Pozor, tento článek je plný nejrůznějších generalizací. Pokud to nemáte rádi, přečtěte si raději něco jiného. Pokud s námi naši hru chcete hrát, tak pojďme zřejmě k nejtypičtějšímu rysu Holanďanů, kterým je jízda na kole. Vždy a všude, za každého počasí. Holanďané si ovšem nepotrpí na nová, luxusní horská kola (jako Češi), ale jezdí většinou na "herkách" z bazaru, které mají to nejlepší dávno za sebou. Důvod je jednoduchý, hlavně ve městech se kola často kradou. A tak často platí zvláštní pravidlo, že staré kolo z bazaru je k zábradlí přiděláno supermoderním zámkem, který má často větší cenu než samotný bicykl.
Jízda bez držení a bez přilby
Kolo je zde v první řadě dopravním prostředkem, neboť ve srovnání s drahým benzinem a náročným parkování v centru měst je jízda na kole zadarmo. A protože Nizozemsko je jedna velká placka, jezdí se tu na kole do práce, na nákupy i do hospody.
Cizinec by neměl být překvapen, když uvidí velké kolo, které řídí těhotná žena vezoucí na dvou sedačkách malé děti a navíc ještě nákup. Nebo když se kolem něj přežene mladá dívka, která drží v jedné ruce deštník a druhou píše na mobilu SMS zprávu. A to vše bez přilby, která je zde stále mimořádně neoblíbená.
Zatímco jízda na kole je spíše nutností, zimní bruslení je skutečnou vášní a národním sportem – ostatně jen díky tomu získává země bez hor a kopců pravidelně spousty medailí na zimních olympiádách.
Jedna sušenka musí stačit
Tip na dovolenouRádi byste se podívali do země tulipánů? Vyberte si svůj zájezd na Dovolená.iDNES.cz. |
Vraťme se ještě k holandskému šetření. "Když přijdete na návštěvu, je normální, že vám paní domu nabídne kávu nebo čaj. A každá holandská rodina má velkou kovovou krabici se sušenkami. S těmi vás po donesení pití obejde, nabídne vám, ale v drtivé většině případů pak krabici nepostaví na stůl, ale odnese ji a uklidí do špajzu. A i když tam klidně sedíte další dvě hodiny, už ji znovu nepřinese. Není to ale lakota, jen zvyk vycházející z odvěké šetrnosti.
Stejně tak nejsou zvyklí nechávat v restauraci spropitné, ani částku nijak nezaokrouhlují," vysvětluje náturu Holanďanů Daniël Hagen, jehož společnost zajišťuje v Nizozemsku pronájem jachet a plavby po kanálech. A současně doporučuje webové stránky http://youknowyouredutchwhen.com, kde je spousta vtipných postřehů o Holanďanech. Například tvrzení, že Holanďan si raději obleče druhý svetr, než aby zapnul topení.
Na přepravu po městě se většinou používají stará, téměř vysloužilá kola a zámek je často dražší než samotné kolo.
Holanďané zvládají při jízdě na kole spoustu dalších činností – od držení deštníku až po telefonování.
Jídlo je jen na hlad
Typický Holanďan nikdy nepřijde na návštěvu neohlášen a většinou také nikdy nikoho spontánně nepozve na jídlo k sobě domů. A pokud pozvánku na večeři dostanete – a to minimálně tři týdny dopředu – nečekejte žádné labužnické hody. Holanďané si nikdy nepotrpěli na nějaké gurmánské vyvařování a tak vrcholem tamní gastronomie je párek s bramborovou kaší.
Vaří se jednoduchá jídla, k snídani a k obědu se většinou jí jen obyčejný sendvič, teplá je pouze večeře, která se v mnoha rodinách tradičně podává velmi brzy, často už v šest hodin. Takže pokud jste na večeři pozváni, zeptejte se, v kolik hodin máte přijít. Navíc počítejte s tím, že se dlouho nezdržíte a jakmile začnou vaši hostitelé kolem půl deváté připravovat sendviče na zítřejší oběd, je nejvyšší čas k odchodu (i když u mladých Holanďanů se tato tradice začíná pozvolna měnit).
Holandská realita: kolo, deštník a stánek rychlého občerstvení s nakládanými sledi.
Bez depresí a úplatků
Holanďané jsou považováni za velmi šťastný národ, netrpí depresemi a na škále lidského štěstí, podle šetření řady evropských univerzit, patří k nejšťastnějším národům světa – jejich život je prý mnohem šťastnější než život Francouzů, Italů, Španělů, Američanů či Japonců. Psychologové a sociologové hledali důvody, proč tomu tak je, a za jednu z hlavních příčin označují maximální míru osobní svobody, která v Nizozemsku panuje. Přísná protestantská etika však brání jejímu zneužívání, a proto zde neexistují, nebo jen v minimální míře, jinde běžné společenské nešvary, jako je třeba úplatek. Podplatit někoho je v Nizozemsku téměř nemyslitelné.
Nizozemsko je velmi liberální zemí a můžete zde bez oplétaček s úřady inhalovat nejrůznější látky, třeba THC.
Nizozemsko je známé jako země tulipánů, ale jeden z bonmotů říká, že Holanďané mají raději kaktusy, neboť déle vydrží.
V první řadě svoboda
Obyvatelé Nizozemského království nemají v lásce zákazy, před restrikcí dávají přednost toleranci a země je dnes považována za jednu z nejliberálnějších na světě. O životě tu rozhoduje v první řadě jedinec, nikoliv úřady či vláda. V zemi je tudíž legální konzumace lehkých drog, prostituce či eutanazie.
Nizozemsko také jako první země na světě přiznalo homosexuálům právo na sňatek. A přestože Holanďané disponují velkou mírou osobní svobody, nijak ji díky své přísné morálce nezneužívají, což dokazují nejrůznější statistiky. Například osobní zkušenost s marihuanou zde má paradoxně méně lidí než v USA, kde je její konzumace přísně zakázána.
V hospodách už se dávno nekouří a pro Čechy velmi drahé pivo se točí většinou do sklenic nejrůznějších tvarů a velikostí.
Děti se rodí doma
Prostě a jednoduše, Holanďané jsou zvyklí řešit spoustu věcí individuálně a nespoléhat na pomoc institucí. S tím souvisí i z našeho pohledu neuvěřitelná tradice domácích porodů – čtyři z pěti dětí (některé statistiky uvádějí až 90 procent) se rodí doma, jen s pomocí porodní báby, navíc bez injekcí a utišujících prostředků. "Porodila jsem takto dvě děti a obě byly v pořádku, stejně jako já. A že to bolelo? To k tomu přece patří," svěřuje se v internetové diskusi na toto téma mladá Holanďanka.
"Holanďané jsou prostě velmi sebevědomý národ. Jsou tak vychovaní už od školy a nemají tudíž žádnou potřebu se jakkoliv chvástat, předvádět či si něco dokazovat," uzavírá náš portrét zajímavého národa znalec tamních reálií Daniël Hagen.
