Na lyže bez sněhu: Jak jsem se učila jezdit na trenažéru

Existují nejrůznější druhy trenažérů, od těch v autoškole přes letecké až po golfové. O existenci lyžařského jsem do loňské zimy neměla ponětí. Že se můžete naučit lyžovat bez sněhu, jsem zjistila, když jsem obdivovala styl jedné známé. Byl jiný, než jaký běžně na svazích vidíte.

Přesně to je cíl, kterého bych měla dosáhnout. "Ostatní by si měli všimnout, že jezdíte jinak," říká provozovatelka lyžařského trenažéru v pražském Podolí Eva Příhodová, když si nazouvá lyžáky, aby mi ukázala, co a jak bych měla dělat. V jejím podání je lyžování neskutečně elegantní. Naklání se ze strany na stranu tak, že mám pocit, že už se musí převážit, její lyže jsou neustále na hraně tak, jak by to v případě carvingového jezdění mělo být. Jenže co u ní vypadá snadno, je ve skutečnosti to nejtěžší.

Tanec na trenažéru

Když stojím ve vázání, ještě než se rozjedu, zjišťuji, jak se to má s případným pádem. Dostává se mi ujištění, že většina lyžařů z trenažéru odchází ve zdraví. Převážit se do strany nemůžu, ledaže bych se extrémně naklonila. Vím, že to mi nehrozí. A i kdyby, po stranách dráhy jsou matrace.

Základní pravidlo správného carvingového lyžování, které vychází z racecarvového oblouku (volné sportovní lyžování v delších obloucích), tkví v pohybu pánve a zatěžování spodní lyže. V ideálním případě bych měla "házet" boky zprava doleva, jako když tančím. Zní to jednoduše, ale skutečnost je jiná.

Až dosud jsem lyžovala tak, že jsem přenášela váhu z jedné nohy na druhou. Na svahu za mě všechno odpracují stehna, což v reálu znamená, že po celodenním lyžování v mokrém sněhu dojíždím na parkoviště k autu v pluhu s třesoucíma se nohama. Žádného jiného pohybu už nejsem schopná.

Na trenažéru dělám lety zažitý pohyb, každou chvíli jsem upozorněna, že zatěžuji stehna a boky nepracují. Nakonec mi k tomu správnému pohybu pomůžou ruce. Když rozpažím, tělo poslouchá lépe. Boky jdou do stran automaticky.

Rozhýbejte se

Vhodná pohybová aktivita je nezbytná pro zdraví i dobrou náladu. Vyberte si na Raketa.cz účinné formující cvičení se slevou.

Lyžařský trenažér je pro úplné začátečníky i pro ty, co už jezdí. Ti první díky němu překonají případný stud, tady vás nikdo neuvidí padat. A ti druzí mohou vypilovat formu a styl, posílit svaly, které zatěžuji při sjezdu, nebo "rozšlápnout" lyžáky. Já si připadám neschopná, ale prý v tomto směru nejsem výjimka. Okamžitě to na trenažéru nejde nikomu.

Dobrým vodítkem je velké zrcadlo před vámi. Kolikrát jsem na svahu chtěla známé požádat, aby mě natočili a já viděla svůj lyžařský styl, ale nikdy na to nedošlo. Tady své chyby vidíte okamžitě. Trenažér dovede simulovat sjezd na modré, červené a černé sjezdovce a také nerovnosti, které vás na svahu čekají. Pro soutěživé je tu možnost simulace závodní trati. V tom případě máte místo zrcadla před sebou plátno s tratí. Zvukový signál také upozorňuje, v jakém úhlu se na lyžích nakláníte, což vám následně ukáže i počítač.

Jako na sněhu

INFO

Půlhodina na trenažéru vyjde do 16 hodin na 350 korun. Více informací najdete zde.

Na chvíli si sedám, aby hlava vstřebala nově naučený pohyb. Když znovu nastupuji do vázání, Eva Příhodová mi to zkomplikuje. Chce, abych k pohybu boků přidala i pohyb nohou. Dopředu, dozadu, pěkně sladit s boky. Dělám to, ale přesně opačně, než bych měla. Zamotávám se do toho. Na tuto část raději rezignujeme. Chtělo by to přijít za pár dnů, ještě dvakrát třikrát, pak by si to sedlo.

Ani opakovaná jízda na trenažéru však neznamená, že stejný styl automaticky předvedete na svahu. Asi třetina lyžařů toho prý není schopna. Nevím, do jaké části patřím já. Vzhledem k nedostatku sněhu nebyla příležitost. Sníh padá až ve chvíli, kdy píšu tento text. Rozhodně se o to však pokusím. Třeba si okolí všimne, že dělám něco jinak. A hlavně den na lyžích ukončím elegantním stylem, žádným potupným plužením.