele a budoucího Státu Palestina,“ doplnila Valentová. To znamená, že svět za hlavní izraelské město uznává Tel Aviv ležící na březích Středozemního moře.
S tím však izraelská vláda nesouhlasí. „Izrael považuje Jeruzalém za své hlavní město na základě svého jednostranného rozhodnutí z konce roku 1949,“ popisuje orientalista Jan Zouplna z Akademie věd ČR události po první arabsko-izraelské válce v roce 1948. V šestidenní válce v roce 1967 Izrael získal i východní část Jeruzaléma, v roce 1981 celý Jeruzalém prohlásil za své jediné a nedělitelné hlavní město.
To ale zbytek světa nikdy neuznal. „Většina zemí světa včetně České republiky uznává na základě politických souvislostí za hlavní město Izraele Tel Aviv. Důkazem toho je, že naprostá většina velvyslanectví včetně ambasád světových velmocí se nachází právě v Tel Avivu,“ vysvětluje expert na Blízký východ Marek Čejka z Ústavu mezinárodních vztahů.
Politicky citlivých případů se však podle vydavatelů atlasů při zanášení anektovaných nebo jinak odpojených území do mapy najde více. „Občas se nám stává, že se nám ozývají různé politické skupiny s tím, že by dané území mělo být zaneseno podle jejich názoru,“ říká jednatel firmy Shocart Karel Kršák.
Docela ožehavým tématem současnosti je třeba otázka poloostrova Krym, anektovaného Ruskem v únoru 2014. „Máme ho zanesený jako sporné území, ani ukrajinský, ani ruský,“ říká Kršák. Podobně se vyjádřil i Ptáček.
