Ambiciózní plán na transport objemných vzorků ledovců vzešel z dlouhodobých pozorování vědců. Podle nich velká část horských ledovců kvůli globálnímu oteplování s největší pravděpodobností zcela zmizí už do konce tohoto století.
Jako první se do odběru vzorků zapojí ledovec Col du Dome ve výšce 4 350 metrů nad mořem, který se rozléhá pod úpatím Mont Blancu. Tlustá ledová a sněhová vrstva vzbuzuje dojem, že zde bude navždy. Měření však ukazují opak.
„V roce 1994 jsme ve zdejším ledovci měřili teplotu, v roce 2005 jsme se vrátili na stejné místo a zaznamenali jsme nárůst o jeden a půl stupně Celsia,“ uvedl pro server BBC Jerome Chappellaz z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum, který se na vytvoření banky ledovcových vzorků podílí.
Banka ledovcových vzorků
Chappellaz připomíná, že vědci zabývající se horskými ledovci jsou dost možná jedinými badateli, jejichž předmět zkoumání bude v následujících letech nenávratně ztracen. „Pokud pracujete s korály, usazeninami na dně moře či stromy, ty zde vydrží další stovky let,“ říká Chappellaz.
Vzorky ledovců se před zkoumáním řežou na menší kusy a následně prochází analýzou.
Právě obavy před ztrátou cenného výzkumného materiálu vedly vědce ke spuštění projektu Antarktické ledové banky. Ta má sloužit jako velké skladiště pro vzorky horských ledovců z celého světa. Archiv se bude nacházet na antarktické výzkumné stanici Concordia, kde působí vědci z Francie a Itálie.
Proč je vůbec důležité vzorky z horských ledovců zachránit? Pro vědce slouží jako cenný materiál pro výzkum vývoje klimatu. „Trik je v tom, že mezi krystalky sněhu jsou uzavřeny bublinky vzduchu. Ty obsahují vzorky atmosféry z doby, kdy se sněhový příkrov zformoval,“ vysvětluje polární oceánograf Mark Brandon.
Až dosud vědci analyzovali zejména ledovce z Arktidy a Antarktidy. To však ke komplexnímu pochopení vývoje klimatu nestačí. „Když budeme mít přístup k údajům z různorodých lokalit jako And, Alp, Skalistých hor či Himálají, pomůže nám to pochopit jednotlivé zdroje znečištění atmosféry,“ dodává.
Vzorky ledovců se skladují v dlouhých válcích.
Horské ledovce jsou mnohdy blízko obydlenému území a mohou tedy nabídnout komplexní obrázek o tom, jak ke znečištění ovzduší v průběhu staletí přispíval člověk. S trochou přehánění lze říct, že výzkumníci při analýze vzorků cestují v čase a zkoumají atmosféru, jaká byla na Zemi před desítkami tisíc let. „Například víme, že současná atmosféra obsahuje více oxidu uhličitého než za poslední tři miliony let,“ uvádí Brandon.
Nedostatek peněz a výzva v Andách
Vzorky získané z Col du Dome poputují do Antarktidy už během roku 2016. Uloženy budou v hloubce deseti metrů a o jejich stabilitu se postará přirozená teplota minus 50 stupňů Celsia. Pro odběr vzorků vědci použijí speciální vrtáky. Ty odebírají válcovité vzorky o průměru asi 10 centimetrů až z hloubky několika desítek metrů. Transport odebraných kusů ledovce není nic jednoduchého. V Alpách vědcům pomohou vrtulníky. Skutečná výzva však přijde ve výše položených oblastech.
Tání ledovců v AndáchLedovce v tropické části And mizí nejrychleji za posledních 300 let. Vědci to tvrdí na základě zkoumání poloviny všech andských ledovců, které jsou zdrojem pitné vody pro miliony lidí v Latinské Americe. Experti míní, že ledovce mizí všude v tropických Andách, tání je však patrnější u menších ledovců v nižších nadmořských výškách. Od konce 70. let ledovce pod 5 400 metrů nad mořem přišly z hlediska tloušťky o asi 1,35 metru ledu ročně. Je to prý dvakrát víc než u větších a výše položených ledovců. Zřejmě největší problémy by mohlo mít údolní oblasti řeky Río Santa v Peru, kde se voda z ledovců využívá v zemědělství nebo v energetice. |
Do těch se výzkumníci vydají v roce 2017. Jejich cesta povede do bolivijských And k hoře Illimani. Ta se nachází ve výšce 6 300 metrů nad mořem, tedy v oblasti, kam už se vrtulník nedostane. Vzorky tak budou muset vědci do základního tábora dopravit ručně. „Navíc to budeme muset provést v noci. Přes den je totiž příliš teplo a hrozilo by, že vzorky roztají,“ vysvětluje Chappellaz. K náročnému podniku vědce nutí fakt, že umělé mrazicí boxy jsou nespolehlivé a hrozí v nich znehodnocení vzorků. Antarktida je v tomto ohledu nejspolehlivějším řešením.
Největší překážkou pro vědce však nepřekvapivě nejsou strasti práce v terénu, ale peníze. Investoři totiž nejraději pumpují peníze do vědeckých projektů, které slibují rychlé výsledky. Studium horských ledovců je přitom práce na desítky let. Projekt archivů světových horských ledovců v současnosti financují soukromí dárci a dotace z francouzského státního rozpočtu. Chappellaz doufám, že se k ambicioznímu projektu připojí další nadace a jednotlivci, kterým globální oteplování není lhostejné.
„Chceme být mezinárodní. Chceme spojit čínské, americké, brazilské, italské, ruské a švýcarské vědce. Jakýkoli národ, který má přístup k tomuto typu ledovců, může spustit obdobný projekt a vzorky pak transportovat na Antarktidu. Concordia se stane dlouhodobou základnou pro vzorky horských ledovců,“ uvádí Chappellaz. Podle něj se nejedná o projekt pro současnou, ale pro budoucí generaci.
„Je to, jako když mluvíte o globálním oteplování obecně - my jsme generací, která je za tyto problémy zodpovědná, ale jejich následky příliš nepocítíme. Naše děti a vnoučata však ano. Máme zodpovědnost za budoucí generaci vědců. Musíme jim poskytnout archiv (ledovců), než bude pozdě,“ vyzývá Chappellaz.
8. února 2014 |
