Není to jediný zatopený důl v této uhelné oblasti. V Hrádku nad Nisou slouží rekreaci 14 hektarů velká Kristýna, v sousední Žitavě je Olbersdorfer See a za Budyšínem se nachází největší Lužické jezero Bärwalder See s úctyhodnou rozlohou 1,2 tisíc hektarů.
My jsme se vypravili k Berzdorfer See ležícímu pár kilometrů od německo-polského dvojměstí Görlitz/Zgorzelec, kterému se říká Princezna na Lužické Nise.
Jsou to města dvou tváří a světů. Zatímco v německé jsou dokonale opravené památky, lidsky zde chcípl pes. Mladí se odstěhovali a žijí zde většinou důchodci. V polské části je tomu naopak. Pulzuje, žije, ale je patrné, že Poláci tolik peněz na opravy města nemají. Určitě ale stojí za to obě města navštívit.
Z Liberce jsme vyrazili v pondělí a podmínky byly velice příznivé. "Posuďte sami: okluzní fronta 356 42, 359 44, 360 30, teplá fronta..."
Ale nechejme Cimrmana Cimrmanům. Z Liberce je k Berzdorfer See přibližně pětačtyřicet kilometrů. Když ovšem nezapomenete za mostem přes řeku Nisu, tvořící česko-polskou hranici, odbočit doprava na Görlitz. To, že jste se trefili, poznáte podle toho, že nejdřív je Hirschfelde a pak Ostritz.
Neučinili jsme tak. Nová silnice, která v budoucnu spojí Liberec z německou dálnicí A4 svádí k nepozornosti, takže jsme poté projeli všechny malebné vesnice s podstávkovými domy mezi Žitavou a Görlitz.
Bloudění nebylo marné, neboť jsme poznali, že i v té nejmenší osadě měli dokonalé silnice.
Kafe a zákusek jako doma
Berzdorfer See má tři pláže. Severní (Nordstrand), pláž u Buschbachu (Strand am Buschbach) a největší, která se nazývá anglicky Blue Lagoon. Je nejhezčí, má nejčistší vodu, ale málokdo ji najde. Nejnavštěvovanější je Severní pláž, neboť je k ní nejlepší přístup autem.
"Češi, Poláci a Němci jsou tady přibližně v rovnováze," tvrdí Fritz, který u vjezdu do areálu vybírá parkovné. Hodina stojí euro, tři hodiny dvě a celý den 3,5 eura. "Levné máme parkovné pro karavany. Na celý den to stojí jen pět eur," vysvětluje hlídač.
Když jsme u peněz. Jídelní lístky jsou v místních Imbisech a cukrárnách ve třech jazycích. Ceny jsou mírné. Posuďte sami: kafe 1,5-2 eura, bockwurst 2,5, pivo stejně, buchta jeden až dvě eura, zmrzlinový pohár v průměru dvě eura.
"Děláme s vnoučaty okruh po zdejších jezerech. Byli jsme už u Žitavy, ale tam je špinavější voda. Tady jsou vidět ryby. Jen mi trochu vadí jílové dno," říká Miroslav Vitovský z Jablonce nad Nisou.
Novinkou letošní sezony na Berzdorfer See - mimochodem, v Sasku probíhají vášnivé debaty, zda ho nepřejmenovat (Berzdorfer Lake, Zhořelecké jezero etc.) - je nová pláž s názvem Blue Lagoon. Zřejmě má připomínat stejnojmenný film. Bílý písek sem prý navezli od Baltu, a proto je voda průhledná.
Ze Severní pláže jezdí do Modré laguny kyvadlová doprava a my udělali chybu, že jsme se nesvezli. Cestu do zátoky jsme hledali skoro hodinu, protože nikde nejsou žádné šipky, které by nás tam dovedly. Hledání ale stojí za to, parkovné dvě eura a skvělé koupání.
Hodinu po poledni už bylo nesnesitelné horko. Na vodní ploše stál volejíček, jak nazývají lesklé plochy jachtaři. Neodolal jsem, svlékl se donaha a rozeběhl se do vody. Přestože kolem jezera není žádná oficiální nudistická pláž, voyeři si, jak je v NDR zvykem, přijdou na své.
Mácháč versus Berzdorferák
Máchovo jezero i Berzdorfer See jsou od Liberce stejně daleko - benzin vyjde nastejno. Podobně zaplatíme i za občerstvení.
Výhodou zatopeného dolu je, že se platí parkovné jen na dvou místech, přičemž kolem jezera je spousty místa k parkování zadarmo. Například u přístavu, nebo vodního hradu Tauchritz, který byl založen ve 14. století.
Čistotou vody Berzdorfer See Máchovo jezero knockoutuje. Také 18 kilometrů dlouhá cyklostezka, která má ze dvou třetin asfaltový povrch, hovoří jasně pro bývalý důl.
Proti mluví menší vybavenost, méně občerstvovacích míst, ale hlavně panoramata. Berzdorfer See nabízí jen pohled na čtyřicet kilometrů vzdálené Jizerské hory a Ještěd.
Máchovo jezero je v tomto směru nepřekonatelné, což si návštěvník nejvíc uvědomí, když po něm jede okružní jízdu parníkem. Myslím, že lidé, kteří nazvali Českým rájem území Prachovských skal, Hruboskalska a Trosek, nikdy lodí po Mácháči nepluli.
