Říční údolí plné superlativů
Mezi česko-polskými hranicemi a Kláštercem nad Orlicí vzniklo atraktivní území, kde byla v roce 1987 na rozloze 88,2 ha vyhlášena Přírodní rezervace Zemská brána. Lesní porosty tady tvoří převážně smrky, jedle a buky. Roste zde celá řada vzácných rostlin, jimž vévodí například kamzičník rakouský a oměj pestrý.
V řece můžeme najít dokonce chráněnou vranku nebo mihuli. V okolních lesích hnízdí čáp černý, strakapoud velký nebo i datel černý. Vzácně můžeme zahlédnout i jelena nebo muflona.
Údolí lemují desítky metrů vysoké skalní výchozy s jeskynními výklenky, které lákají horolezce a dobrodruhy. Díky snadné přístupnosti se celá oblast stala vyhledávanou turistickou destinací.
Z Klášterce nad Orlicí do Českých Petrovic
Vyrážíme z Klášterce nad Orlicí, malebné obce v údolí Divoké Orlice. Centru obce vévodí pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice. Je velmi pravděpodobné, že v základech kostela jsou zbytky původního benediktinského kláštera z roku 1280. Říká se, že podle tohoto kláštera získala obec své dnešní jméno. Kostel byl mnohokrát přestavován a svou konečnou podobu a barokní interiér získal v roce 1691.
Přehrada PastvinyPřehradní nádrž Pastviny byla postavena v letech 1933–1938 na horním toku Divoké Orlice. Přehradní hráz s vodní elektrárnou je vysoká 43 m a dlouhá 193 m. Technické zařízení hydroelektrárny se modernizovalo v letech 2000–2006. |
Vyrážíme z náměstí u kostela, přecházíme přes most a zástavbou po silnici pokračujeme směrem na Pastviny až k severnímu okraji vodní nádrže Pastviny k rozcestí Kraví skok. Setkává se tu modrá značka se zelenou, která pak stoupá údolím potoka Orlička do Českých Petrovic. Sychravé počasí si vybírá svou daň a leje jako z konve, to nás však od výletu neodradí.
Údolí potoka Orlička částečně kryjí stromy, a tak se nám jde lépe. Zelená turistická značka mírně a pohodlně stoupá až do Českých Petrovic. Vpravo nad vesnicí se otvírá pohled na tři lyžařské vleky.
První zmínky o obci se v kronikách objevují od roku 1601. Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla postavený v letech 1732–1734. Zajímavý je tím, že má dva kůry. Jižně nad vesnicí se vypíná vrch Adam s více či méně dochovanými vojenskými pevnostmi z roku 1938.
Následuje nejméně příjemný úsek našeho okruhu. Čekají nás necelé 4 km po silnici kolem chaty Na Čiháku, která je od roku 1930 v majetku a správě KČT. Počasí se zdá moudřejší a déšť před polednem ustává, a tak nic nebrání tomu, abychom si vychutnali vrchol našeho výletu.
Chatovou osadu a letní tábor najdeme nedaleko Klášterce na Orlicí před vstupem do údolí Divoké Orlice.
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci na Orlicí
Údolím Divoké Orlice se zbojníkem Ledříčkem v zádech
Modrá turistická značka se do údolí Divoké Orlice noří pod kamenným silničním mostem postaveným v letech 1900–1903, který představuje jednu z prvních dominant na naší cestě údolím.
Může se hoditChcete se procházet po úbočích Orlikých hor? Zamluvte si dovolenou a Dovolená.iDNES.cz. |
Bezprostředně za mostem začíná jeden z nejdivočejších úseků celého toku. Cesta stoupá od řeky a obchází několik desítek metrů vysokou skálu, zatímco voda protéká úzkým korytem a přeskakuje přes balvany. Necelý kilometr za kamenným mostem přicházíme k Pašerácké lávce. Její název pochází z doby, kdy zde stával mlýn, ve kterém se prodávalo pašované zboží a sloužil i jako úkryt pro pašeráky. Výnosné obchody s pašovaným zbožím skončily pro první světové válce. Původní lávka byla stržena ničivou povodní v roce 1999, rekonstrukce pak proběhla v roce 2002.
Kamenný most přes Divokou Orlici u Zemské brány
Malebným údolím prochází pohodlná široká cesta značená modrou turistickou značkou a opatřená četnými informačními tabulemi naučné stezky. Procházíme kolem předválečného opevnění s označením R-S-54 Na Potoku, ze kterého se do dnešních dob zachovalo jen obvodové zdivo.
Kousek za bunkrem se nachází Ledříčkova skála. Příkrá stráň zde spadá k řece asi 20 m vysokou kolmou skalní stěnou. Ve výšce přibližně 10 metrů se nachází skvěle viditelná malá jeskyně. Podle legendy zde řadu let žil legendární orlickohorský zbojník Ledříček. Měl spadeno na bohaté a lakomé kupce. Naopak s chudými a potřebnými vycházel velmi dobře a díky tomu dlouho unikal četníkům i vojsku. Říká se, že byl opravdovým mistrem převleků a vynikal neobyčejnou odvahou a zdatností. Několikrát ho zatkli a uvrhli do žaláře, ale vždy dokázal uprchnout. Jednou, když se snažil před vojáky utéct a vylézt do svého úkrytu, přetrhlo se mu lano, on spadl z vysoké výšky a zabil se. Tolik praví legenda. Zbojník Ledříček je ovšem historicky doloženou osobností, která žila v první polovině 19. století.
Stojíme pod stěnou, koukáme vzhůru k jeskyni a obdivujeme lezecké dovednosti člověka, který se ve skalách pohyboval, na rozdíl od nás, bez moderních lezeckých pomůcek. Řeka si v dalším průběhu svého toku plyne v poklidu, jen občas trochu zrychlí. Máme možnost kochat se krásami pozdního podzimu a červeně hnědého listí a úplné samoty bez lidí. Modrá turistická značka nás postupně dovede zpět do Klášterce nad Orlicí ke kostelu Nejsvětější trojice.
Nejdivočejší a nejrychlejší část toku Divoké Orlice je hned za kamenným mostem u Zemské brány.
Hezký výlet bez davů od pozdního podzimu do jara
Přírodní rezervace Zemská brána a její okolí poskytuje bohaté možnosti pro nenáročnou pěší turistiku. Terén zde není nijak zvlášť těžký a bez větších obtíží ho zvládnou i malé děti zvyklé trochu chodit. Popsaný okruh, dlouhý necelých 16 km, představuje dobrou alternativu k náročnějším túrám v okolí Dolní Moravy a Králického Sněžníku vzdáleným asi 30 km.
Výlet se dá efektivně zkrátit nebo prodloužit. Například ze svahů vrchu Adam nad Českými Petrovicemi je hezký výhled do kraje. Stejnojmenná pevnost je však bohužel veřejnosti nepřístupná.
Alternativou pro malé děti může být jen cesta samotným údolím na jeho konec a zpět. Pokud však hledáme pocit ničím nerušené samoty uprostřed nádherné přírody, je potřeba se sem vypravit ve všední den nebo pak od pozdního podzimu do brzkého jara, kdy potkáme jen velmi málo turistů. Výlet opravdu stojí za to.
