Nakupovat férově výrobky třetího světa za skutečné výrobní ceny. To je hlavní myšlenka spravedlivého obchodu neboli fair trade. Dává příležitost pěstitelům, řemeslníkům a zaměstnancům v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, aby se uživili vlastní prací za důstojných podmínek.
K evropské kampani se připojuje taky Třebíč. Nápad má však kromě zastánců i kritiky. Těm se nezdá byrokracie a reklama spojená s fair trade. Byli by spíš pro větší podporu místních producentů.
Třebíč může být první fair trade město na Vysočině
Na patnácti místech ve městě lze koupit kávu, čaj, cukr, kakao, čokoládu i bavlněné výrobky, případně banány s touto značkou.
"Třebíč usiluje o získání statutu takzvaného fairtradového města, které zohledňuje společenskou odpovědnost a nabízí svým občanům lepší přístup k podpoře spravedlivého obchodu. Pokud se tak stane, bude Třebíč prvním takovým městem na Vysočině a šestým v České republice. Zároveň se zařadí po bok tisícovky podobných měst z celého světa," uvedla třebíčská radní Marie Černá (Třebíč - Můj domov), která má projekt ve městě na starosti.
Na poslední schůzi zastupitelů minulý týden ovšem sklidila i kritiku. Zastupitelky Irena Hejzlarová (TOP 09) a Julie Dolejší (KSČM) na jednu stranu pozitivně hodnotily bohulibý záměr kampaně za fair trade cílené na výrobce i kupující. Na druhou stranu ale upozornily, že je s projektem podle jejich názoru spojeno příliš mnoho byrokracie. A že by nebylo od věci zůstat spíš doma a více zohledňovat místní výrobce a obchodníky.
"Strašně ráda tu myšlenku podpořím, pokud na to nebude tak navalena komerce, zbytečné neekologické odpady a zbytečné přirážky. Když o tom diskutujeme na schůzích Zdravého města, vždycky mluvím i o způsobu jiného balení, jiného prodeje," zmínila na zastupitelstvu Hejzlarová.
K tomu Černá sdělila, že ona sama propaguje místní a regionální výrobky. "Teprve u potravin, které nejsme schopni v našem prostředí vypěstovat, je vhodné zvažovat nákup produktů fair trade," řekla.
Myšlenka fair trade se v Třebíči začleňuje do projektu Zdravé město, které pravidelně pořádá fairtradové snídaně a propaguje tyto výrobky a výrobce. Ve městě se uskutečnilo několik besed a je v něm i první fairtradová škola na Vysočině - Hotelová škola Třebíč. Její studenti se podílejí na řadě dílčích projektů na podporu spravedlivého obchodu.
Třebíč je také účastníkem evropského projektu usilujícího o to, aby města postupně zařazovala do výběrových řízení i sociální kritéria, která by spravedlivý obchod zohledňovala.
"V příštím roce bychom mohli tato kritéria uplatnit například při tendru na dodavatele reklamních bavlněných triček pro radnici," řekla Černá.
Vedle Třebíče se evropského projektu účastní německé město Dortmund, rakouské město Wels a nevládní organizace NaZemi z Česka, Christliche Iniciative Romero z Německa a Südwind z Rakouska.
Černá už byla načerpat zkušenosti v Dortmundu. Na otázku, kdo cestu platil, odpověděla, že 15 procent nákladů uhradila radnice, zbytek Evropská komise.
První fairtradové výrobky se do Česka dostaly v roce 1994 díky humanitárním organizacím. Nejvíc šla na odbyt káva, tvořila 63 procent fairtradového trhu. Na čokoládu, kakao a cukrovinky připadlo 13 procent.
V roce 2008 fairtradové výrobky začaly prodávat obchodní řetězce. Například v roce 2009 lidé v Česku utratili za férové výrobky 50 milionů korun.
