Modrá, černá, žlutá, červená: originální lázeňský komplex Bad Blumau hraje všemi barvami, jinak to u kreací Friedensreicha Hundertwassera nemůže být. A je to úplně jiná káva než výstavy nebo muzeum v rodném domě. V lázních se neokukuje zvenku či ze vstupní haly. Tady vás architektura i detail pohltí tak, že se vám ani nebude chtít pryč.
Kdo byl HundertwasserExcentrický rakouský architekt, malíř, vizionář, ale též schopný obchodník. Narodil se v roce 1928 ve Vídni jako Friedrich Stowasser v židovské rodině. Když mu bylo 20, změnil si příjmení na Hundertwasser, protože měl pocit, že to lépe zní („sto“ je v řadě slovanských jazyků včetně češtiny výraz pro číslovku, německý ekvivalent je „hundert“).  Velký vliv na něj mělo Japonsko, kde si změnil křestní jméno na Friedenreich. Důvodem údajně bylo, aby se Japoncům lépe vyslovovalo. Toto slovo znamená říše míru, protože věřil na numerologii a považoval číslo 13 za šťastné, rozhodl si do jména přidat ještě písmeno „s“, aby mělo právě třináct písmen („s“ přidal, protože se tím nenaruší význam slova). zdorj: Wikipedie |
"Rovná čára není od Boha a v přírodě se nevyskytuje". Tak zní zřejmě nejproslulejší citát Friedensreicha Hundertwassera (1928-2000), originálního a všestranného ducha, který se svým dílem zařadil mezi největší postavy evropského umění 20. století. K absenci rovných čar a pravých úhlů přidejme nezaměnitelnou, až křiklavou barevnost, častou aplikaci přírodních materiálů a tvarů, zálibu ve spirálách a dlaždicemi obložených "bulvách" a máme tresť Hundertwasserova díla, alespoň toho architektonického.
Na počátku (ne)byla ropa
Když v 70. letech 20. století hledali na jihovýchodě Štýrska ropu, úspěch se nedostavil – na "černé zlato" prospektorská firma nenarazila. Místo toho však vrty nedaleko tehdy zcela neznámé vesnice Bad Blumau objevily v hloubce téměř tří kilometrů silný zdroj vody o teplotě kolem 100 ºC.
Zprvu nebyl vyhodnocen jako užitečný a firma zdroj uzavřela. O jeho využití se postaral teprve téměř o dvacet let později stavebník Robert Rogner, který si uvědomil turistický potenciál silného termálního pramene s léčivými účinky. V roce 1992 začal Rogner spolupracovat s architektem Hundertwasserem, u Bad Blumau se mu podařilo vykoupit na 40 hektarů potřebných pozemků a v květnu 1997 se mohl lázeňský a hotelový komplex s názvem Rogner Bad Blumau otevřít veřejnosti.
Výsledkem spolupráce Rognerova podnikatelského ducha a Hundertwasserova génia je ohromující, současně však nenápadný a ekologicky udržitelný komplex, který v Evropě sotva najde sobě rovného.
Až se budete k lázním blížit, možná si budete myslet, že jste zabloudili: kromě orientačních cedulí tu totiž nejsou náznaky něčeho neobyčejného. Jednotlivé budovy hotelového komplexu a lázní jsou v mírném svahu nenápadně vrostlé do zeleně, se střechami pokrytými vegetací i vzrostlými stromy, celek nemá žádnou výraznou dominantu.
Oko zprvu nejvíce upoutají barevné, typicky hundertwasserovské fasády a pak přijde čas na detail: každé okno je trochu jiné (celkem byste jich tu napočítali přes 2000!), často spatříte barevně vyvedené sloupky a blyštivé kupole.
Do různých vod
Venkovní částí hotelového komplexu, z něhož dýchá klid a pohoda, lze volně procházet a je to pastva pro všechny smysly. Dojmy se ještě umocní po vstupu do vlastních lázní, což rozhodně doporučujeme i přes to, že se nejedná o lacinou zábavu. Měřítko hundertwasserovské architektury se v interiérech jaksi umenší, principy však zůstávají stejné a intenzivně se přidá působení živlu, díky kterému to tady všechno vzniklo, tedy vody.
Lázně využívají tři termální zdroje, jejichž voda je před výstupem na povrch ochlazována na teplotu přijatelnou lidskému tělu. Do největšího venkovního bazénu proudí teplá voda z nejsilnějšího, značně mineralizovaného pramene Vulcania, který vyvěrá z hloubky 2843 metrů. Vnitřní bazény, rafinovaně pospojované průplavy, chodníčky a lávkami, jsou pak plněny mírně chladnější vodou s menším obsahem příměsí. V lázních samozřejmě najdete také saunu, solnou jeskyni, a lze si tu objednat různé relaxační procedury. A protože většina hostů tu stráví celý den, k dispozici je i několik restaurací.
Voda ovšem v Bad Blumau neslouží jen k obveselení hostů. Komplex má vlastní geotermální elektrárnu, založenou právě na horkých hlubinných zdrojích, a je energeticky zcela soběstačný. Voda má ještě po výstupu z elektrárny teplotu 85 ºC, což stačí na vytápění celého komplexu, i když venku panují hluboké mrazy. Nevyužitá, přebytečná voda se pak vrací do podzemí, čímž se kruh uzavírá a naplňují se slova tvůrce komplexu Hundertwassera: "...vše, co si bereme z naší Země, musíme do ní zase vrátit...".
Kam ještě na Hundertwassera
Nejznámější Hundertwasserova díla se bezesporu nacházejí ve Vídni: kolem slavného Hundertwasserhausu ve 3. vídeňském okresu stejně jako podél blízkého "Domu umění" (KunstHausWien) alespoň projdou každým rokem miliony návštěvníků. Vesměs s hlavou zakloněnou: uvedené stavby se totiž nacházejí v zástavbě podobné třeba pražským Vinohradům a nemají kolem sebe mnoho místa.
Řada Hundertwasserových realizací se ale nachází v poměrně odlehlých oblastech a často jde o čistě užitkové stavby: může to být spalovna, motorest u dálnice, veřejné záchodky... A realizaci některých jeho děl pomohla náhoda. To je případ i velkolepého hotelového a lázeňského komplexu v Bad Blumau.
Může se hoditVstupné Informace: Doprava |
