„Čas od času se objevují obavy, že barva Tádž Mahalu se mění,“ řekl Pradíp Bratanghar, vysoce postavený úředník ve městě Ágra. Kromě barvy Tádž Mahalu jde podle něho i o „estetický dojem“.
„Nechceme, aby zdi domů ve městě byly pokryty kravským trusem,“ vysvětlil, proč město na posledním zasedání rozhodlo o zákazu používání kravského trusu na vytápění. Dodal, že město bude podporovat lidi v tom, aby topili čistšími typy paliv a postará se o to, aby do více domácností byl zaveden plyn.
Tádž Mahal, památku zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO, ročně navštěvují miliony turistů. Kromě náporu návštěvníků jí škodí znečištění pocházející z města Ágra a z blízké ropné rafinérie.
Informaci o zákazu přineslo BBC, které připomíná, že sušená kravská lejna jsou ve venkovských oblastech Indie oblíbeným levným palivem.
Tádž Mahal nechal postavit indický císař Šáhdžahán v roce 1648 na památku své milované manželky Mumtáz Mahal po její smrti při porodu čtrnáctého dítěte. Stavba trvala 22 let a zapojilo se do ní na 20 tisíc dělníků. Mauzoleum, jehož barva se mění podle postavení slunce, v roce 2007 zvolili hlasující v internetové anketě za jeden z novodobých divů světa.
