Když si představíte rutinní kontrolu při odbavení na letištích, všechno to zouvání bot, sundávání opasků z kalhot, důkladné prohlídky tašek, rentgeny, pasové kontroly - koho by napadlo, že v mnohých zemích není vůbec složité dostat se na palubu letadla s falešným pasem.
Než pasažér nastoupí na palubu letadla, na hlavním mezinárodním letišti mu někdy zkontrolují pas i čtyřikrát. Pokud však jeho pas není zkontrolován v databázi Ukradených a ztracených cestovních dokumentů Interpolu, pak může takový cestující bez potíží proklouznout skrz opakované kontroly i s falešným pasem, píše server CNN.
Případ dvou pasažérů na ztraceném letu 370 společnosti Malaysia Airlines, kteří prokazatelně cestovali s falešným pasem, opět rozvířil debaty o bezpečnosti letecké dopravy. Nic na tom nemění ani fakt, že policie o jednom z nich, devatenáctiletém íránském mladíkovi, který cestoval s kradeným rakouským pasem, v úterý prohlásila, že prý jen zkoušel emigrovat do Německa a že je nepravděpodobné, že by byl členem nějaké teroristické skupiny.
Třetina cestujících se může dostat do letadla s falešným pasem
Podle Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu přepravily v roce 2013 letecké společnosti na celém světě více než 3,1 miliardu cestujících. Ve více než miliardě případů jim přitom nikdo nekontroloval cestovní dokumenty v databázi Interpolu.
"Interpol si klade otázku, proč jen hrstka zemí ve světě se stará o to, aby se lidé s kradenými pasy nedostali na palubu mezinárodních letů, " zdůraznil generální tajemník mezinárodní policejní organizace Ronald Noble.
Dva pasažéři s kradeným pasem ve zmizelém malajsijském letadlem každopádně nebyli ten den jediní, kdo cestoval s falešným dokumentem. Důvody těchto lidí přitom nijak nemusí souviset s terorismem, uvedl bezpečnostní letecký expert Richard Bloom. "Tito lidé se mohou pokoušet třeba ilegálně emigrovat, mohou pašovat kradené zboží, drogy nebo zbraně, nebo se jen mohou snažit provézt legální zboží a vyhnout se placení daní," vysvětlil Richard Bloom z Embry-Riddle Aeronautical University.
Kradené pasy kontrolují jen některé země včetně Česka
Databáze ztracených cestovních dokumentů Interpolu vznikla v roce 2002, v reakci na zvýšená bezpečnostní opatření po útocích 11. září 2001. Z počátečních několika tisíc záznamů se databáze postupně rozrostla na úctyhodný seznam 40 milionů ztracených cestovních dokumentů. Pro zajímavost, jen v USA se každý rok eviduje 300 tisíc ztracených nebo ukradených pasů
Počet hledání v databázi se ročně pohybuje kolem 800 milionů, v 60 tisíc případech je přitom hledání úspěšné.
V databázi hledají podle statistik hlavně USA, Velká Británie a Spojené arabské emiráty. Využívají ji i všechny země EU včetně České republiky. "Běžně se kontrolují cestovní pasy všech cestujících na letech mimo schengenský prostor," uvedla pro iDNES.cz mluvčí Cizinecké policie ČR Kateřina Rendlová.
Hledání v databázi Interpolu je bezplatné, některé ze 190 členských zemí Interpolu však možná nemají technické kapacity nebo zdroje, aby si stálý přístup k síti zajistily, vyjádřil se Tom Fuentes, bývalý zástupce šéfa FBI.
Thajsko, ráj pasových padělků
Jeden z pasažérů na ztraceném malajsijském letu cestoval s kradeným rakouským pasem, ten druhý, jehož identita zatím zůstává neznámá, s italským. Oba pasy přitom byly odcizené v Thajsku, první v roce 2012, ten druhý o rok později.
Thajsko přitom představuje prosperující trh s kradenými pasy, upozorňuje server CNN. "Thajsko zůstává velkým odbytištěm vysoce kvalitních padělků a dalších dokumentů," uvedl bezpečnostní analytik Paul Quaglia.
"Upřímně doufám, že všechny vlády i letecké společnosti se z tragédie pohřešovaného letu MH 370 poučí a začnou běžně prověřovat všechny cestovní pasy ještě před tím, než nechají pasažéry nastoupit do letadla," prohlásil tajemník Interpolu Ronald Noble.
